VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Většina zemí EU projekt D-O-L podporuje

Na Sekretariátu projektu Euroregion v Českém Těšíně, symbolicky v místech, kde ještě v nedávné minulosti stávala celnice, jeden ze symbolů dříve rozdělené Evropy oddělující od sebe dokonce i velice blízké národy, se v pátek 16. května sešlo několik osobností z České republiky a Polska.

19.5.2014
SDÍLEJ:

Setkání pro podporu kanálu Dunaj-Odra-LabeFoto: Archiv

Smyslem setkání, symbolicky konaného přímo na česko-polské hranici, byla především společná podpora projektu vybudování vodního díla, kanálu Dunaj-Odra-Labe.

Poslanec Evropského parlamentu Vojtěch Mynář, jedna z osobností, která pro vybudování díla získává podporu nejenom v České republice, ale také v zemích Evropské unie, pozval na páteční setkání svého polského kolegu, europoslance profesora Adama Giereka, poslance polského Sejmu Zbyszka Zaborowského a Piotra Chmielowského a další významné osobnosti z obou zemí, mimo jiné i českého senátora Petra Gawlase.

Přednosti vodního díla D-O-L

Smyslem setkání, symbolicky konaného přímo na česko-polské hranici, byla především společná podpora projektu vybudování vodního díla, kanálu Dunaj-Odra-Labe.Vojtěch Mynář v úvodním vystoupení zmínil přednosti vodního díla D-O-L, k nimž patří propojení střední Evropy se čtyřmi moři omývajícími kontinent ze severu i jihu, a také významná tvorba nových pracovních míst, kterou v počtu přibližně 10 tisíc by zajistilo i zahájení první fáze výstavby kanálu, a sice propojení Ostravy/Bohumína s polským městem Koźle. Možnost vodního propojení, o kterém česká a polská strana podepsaly dohodu už před dvanácti lety.

Mynář mluvil také o zájmu českého prezidenta Miloše Zemana o stavbu kanálu D-O-L. Organizátoři projektu pro českého prezidenta přichystali malý dárek v podobě originálního kulatého lodního okénka, pod kterým se, jako pod lupou, ukrývá plánek budoucího vodního propojení. Dárek, který Miloši Zemanovi během krátké doby předají, přinesli s sebou také na páteční setkání v Českém Těšíně. Profesor Gierek během svého vystoupení několikrát zmínil blízkost obyvatel České republiky a Polska, kterou společné projekty ve sjednocené Evropě ještě posilují.

Podpora vodního propojení

Poslanec polského Sejmu Piotr Chmielowski, který na setkání s českými partnery mluvil česky, zmínil podporu vodního propojení v mnoha zemích Unie. Podle jeho slov se o ně zajímají Nizozemci, kteří mají potřebné technologie a mezi Evropany bezesporu patří k nejlepším znalcům stavby vodních děl, se kterými mají staleté zkušenosti.

Podobně se o D-O-L zajímají také obyvatelé skandinávských zemí, pro které by existence kanálu procházejícího středem střední Evropy výrazně usnadňovala transport objemných nákladů ze severu na jih. Také Chorvati by uvítali prodloužení vodních cest směrem na Jadran.

Diskuze o projektu D-O-L, k jehož nesporným přednostem patří mimo jiné i ochrana území před povodněmi v případě dlouhodobých dešťů, probíhala shodou okolností v den, kdy oblast Moravskoslezského kraje zasáhla vlna dešťů a hladina řek začala stoupat.

Setkání Čechů a Poláků v Českém Těšíně se zúčastnily tři desítky osob, z nichž většina se zapojila do diskuze. Zájem o setkání byl také ze strany médií. Bohužel, téměř výhradně jen z polské strany.

Autor: Redakce

19.5.2014
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Lubomír Zaorálek
4 15

Sobotka: Kandidátem ČSSD na Hrad by mohli být Zaorálek nebo Štěch

Kajínek po propuštění z vězení vyvolává mezi lidmi různé reakce. Jedni jej odsuzují, druzí jej považují za celebritu. Když ve čtvrtek odpoledne s přítelkyní nakupoval v brněnském univerzitním kampusu, lidé se s nim fotili a chtěli autogramy.
AKTUALIZOVÁNO
21 12

Lidé jsou skvělí. Přejí mi a věří, že jsem nevinný, řekl omilostněný Kajínek

Ruské velvyslanectví: Růžový tank pošpiňuje vzpomínku. Podpořilo přemalování

Členy vojenského klubu, kteří se o víkendu pokusili vrátit růžovému tanku IS-2 před červeným kostelem v Brně původní zelenou barvu, ve čtvrtek podpořilo velvyslanectví Ruské federace v České republice. Jeho zástupci se ohradili proti tvrzení Davida Černého, který tank přetřel na růžovo, že se jedná o symbol okupace z roku 1968.

Erdogan v bruselských kleštích. Jednal s Merkelovou i Macronem

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan se musel v Bruselu na summitu NATO podívat přímo do očí těm, které v uplynulých měsících na dálku urážel. Setkal se s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem a německou kancléřkou Angelou Merkelovou. I když s pohledem do očí má v případě Angley Merkelové prezident Turecka problémy. Při jednáních v únoru v Ankaře se turecký prezidnet očnímu kontaktu s kancléřkou v maximální možné míře vyhýbal.

Zase můžete cestovat. Soud pozastavil Trumpův protiimigrační dekret

Když na začátku svého vládnutí v Bílém domě omezil prezident Donald Trump vstup do země občanům zemí, kde převládá muslimské obyvatelstvo, postavili se proti jeho rozhodnutí nejen obyvatelé USA na protestních akcích. Své slovo řekl k naplnění Trumpových předvolebních slibů i soud.

AKTUALIZUJEME / AKTUALIZOVÁNO

V Bruselu bez rukaviček. Problémem bude Turecko, rozpočet, teror a možná i Rusko

Podle článku 5 zakládací listiny Severoatlantické aliance je útok na jednoho člena NATO útokem na celou alianci. To platilo bez výhrady v době studené války. Bude to platit i v éře nového amerického prezidenta Donalda Trumpa?

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies