VYBERTE SI REGION

„Zemři ve vězení!" vzkazuje do Mexika otec zavražděné dívky

Ostrava - Čech, který za oceánem nechal zavraždit svou manželku z Ostravy, by měl v žaláři strávit 46 let a tři měsíce. Otec zavražděné ženy mu přeje krutou smrt.

22.10.2012 3
SDÍLEJ:

Lucie bohužel nedala na intuici svých rodičů, kteří se jí svatbu s Davidem Schmitem snažili vymluvit. Foto: Archiv rodiny

 Říká se, že čas zahojí všechny rány. Není to pravda. Možná snad otupí bolest, ale nic víc. Své o tom ví Jaroslav Marta z Ostravy, který před více než čtyřmi lety ztratil svou šestadvacetiletou dceru Lucii. O život ji připravil její manžel David Schmit z Opavy.

Ke zločinu došlo v srpnu roku 2008 během jejich společného pobytu v Mexiku, kde oba s přestávkami žili několik let. Lucie zde působila jako tanečnice, Schmit vystupoval jako instruktor fitness. Ve skutečnosti ale nepracoval a žil jen z toho, co vydělala jeho žena. Zpronevěřil našetřené peníze, mluvilo se také o tom, že se zapletl s drogami. Ze strachu, že všechno vyjde najevo, si pak u mexických nájemných zabijáků objednal brutální vraždu manželky.

Byl to známý případ

Případ svého času poutal velkou mediální pozornost. Psalo se o něm na prvních stránkách novin, a to nejen v České republice. Vyšetřování a následné soudy se táhly dlouhé roky. Schmit nakonec dostal čtyřicet šest let a tři měsíce žaláře. Je to trest při horní hranici sazby, která v Mexiku za úkladnou vraždu činí pětadvacet až padesát let. Schmit nastoupil do jednoho z mexických vězení, která patří k nejhorším ve světě. Šance, že by někdo v takovém prostředí dokázal přežít tolik let, je velmi malá.

David Schmit si u mexických nájemných zabijáků objednal vraždu manželky. Na snímku mexické policie (vpravo) ukazuje místo, kde odhodil kufry s ostatky těla.

Smrt za smrt

„Ten trest je na naše poměry poměrně vysoký. Ale co je to v porovnání se životem naší dcery?" začíná smutné vyprávění Jaroslav Marta, který se rozhodl o neskutečné tragédii po několika letech promluvit. „Nevím, jestli je to správné, ale mým přáním je, aby tam ve vězení zemřel. Chci, aby ho potkala krutá smrt. Ať se mu alespoň trochu vrátí to, co připravil Lucii," říká zdrcený otec.

Vzpomínky na milovanou dceru se mu s nadcházejícími Vánocemi vracejí stále častěji.

„Myslíme na ni prakticky pořád. Ale s tím, jak se blíží zima a Vánoce, je to horší a horší. Lucka byla totiž štědrovečerní dítě, narodila se 24. prosince. Štěstí jí to ale nepřineslo. Tento den, který je pro naprostou většinu lidí jedním z nejkrásnějších dnů v roce, je pro nás od její smrti noční můrou. Vánoce na Štědrý den vůbec neslavíme. Pro nás Vánoce začínají až 25. prosince. Štědrý den bychom z kalendáře nejraději vyrušili. Letos to již budou čtvrté Vánoce, které mám chuť prospat," říká muž, který se i po více než čtyřech letech jen velmi obtížně smiřuje s realitou.

„Bolí to. Pořád to strašně bolí. Vím, že se říká, že čas zahojí všechny rány, ale není to pravda," dodává.

Tragédie ze srpna roku 2008 poznamenala celou rodinu. „Máme ještě dva syny, kteří se s tím jen obtížně vyrovnávají. Nejhůře je na tom manželka. Ta dokonce pořád doufá, že naše dcera žije," svěřuje se Jaroslav Marta. Zlomeným hlasem poté vysvětluje, proč manželka stále věří tomu, že Lucii ještě někdy uvidí. Z jeho vyprávění běhá mráz po zádech.

Zabijáci

Schmit si na vraždu objednal mexické nájemné vrahy. Ti Lucii ve spánku zabili. Tělo rozřezali a dali do dvou kufrů. Zavazadla Schmit později odvezl na odlehlé místo, vyhodil do rokle, polil benzinem a zapálil. Policistům zpočátku tvrdil, že se jeho manželka stala obětí únosu, které jsou v Mexiku poměrně častým jevem. Zločinci tímto způsobem získávají výkupné. Schmit místním ochráncům zákona dramaticky líčil, jak před domem zastavilo tmavé auto a někdo jeho ženu vtáhl do vozidla a odvezl neznámo kam.

Při vyšetřování však kriminalisté narazili na řadu nesrovnalostí. V jeho bytě při domovní prohlídce našli stopy po krvi. Muž se pod tíhou důkazů přiznal.

Kruté potvrzení

Že se skutečně jedná o Lucii, potvrdily testy DNA.

„Tělo, či spíše to, co z něj zbylo, nebylo možné identifikovat. Ostravští policisté nám vzali vzorky DNA a poslali je do Mexika. Rozbor ukázal, že se skutečně jednalo o Lucku. Manželka se s tím ale nechce smířit. Stále doufá, že dceru třeba unesli a jednoho dne se objeví u našich dveří. A já už nemám sílu jí to vymlouvat. Byl bych tím nejšťastnějším člověkem na světě, kdyby se nám vrátila, ale znám realitu. A nechci si nic nalhávat. Možná se mohla udělat jedna věc, která by manželku definitivně přesvědčila. Stačilo, aby se vzorky DNA zaslaly recipročně. Tedy naše do Mexika a z nalezeného těla do České republiky. Pokud by oba testy vyšly stejně, nebyly by už žádné pochyby. Takhle může manželka nadále chovat naději, že v mexické laboratoři udělali chybu," dodává Jaroslav Marta.

O zeti Schmitovi již nechce ani slyšet. „Jak jsem řekl, jedinou zprávu, kterou chci o něm slyšet, je ta, že zemřel či spíše pošel v mexickém žaláři," říká.

Zamilovaná

Lucie bohužel nedala na intuici svých rodičů, kteří se jí svatbu s Davidem Schmitem snažili vymluvit. Ke svatbě Lucie a Schmita měl od samého začátku výhrady. „Byl to takový ten typ, který se ženským líbí. Byl udělaný, prostě atraktivní. Mně se ale zdál jako muž dvojí tváře. Jednu chvíli se choval normálně a pak jako rapl, jako když člověk sedne za volant a změní se v prase. Snažili jsme se to Lucce vymluvit. Ona však do něj byla zamilovaná až po uši. Asi po roční známosti se vzali," vzpomíná Jaroslav Marta.

Schmit několik let pracoval v Mexiku, Lucie za ním pravidelně dojížděla.

„Nějakou dobu byla tam, pak chvíli doma. Chtěli vydělat peníze, aby si v Ostravě mohli koupit vyhlédnutý byt. Schmit dokonce tvrdil, že ho již koupil. Od Lucky vzal jeden a tři čtvrtě milionu. Jak jsme ale později zjistili, ten byt si jen pronajal a zbytek peněz si nechal. Měl to všechno připravené, zfalšoval i smlouvy. Těch podrazů bylo daleko více. A když za ním naposledy přiletěla do Mexika, rozhodl se ji odstranit. Tušil, že se to provalí," dodává se slzami v očích Jaroslav Marta.

Původně se chystal, že na soud s vrahem své dcery poletí. „Už jsem měl vše nachystané, ale pak se to několikrát z různých důvodů posunulo. Nakonec jsem to nestihl," říká.

Trest

Spolu se Schmitem stanul před soudem i dopadený nájemný vrah. Ten byl stejně jako Schmit odsouzen k šestačtyřiceti rokům a třem měsícům žaláře.

„Divím se, že Schmit ještě žije. On totiž toho nájemného vraha udal, a tam se něco takového netoleruje. Ale myslím, že je to jen do času. Doufám, že tam prožívá peklo na zemi," dodává otec zavražděné dívky, jejíž ostatky jsou pohřbeny ve Slezské Ostravě. „Museli jsme ji nechat spálit v Mexiku a popel převézt do České republiky. U nás jsme pak udělali rozloučení pro rodinu a její přátele. Přišlo hodně lidí, bylo to dojemné," pokračuje Jaroslav Marta, který dobře ví, že si rodina mexické trauma ponese po celý zbytek života.

„Musíme se s tím naučit žít. Ale je to těžké, opravdu těžké," končí své smutné vyprávění.

Autor: Jaroslav Perdoch

22.10.2012 VSTUP DO DISKUSE 3
SDÍLEJ:

Čeští vědci přišli na to, proč někteří lidé marodí častěji

Brno – Proč jsou někteří lidé náchylnější k infekcím a alergiím? Na tuto otázku možná našli odpověď vědci z Masarykovy univerzity a Fakultní nemocnice u svaté Anny v Brně. 

Pes vběhl na cizí pozemek, majitel mu ustřelil přirození. Teď jej soudí

Klatovsko – Nelehký úkol stojí před klatovským okresním soudem. Musí rozhodnout, zda je Zdeněk Skalický (53 let) nebezpečný pistolník, který ustřelil samonabíjecí pistolí psu přirození jen proto, že vběhl na jeho pozemek, nebo šlo jen o nešťastnou náhodu, když se chovatel snažil bránit své ovce před útočícím predátorem.

AKTUALIZOVÁNO

Polský nejvyšší soud odmítl vydání Polanského do USA

Varšava - Polský nejvyšší soud dnes odmítl žádost o vydání světově uznávaného režiséra Romana Polanského do USA, kde mu hrozí trest kvůli sexu s nezletilou dívkou. Soudci zamítli stížnost podanou generálním prokurátorem a potvrdili verdikt soudu nižší instance. Dnešní rozhodnutí je konečné a není proti němu odvolání, informovala agentura PAP.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies