VYBERTE SI REGION

Varroáza: jsou už místa, kde vyhubila všechna včelstva

Úhyn včelstev, který způsobuje hlavně nebezpečný roztoč Varroa, bude v některých oblastech republiky výraznější, než se ukazovalo.

1.2.2015
SDÍLEJ:

Ilustrační foto.Foto: Deník/archiv

Ještě před měsícem uváděli odborníci, že varroáza vyhubila v některých místech ČR odhadem asi třetinu včelstev. V současnosti už je zřejmé, že některým chovatelům nezůstane po zimě ani jediné včelstvo.

„Pořád jsou to jen odhady. Na druhé straně ale zima zatím neskončila a je možné, že úhyn bude ještě vyšší. Hrozí totiž, že další včelstva uhynou hlady. Po loňském roce totiž neměla včelstva dostatečné zásoby, a pokud je chovatelé vydatně nepřikrmili, tak by se jara nemusela dočkat," uvedl Miroslav Peroutka, člen republikového výboru Českého svazu včelařů. Podle něj proto bude hodně záležet na dalším vývoji počasí. „Pokud by pokračoval současný charakter zimy až někdy do konce března, ty vyhlídky nebudou vůbec růžové," dodal Miroslav Peroutka.

Také zkušený ostravský včelař Jan Rajsigl míní, že v porovnání se situací, kterou chovatelé zjišťovali při říjnovém přeléčení včelstev proti varroáze, je současný stav ještě horší.

„Je zřejmé, že uhynula další včelstva. V našem regionu to odhaduji na úhyn třetiny včelstev. Jsou ale i stanoviště, kde je úmrtnost včelstev stoprocentní. Letošní vyšetření na varroázu bude spojeno s vyšetřením na mor včelího plodu, které nám zaplatí kraj ze svých zdrojů," sdělil Jan Rajsigl.

Jak dodal, mor včelího plodu je přitom ještě horší než varoáza. Ten se nedá léčit, spory moru přežívají teplotu minus 50 až plus 115 stupňů Celsia. „V případě zjištění klinického napadení se včelstva likvidují spálením i s úlem a veškerým vybavením, které nelze ošetřit plamenem. Doufejme, že se u nás mor nezjistí. Snad nám nějaká včelstva přežijí a budeme si moci namnožit nová včelstva," věří Jan Rajsigl.

Jak se tvoří nová včelstva?

Nejlépe jsou podle něj letos na tom včelstva, která byla vytvořena pomocí smetenců bez plodu, anebo včelstva, kde bylo loni v červnu přerušeno plodování na 21 dní a včelstva přitom byla přeléčena kyselinou mravenčí. Koupit nová včelstva od chovatelů bude letos téměř nemožné. Všichni jsou už dopředu vyprodáni. Z této situace je patrné, že letos našeho kvalitního medu bude na trhu nedostatek a cena bude vyšší.

Miroslav Peroutka dodává, že z celostátního pohledu se dá čtyřicet procent uhynulých včelstev nahradit. „Chovatel, který ale přišel o všechna včelstva, to bude mít hodně složité. Včelstva budou drahá, oddělek mladého včelstva potřebný na založení nového včelstva bude podle mých odhadů stát kolem pěti tisíc korun," dodal Miroslav Peroutka.

Málo včelstev: úroda v ohrožení

Předseda Ovocnářské unie ČR Martin Ludvík uvedl, že ovoce je první komoditou, která výraznější úbytek včelstev pocítí. „Zároveň ale platí, že v případě jádrovin by ani za této situace letošní úroda ohrožena být nemusela. Výrazněji by se to mohlo projevit u peckovin. Třeba u třešní. V průběhu opylování však hrají roli i další faktory. Hodně záleží na tom, jaké je v průběhu květu počasí. Pokud je chladněji a prší, včelstva nevylétají. Pak početní stavy včelstev až tak výraznou roli nesehrávají. Je třeba také dodat, že včely nejsou jediné, kdo ovocné stromy opylují. Podílí se na tom i celá řada dalších hmyzích druhů, například vosy, osaměle žijící včely či čmeláci. Jde ale jen o alternativy, a proto výrazné snížení počtu včelstev vnímáme jako hodně varovný signál," vysvětlil šéf ovocnářské unie.

Mluvčí Agrární komory ČR Dana Večeřová odpověděla, že včelstva zajištují opylení naprosto významné části zemědělských plodin, jako například řepky olejné, léčivých rostlin a už zmíněného ovoce. „Přínos včel pro úrodu se počítá v řádech až desítek procent plus. Některé rostliny jsou na opylení zcela závislé, jiné plodí bez včel významně méně. V přepočtu na čistou hodnotu úrody lze mluvit v rámci celé ČR určitě o stovkách milionů korun," upřesnila Dana Večeřová.

Autor: Břetislav Lapisz

1.2.2015 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Babiš: Jsem manažer obyvatel této země a mám co nabídnout

Spuštění první fáze EET i snahy o zavedení různých výjimek udaly tón veřejné debatě končícího týdne. Kromě toho byl přijat zákon o střetu zájmů, který bude mít pro Andreje Babiše dalekosáhlé důsledky. Není divu, že během rozhovoru občas křičel, odbíhal pro různé materiály a maily od občanů, kroutil hlavou, ale také se srdečně smál. I když tvrdí, že je naštvaný, hlavně na Bohuslava Sobotku, evidentně je odhodlaný poprat se o vítězství ve volbách a další čtyři roky vést zemi.  

Martin Svoboda: Za jedovatý alkohol má být potrestán výrobce, ne prodejce

/ROZHOVOR/ Když v září 2012 pacient havířovské nemocnice řekl lékařům, že oslepl po vypití alkoholu, který koupil jeho bratr ve stánku pod náměstím TGM v Havířově-Šumbarku, byl to stánek, kde byl provozní Martin Svoboda a kde šťárou policie, hygieniků a celníků začala metylová kauza, která zasáhla celou republiku a dokonce překročila její hranice.

Muž, který postupně přestává ovládat své nohy a ruce: Chci žít naplno

Pracuje jako právník a každý den několik hodin cvičí, aby kvůli své nemoci neskončil nehybný na lůžku. Bojuje, a přes všechny obtíže s postupující ztrátou hybnosti rukou a nohou, které mu způsobuje nemoc nazvaná Charcot-Marie-Tooth (C-M-T), považuje svůj život za šťastný.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies