VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Zastupitel Fulneku vyzval starostku ke zvážení rezignace

Fulnek - Ve vzrušené atmosféře probíhalo od samotného začátku poslední zasedání zastupitelstva ve Fulneku. Hovořilo se i o možnosti, aby Jana Mocová rezignovala.

13.12.2012
SDÍLEJ:

Zastupitel a bývalý místostarosta Fulneku Jaroslav Štekbauer.Foto: DENÍK/Ivan Pavelek

Když se hned po zahájení zasedání zastupitelstva fulnecká starostka Jana Mocová zeptala, zda má někdo něco na doplnění programu, přihlásil se zastupitel Jaroslav Štekbauer, jenž v minulých dvou volebních obdobích zastával funkci místostarosty. „Veřejně vyzýváme paní Janu Mocovou ke zvážení rezignace na funkci starostky města Fulneku," pronesl zastupitel Štekbauer, načež uvedl důvody, které jej k tomu vedou. Prvním je prý nesmyslný a neuvážený úvěr se splátkami v období let 2015 až 2027.

„Tímto úvěrem zadlužíme město na několik volebních období," poznamenal. Jako další důvod uvedl údajné zrušení domů s pečovatelskou službou a s tím souvisejících pracovních míst místních pečovatelek. V souvislosti s tím také Štekbauer kriticky zhodnotil uzavření smlouvy města Fulneku s Charitou Odry na poskytování pečovatelské služby od příštího roku. „Třetím důvodem je zvláštní dvoukolové výběrové řízení na vedoucího Městského kulturního centra (MKC) ve Fulneku se jmenováním vašeho syna, Petra Moce, do funkce. A za čtvrté paní Mocová, brzděte své emoce ve svých komentářích a zvažte slova," obrátil se Jaroslav Štekbauer ve svém projevu přímo na starostku.

„Uvědomte si, že jste starostkou všech občanů Fulneku, ať podle vás červených nebo oranžových. Z titulu své funkce byste si to neměla dovolovat," dodal Jaroslav Štekbauer.

Na základě svých výtek Štekbauer požádal, aby bylo do programu zasedání zařazeno jednání o zrušení smlouvy s Charitou Odry a o zrušení výsledků výběrového řízení na vedoucího kulturního centra. Zařazení těchto bodů do programu jednání ale neprošlo.

Poté reagovala starostka Mocová na Štekbauerovu výzvu. „Rezignaci nezvažuji, protože se nedomnívám, že bychom v něčem pochybili, a myslím si, že naše rozhodnutí rady byla naprosto zodpovědná," uvedla fulnecká starostka.

Té nepřímo nahrál zastupitel Jan Mariánek, předseda finančního výboru, když v rámci projednávání rozpočtu na příští rok sdělil, že podmínky čerpání kontokorentu i zmíněného úvěru jsou velmi výhodné. „Rozpočet je postaven na tom, že se úvěr i kontokorent může, ale nemusí čerpat. Každá akce se musí pečlivě posoudit, zda je nezbytná," řekl Jan Mariánek.

Posléze starostka vysvětlila, proč město přistoupilo k tomu, že samo přestane poskytovat pečovatelskou službu. „Měli jsme stále více požadavků od občanů, kteří se nedostali do domovů s pečovatelskou službou, a my jsme nebyli schopni tuto službu zabezpečit. Proto rada vyhlásila výběrová řízení na poskytování této služby s tím, že vybraná společnost bude tuto službu poskytovat všem občanům podle jejich potřeby. Městu to sníží náklady na polovinu," vysvětlila Jana Mocová a dodala, že město DPS neruší a pokud o ni požádají, dostanou navíc pečovatelskou službu i lidé v soukromých domech a podobně.

K výběrovému řízení na vedoucího MKC se vyjádřil místostarosta Jiří Kvita. „V prvním výběrovém řízení nebyl kandidát vybrán. Vhodný kandidát nesplňoval podmínku vysokoškolské vzdělání. Takže nebylo zrušeno, ale nebyl vybrán kandidát," zdůraznil místostarosta. Město vyhlásilo nové řízení s mírnějšími podmínkami, do kterého se přihlásilo devět lidí. Výběrovky se zúčastnilo sedm, byl mezi nimi i zastupitel Petr Moc. „Ta diskuze je zbytečná. Kdo chce slyšet, že paní Mocová umetla cestu svému synovi, tak to uslyší," zmínil se v diskuzi zastupitel Petr Daňa. Zastupitel René Juroška a další, kteří byli v komisi, uvedli, že se přiklonili k Petru Mocovi i přes to, že věděli, že bude zle. „Má zkušenosti, umí sehnat peníze, je místní," uvedl René Juroška. „Už ukázal, že umí, a udělal tu pěkné akce. Ať ukáže, co v něm je," přidal se zastupitel František Schindler. Místostarosta Kvita pak ještě připomněl, že v případě vedoucího kulturního centra se jedná pouze o záskok za mateřskou dovolenou. „Chtěl bych vidět jiného, kdo se vzdá místa a jde na dva, tři roky někam, aby pak zase musel někde dělat výběrovku na jiné místo," uzavřel Jiří Kvita.

Autor: Ivan Pavelek

13.12.2012 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Lubomír Zaorálek
4 15

Sobotka: Kandidátem ČSSD na Hrad by mohli být Zaorálek nebo Štěch

Kajínek po propuštění z vězení vyvolává mezi lidmi různé reakce. Jedni jej odsuzují, druzí jej považují za celebritu. Když ve čtvrtek odpoledne s přítelkyní nakupoval v brněnském univerzitním kampusu, lidé se s nim fotili a chtěli autogramy.
AKTUALIZOVÁNO
21 12

Lidé jsou skvělí. Přejí mi a věří, že jsem nevinný, řekl omilostněný Kajínek

Ruské velvyslanectví: Růžový tank pošpiňuje vzpomínku. Podpořilo přemalování

Členy vojenského klubu, kteří se o víkendu pokusili vrátit růžovému tanku IS-2 před červeným kostelem v Brně původní zelenou barvu, ve čtvrtek podpořilo velvyslanectví Ruské federace v České republice. Jeho zástupci se ohradili proti tvrzení Davida Černého, který tank přetřel na růžovo, že se jedná o symbol okupace z roku 1968.

Erdogan v bruselských kleštích. Jednal s Merkelovou i Macronem

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan se musel v Bruselu na summitu NATO podívat přímo do očí těm, které v uplynulých měsících na dálku urážel. Setkal se s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem a německou kancléřkou Angelou Merkelovou. I když s pohledem do očí má v případě Angley Merkelové prezident Turecka problémy. Při jednáních v únoru v Ankaře se turecký prezidnet očnímu kontaktu s kancléřkou v maximální možné míře vyhýbal.

Zase můžete cestovat. Soud pozastavil Trumpův protiimigrační dekret

Když na začátku svého vládnutí v Bílém domě omezil prezident Donald Trump vstup do země občanům zemí, kde převládá muslimské obyvatelstvo, postavili se proti jeho rozhodnutí nejen obyvatelé USA na protestních akcích. Své slovo řekl k naplnění Trumpových předvolebních slibů i soud.

AKTUALIZUJEME / AKTUALIZOVÁNO

V Bruselu bez rukaviček. Problémem bude Turecko, rozpočet, teror a možná i Rusko

Podle článku 5 zakládací listiny Severoatlantické aliance je útok na jednoho člena NATO útokem na celou alianci. To platilo bez výhrady v době studené války. Bude to platit i v éře nového amerického prezidenta Donalda Trumpa?

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies