VYBERTE SI REGION

Na Opavsku může vyrůst až šedesát nových větrníků

Opavsko, Kraj - V Moravskoslezském kraji by v následujících měsících a letech mohlo vzniknout až šedesát nových větrných elektráren. Dotkne se to samozřejmě i Opavska.

1.2.2014
SDÍLEJ:

Ilustrační foto.Foto: Deník/Petr Šilar

Pověření krajští pracovníci momentálně dělají na aktualizaci zásad územního rozvoje. Laicky řečeno: vybírají vhodné lokality, kde by mohly větrníky vyrůst.

Větrné elektrárny totiž dlouhodobě rozdělují veřejnost na dvě skupiny. Zatímco na jedné straně je neoddiskutovatelným faktem to, že díky větrníkům si obce, v jejichž katastru se bude stavba nacházet, přilepší finančně, na straně druhé je nejčastěji zmiňována estetika. Mnozí si totiž myslí, že větrné elektrárny negativně narušují vzhled krajiny.

„Jsme si vědomi toho, že v době, kdy byl hejtmanem kraje Evžen Tošenovský, větrníky rozhodně neměly zelenou," uvedl náměstek současného krajského hejtmana pro dopravu a životní prostředí Daniel Havlík.

Nyní však věci začínají nabírat trochu jiný směr. Za poslední dobu bylo ve Slezsku a na severu Moravy postaveno celkem sedm větrníků. Na Opavsku se stavělo asi kilometr severně od Hati. Letos s největší pravděpodobností přibudou elektrárny tohoto typu například u Oldřišova nebo Moravice.

Ilustrační foto

Kraj a investoři by mohli najít společnou řeč. Díky vytipování vhodných lokalit, kde by větrné elektrárny mohly vzniknout, budou mít krajští pracovníci o celé situaci ohledně větrníků dokonalý přehled. Co nevidět tedy skončí doba nahodilých plánů a nedotažených projektů.

V minulosti totiž bylo rozhodnuto, že větrníky budou posuzovány jako stavby nadmístního významu. O tom, zda se postaví, či nikoliv, rozhodoval a stále rozhoduje kraj.

„Na aktualizaci se v současnosti pracuje. Ještě to není hotové. Počítáme s tím, že by všechno mohlo být dotaženo do poloviny letošního roku. Mohlo by to vést ke stavbě až šedesáti nových elekráren," poznamenal náměstek hejtmana pro dopravu a životní prostředí Daniel Havlík, který je zároveň i starostou Ludgeřovic.

Cílem této studie je seskupit 
ideální místa pro stavbu větrníků a nabídnout je investorům. „Chceme volit takové lokality, kde by dopad na vzhled krajiny nebyl tak markantní. Příklad: pokud za námi přijde investor a řekne, že by chtěl v dané lokalitě stavět, budeme o tom jednat. Navrhne postavení třeba deseti větrných elektráren. My provedeme analýzu a nakonec se dohodneme třeba na čtyřech větrnících a podobně," komentoval dále Havlík.

Větrníky nemá 
každý rád

Názory na větrné elektrárny se různí. Ukázkovým příkladem je Hať. Pětadevadesát metrů vysoká dvoumegawattová elektrárna zde vyrostla na konci roku 2012. Jedni jí stále nemohou přijít na chuť, kdežto druhým vůbec nevadí. „Ozývají se nám hlasy, hovořící v tom smyslu, že se jedná o monstum hyzdící krajinu. Pak je ale tady spousta lidí, kteří s ní nemají problémy. Berou to jako jakousi kulisu v krajině," poznamenal haťský starosta Pavel Kotlář.

Nepopiratelnou výhodou větrníků je fakt, že obce z nich profitují. Hať není výjimkou. „Elektrárna se nachází v katastru obce, za což dostáváme finanční příspěvek. Peníze samozřejmě zužitkujeme v rozpočtu," pokračoval. V blízkosti Hati měl vzniknout ještě jeden větrník. Zatím se ale nic neděje.

„Problém je v tom, že okolní sítě mají nedostatečnou kapacitu. Vyrobenou energii by tedy nebylo možno přenášet dál. Byla by potřeba rekonstrukce. Probíhala nějaká jednání, ale momentálně je vše na mrtvém bodě," doplnil Pavel Kotlář.

Moravice, Oldřišov 
a další obce

V letošním roce by nové větrníky na Opavsku mohly být vybudovány v blízkosti Moravice a pak také Oldřišova. „Stavbu větrné elektrárny řešíme zhruba sedm let. Momentálně mohu potvrdit, že všechny náležitosti ke stavbě jsou splněny. Stavební povolení a tak dále," mínil oldřišovský starosta Petr Toman.

Společnosti Ostwind by se mělo povést elektrárnu dobudovat ještě během tohoto roku. Ani v Oldřišově nepřijdou zkrátka. „Dostaneme peníze za to, že větrník bude stát na území naší obce, a obdržíme i určitý podíl za prodanou elektřinu," doplnil. 
V plánech investorů na stavbu větrníků jsou i další lokality 
z Opavska. Zmiňme třeba Březovou, Nové Lublice nebo Bratříkovice.

Co obnáší převoz větrné elektrárny?

Komponenty větrné elektrárny u Hati zvedal sto dvacet metrů vysoký jeřáb, který vážil okolo 350 tun.

Při stavbě větrné elektrárny 
v Hati byla nezbytná přítomnost asi 350 tun vážícího jeřábu. Foto: Martin Kolaska

Převézt obrovské komponenty větrné elektrárny na místo určení nebývá vůbec jednoduché. Své o tom ví v Hati, kam na konci roku 2012 zamířila zásilka z Dánska a Německa. Přepravu tehdy měla na starosti společnost APB Plzeň. Tým pětadvaceti lidí se staral o náklad, který obsahoval tři vrtule, čtyři tubusy, gondolu a náboj. Všechno bylo naloženo na deset souprav.

Ty vyrazily z německého přístavu Brake. Cesta proběhla v pořádku. Jediné komplikace se dostavily až těsně před cílem. Aby obrovská nákladní auta projela křižovatkou v Hlučíně, bylo nutné demontovat semafory. Provézt komponenty dvoumegawattové elektrárny, jejíž výška činí 95 metrů, průměr rotoru je 100 m a jeden z listů vrtule měří asi 50 m, není jen tak.

„Cestu je nutné projet minimálně dvakrát. Zjišťuje se, kde se mohou objevit nejrůznější možné překážky. Je třeba mít naplánovánu i náhradní trasu," uvedl vedoucí oddělení těžké a nadrozměrné dopravy společnosti APB Plzeň Petr Duczynski.

Petr Dušek

Autor: Redakce

1.2.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Americký astronaut českého původu Eugene Cernan v roce 2008 navštívil Českou republiku. V pozadí Cernanova vnučka Ashley.
1 10

Zemřel astronaut Eugene Cernan. Poslední muž, jenž stanul na Měsíci

Pouhé dva týdny po kolaudaci se na nové sportovní hale v České Třebové zřítila střecha.
7 11

Mohou za pád střechy lepené vazníky? Trosky haly prohledal soudní znalec

AKTUALIZOVÁNO

Turecko dopadlo Uzbeka viněného z istanbulského masakru

Istanbul - Turecká policie dopadla dnes večer uzbeckého občana, který je označován za pachatele silvestrovského masakru v istanbulském nočním klubu, jemuž padlo za oběť 39 lidí. Podle listu Daily Sabah byl Abdulgadir Mašaripov zadržen v domě svého kyrgyzského přítele v istanbulské čtvrti Esenyurt. K útoku se přihlásila organizace Islámský stát, která ho označila za pomstu za tureckou vojenskou intervenci v Sýrii.

Dokumentaristka Třeštíková: Realitu nemůžete zotročit

Po deseti letech se jedna z nejvýraznějších osobností českého dokumentu Helena Třeštíková opět vrací k Manželským etudám. Její snímek Strnadovi vstoupí 19. ledna i na plátna kin. V příběhu soužití netradiční rodiny se zrcadlí jak nevyhnutelnost změn ve světe mezilidských vztahů, tak pětatřicet let vývoje celé české společnosti.

Šéf lékáren Dr.Max: Reklama spojená s léky u nás existuje historicky

Největší tuzemská lékárenská síť Dr.Max atakuje hranici 400 poboček. Tento měsíc otevíráme lékárny v Jaroměři a Stříbře, přírůstky představují v drtivé části úplně nově zřizované provozovny, podotýká generální ředitel Daniel Horák, který se vyjádřil k dotazům čtenářů Deníku.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies