VYBERTE SI REGION

Přispěje koridor k rozvoji regionu?

Zapojení se do transevropské sítě TENT-T je pro Opavsko, Krnovsko nebo také Osoblažsko nebývalou šancí, jak se rozvíjet nejen po infrastrukturní, ale třeba také podnikatelské stránce.

3.4.2015
SDÍLEJ:

Ilustrační foto.Foto: Deník/ Ladislav Jerie

Sdružení pro výstavbu komunikace I/11-I/57 usiluje ve spolupráci s Moravskoslezským krajem o zařazení silničního a železničního koridoru Ostrava - Opava - Krnov - Bartultovice - Opole do globální transevropské sítě TEN-T už dlouhou dobu.

„Tuto záležitost řešíme už třetím rokem a iniciovali jsme ji v době, kdy na půdě Evropské unie bylo projednáváno příslušné nařízení. Podporuje nás jak Opolské vojvodství, tak i Žilinský samosprávný kraj," říká tajemník sdružení Martin Dostál.

V prvním kole však jejich argumentace na Ministerstvu dopravy ČR nepadla na úrodnou půdu. „Celou záležitost jsme tehdy konzultovali se zástupcem evropské komise a neviděl v ní žádný problém," komentuje tři roky starý neúspěch tajemník Dostál.

Koridor má vlivné zastánce

Sdružení ani kraj se však nenechalo od prvotního neúspěchu odradit. „Hned po loňských květnových volbách do Evropského parlamentu jsme od některých našich poslanců dostali zprávu, že se v průběhu roku 2016 chystá revize sítí TEN-T," říká Martin Dostál s tím, že sdružení a kraj postupuje nadále jednotně.

Zařazení uvedeného silničního a železničního koridoru je pro západní část Moravskoslezského kraje klíčové.

„Pokud chceme opravdu pomoci nejen Opavsku, ale také Krnovsku a zejména Osoblažsku, je kvalitní dopravní infrastruktura základem," upozorňuje Martin Dostál. Stejný zájem by rozhodně mělo mít i Ministerstvo dopravy ČR.

Snahu o zařazení koridoru do globální sítě TEN-T navíc trvale podporují někteří moravskoslezští poslanci a nově se připojil i majitel společnosti Brano a viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Pavel Juříček. Tím získala iniciativa silného spojence.

Dopravní strategie Evropské unie v rámci TEN-T je klíčová nejen pro podnikatele, ale též pro všechny unijní obyvatele a západní část Moravskoslezského kraje nemíní zůstat stranou. Hlavní evropská dopravní síť má být vytvořena s perspektivou do roku 2030 a musí plnit funkci dopravní páteře jednotného trhu.

Na ni by měla v jednotlivých členských státech a jejich regionech navazovat globální dopravní síť, která musí být vybudovaná do roku 2050.

Cílem Evropské unie je, aby se do roku 2050 většina Evropanů i podniků nacházela nejdéle třicet minut cesty od hlavní sítě. To se v případě Moravskoslezského kraje týká dostupnosti na dálnici D1. Dalším unijním cílem je podporovat přeshraniční spojení mezi jednotlivými členskými státy.

Co je to Transevropská dopravní síť TEN-T? Zkratka TEN-T znamená anglicky Trans-European Transport Networks (Transevropská dopravní síť) Je to síť silničních a železničních koridorů, mezinárodních letišť a vodních cest. Její budování schválil Evropský parlament v roce 1993.

Důvodem byl plán výrazného zlepšení mezinárodní dopravní infrastruktury do roku 2050. Hlavní dopravní síť TEN-T má být vytvořena do roku 2030. Má plnit funkci dopravní páteře jednotného trhu, která bude podporována komplexní sítí na úrovni regionů a členských států.

Jejich výstavba a modernizace by měla být financována z peněz EU. Cílem je zajistit, aby se do roku 2050 drtivá většina evropských občanů a podniků nacházela nejdále půlhodinu cesty od hlavní sítě. Vize TEN-T vychází z toho, že úroveň dopravní obslužnosti má zásadní vliv na podnikatelské prostředí, zaměstnanost a život občanů.

Zásadní šandce pro Krnovsko a okolí

Zapojení do dopravní sítě TENT-T je pro Krnov a okolí šancí, aby se Evropská unie podílela na financování obchvatů Skrochovic a také Města Albrechtice, což by bezesporu vedlo k rozvoji celé oblasti.

Dlouho se zdálo, že na tom s největší pravděpodobností bude záviset také obchvat samotného Krnova. Situace okolo této záležitosti dlouhou dobu připomínala pohyb na houpačce. Město o něj usilovalo od devadesátých let.

Když byl ministrem dopravy bývalý opavský primáýtor Zbyněk Stanjura, vypadalo to na to, že se obchvat skutečně postaví. Po jeho odvolání se však zdálo, že v Krnově jsou opět na začátku. Peníze se ale nakonec přece jen najít podařilo.

Výborně k tomu posloužil Operační program Doprava. Obchvat Krnova se dnes tedy řadí mezi stavby s předpokládaným financováním z evropských fondů. V Krnově se tedy se stavbou mohlo počítat, i kdyby k zapojení do projektu TENT-T nedošlo.

Autor: Jitka Hrušková, Petr Dušek

3.4.2015 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Banka UBS v Curychu. Ilustrační foto.

Kde nejlépe platí cizincům? Ve Švýcarsku. V Česku nemají smysl pro humor

Michal Pavlata.
5

Zemřel herec, dabér a publicista Michal Pavlata

Udělal si fajn selfie. Ostatní mysleli, že je sebevrah

Ústí nad Labem – „Je tam sebevrah," ukazovali kolemjdoucí na oblouk Benešova mostu. Na místě svítily majáčky policie a hasičů, byla sobota asi osm hodin večer, provoz na mostě byl uzavřen policií a vypnuto trakční vedení trolejbusů.

AKTUALIZOVÁNO

Washington na manifestaci za práva žen přilákal přes půl milionu lidí

Masovou účast dnes v centru Washingtonu před budovou Kongresu USA doprovázela manifestace za práva žen, jejíž součástí byl i pochod k Bílému domu. Demonstrace, která sice nebyla ohlášena jako akce proti Trumpovi, se mezitím v protest proti novému prezidentovi jasně přeměnila. Organizátoři očekávali až čtvrt milionu lidí, ale úřady, které byly původně v odhadech střízlivější, nyní hovoří až o 500.000 účastnících. Spekuluje se, že dnešní shromáždění se vyrovnalo páteční inauguraci prezidenta Donalda Trumpa. Podobné manifestace s přece jen menší účastí se konaly i v dalších městech USA, ale i světa včetně Prahy.

Konec twitteru na vnitru. Zaměstnanci retweetnuli nelichotivé foto z inaugurace

Americké ministerstvo vnitra dostalo pokyn uzavřít všechny své twitterové účty poté, co na jednom z nich jeho zaměstnanci retweetnuli nelichotivé porovnání fotek z inaugurace exprezidenta Baracka Obamy a nynějšího šéfa Bílého domu Donalda Trumpa. 

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies