VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Výstrahy meteorologů není radno brát na lehkou váhu

Meteorologové na Regionálním předpovědním pracovišti v Ostravě monitorují počasí i z pohledu možného výskytu jeho nebezpečných projevů.

9.3.2014
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: DENÍK/Jiří Sejkora

Pokud jsou některá ze striktně daných kritérií například teplota vyšší než 31 stupňů Celsia na větší části území či v nízkých polohách vyšší rychlost větru než 70 kilometrů v hodině překročena, vyhlásí pro danou oblast jeden ze tří výstražných stupňů upozorňujících na vznik možného nebezpečí. Nízký stupeň (žlutý), vysoký stupeň (oranžový) nebo extrémní stupeň nebezpečí (červený).

„Výstrahy vydává Centrální předpovědní pracoviště Českého hydrometeorologického ústavu v Praze. Minimálně dvakrát denně aktuální situaci vzájemně konzultujeme konferencemi, při kterých může kterékoliv regionální pracoviště navrhnout vydání výstrahy," přiblížil Roman Volný, vedoucí regionálního předpovědního pracoviště v Ostravě.

To samozřejmě platí i při nenadálých nebo rychle se vyvíjejících meteorologických jevech, jako jsou například bouřky. Zároveň dodal, že nejčastěji bývá vyhlašován nízký stupeň varování.

„To už je situace, kdy si myslíme, že nějaký projev počasí má potenciál způsobit škody na majetku, zdraví člověka nebo například zkomplikovat dopravu. V tomto směru nám velmi pomáhají informace o škodách, které od občanů sbírá Hasičský záchranný sbor v Integrovaném bezpečnostním centru v Ostravě. V online přenosu tady máme například data o zatopených sklepech, poškozených elektrických vedeních nebo také spadaných stromech. Tato zpětná vazba má pro meteorologa obrovský význam, protože tímto získává cenné informace, že například bouře již skutečně má potenciál působit škody a je nebezpečná," vysvětlil Volný.

Extrémy na horách

Výstraha extrémního stupně nebezpečí byla naposledy vydána v závěru loňského roku pro hřebenové partie Beskyd a Jeseníků. Nárazový vítr zde dosahoval více než 140 kilometrů v hodině.

„Při těchto situacích se nám stává, že často volají lidé, protože je zajímá, jestli výstraha zahrnuje i jejich lokalitu. Například vítr náleží k velmi proměnlivým meteorologickým prvkům, ale vcelku přesně dokážeme odhadnout, jestli je dané místo ohroženo, či nikoliv," řekl Deníku Roman Volný z ČHMÚ.

Podle něj ale může být obtížné se výstrahami meteorologů a hydrologů zkratkovitě řídit bez dalšího přemýšlení a používaní i „zdravého rozumu", některé situace mohou být i záměrně podceněny lehkovážnými nebo nezodpovědnými lidmi.

„Býváme poměrně často kritizováni za to, že téměř pořád před něčím varujeme jednou je to sněžení, pak silný vítr, v létě bouřky a povodně, v zimě zase smogové situace. Kritéria nebezpečných meteorologických a hydrologických jevů jsou ale nastavena tak, že při výstrahách opravdu hrozí potenciální nebezpečí, každoročně zaznamenáme celou řadu problémových situací, v některých případech i hodně závažných ovlivňujících majetky a životy spousty lidí," uzavřel vedoucí regionálního předpovědního pracoviště v Ostravě.

Čím hrozí počasí?

Meteorologové v regionálních předpovědních stanicích kontrolují osm projevů počasí, na která může být vydáno varování:

1 teplota

2 vítr

3 sníh (síla sněžení, množství napadaného sněhu)

4 námraza

5 bouřka

6 déšť

7 povodeň

8 požáry

Například pro vyhlášení prvního stupně nebezpečí před vysokými teplotami musí být na více než padesáti procentech daného území více než 31 stupňů Celsia. Pro varování před silným větrem zase musí vítr foukat v běžných polohách více než sedmdesátikilometrovou rychlostí, nebo ve vrcholových polohách více než 110kilometrovou rychlostí. Námrazové jevy se zase dělí na ledovku, náledí a námrazu. Ledovka je průvodním jevem mrznoucího deště nebo mrholení. Náledí je ledová vrstva pokrývající zemský povrch, která vzniká postupným mrznutím. Námraza zase vzniká zmrznutím drobných kapek mlhy nebo oblaků při jejich styku s povrchem země nebo objektů a předmětů o teplotě pod bodem mrazu. 

Autor: Jakub Malchárek

9.3.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto.
7 4

Návrh ČSSD by více zdanil lékaře, kterým vláda přidala

Ilustrační foto
1 11

Lobbisté slaví. Úředníkům nebude vidět pod prsty

Favorizovaný Macron chce nafouknout věznice

Méně práce, víc strážníků, zdanění boháčů, zubař zdarma. To jsou trumfy, se kterými hodlá Emmanuel Macron vyhrát francouzské prezidentské volby.

Merkelová má podíl na smrti ženy exkancléře Kohla, tvrdí jeho syn

Nynější německá kancléřka Angela Merkelová přispěla k 16 let staré sebevraždě nemocné ženy bývalého kancléře a svého mentora Helmutha Kohla. V rozhovoru pro list Die Zeit to tvrdí nejstarší syn manželů Kohlových Walter. Podle něj Merkelová svému spolustraníkovi Kohlovi a jeho rodině ublížila, když se před 18 lety údajně podlým způsobem zachovala během skandálu se sponzorskými dary pro Křesťanskodemokratickou unii (CDU). Merkelová, které se tehdy přezdívalo "Kohlovo děvčátko", prý v rámci mocenského boje v CDU zradila i svou přítelkyni Hannelore Kohlovou.

Sobotka míří na Hrad. Bude ministrem Prouza?

Tomáš Prouza, Jiří Havlíček, Milan Urban nebo Tomáš Novotný. Jeden z těchto kandidátů usedne podle sázkové kanceláře Fortuna zřejmě na post ministra obchodu a průmyslu, který se uvolnil po odvolání Jana Mládka (ČSSD). 

Akademici odmítají děkana. Opisoval

Část ostravských akademiků se bouří. Vadí jim, že v čele místní lékařské fakulty stanul muž usvědčený z plagiátorství. Profesor Petr Dítě (na snímku), který školu vede od podzimu, opsal část učebnice o vnitřním lékařství. Cizí text vydával za vlastní dokonce v několika publikacích. Jeho čin proto odsoudila etická komise České lékařské komory i někteří kolegové z odborné gastroenterologické společnosti. Profesor Dítě se musel dokonce veřejně omluvit.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies