VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Je nová průmyslová zóna Nad Barborou v ohrožení?

Karviná - Bude se na pozemcích okolo bývalého Dolu Barbora na okraji Karviné stavět průmyslová zóna, nebo ne? Nejistotu do státem i krajem podporované investice vnesla Agentura pro podporu podnikání a investic CzechInvest, jejíž úředníci přišli s informací, že by pozemky, na nichž mají nové průmyslové haly stát, mohly být poddolované.

21.7.2014
SDÍLEJ:

Vznikne u bývalého Dolu Barbora nová průmyslová zóna?Foto: Tomáš Januszek

To by mohlo znamenat ohrožení vzniku této, pro Moravskoslezský kraj strategické průmyslové zóny. Buď by se tam nestavělo vůbec, nebo na menší ploše, což by ovšem pro příchod velkého investora, který může dát práci tisícům lidí, nemuselo stačit.

Na místě nyní probíhá inženýrsko-geologický průzkum, který má odpovědět na otázku, zda je možné na daných pozemcích haly stavět, či nikoliv.

„Protože se jedná o území zatížené z minulosti hornickou činností, doporučila agentura CzechInvest rozšířit ho nad obvyklý rámec dopravní a technické infrastruktury plánované zóny, a to na samotné plochy určené pro investory. Společně s ministerstvem průmyslu a obchodu agentura také požádala o báňský posudek, který vyhodnotí vlivy důlní činnosti na území," řekla Deníku Petra Menclová, zástupkyně tiskové mluvčí CzechInvestu.

Martin Sikora, náměstek hejtmana pro regionální rozvoj, evropské fondy a operační programy, uklidňuje tvrzením, že agentura CzechInvest i Moravskoslezský kraj s informací, že území u Dolu Barbora bylo poddolované, respektive, že se pod částí území těžilo uhlí, pracuje už od počátku přípravných prací. „Tedy od chvíle, kdy se začalo uvažovat o umístění nové průmyslové zóny do této oblasti. Podle všech doposud zjištěných informací je území stabilní a vhodné pro tento projekt," říká náměstek Martin Sikora.

„Právě proto, že se tam dlouho těžilo, země tam sice už klesla, takže to většinou bude v pořádku. Nicméně musíme si být zcela jisti," řekl v ČT generální ředitel CzechInvestu Ondřej Votruba.

Podle náměstka hejtmana Martina Sikory se na skutečnost, že zejména pozemky na brownfieldech mohou být poškozeny někdejší důlní činností, pamatuje. Stejně tak při přípravě zóny Nad Barborou. „Studie proveditelnosti Průmyslové zóny Nad Barborou byla vypracována v roce 2011. Tématu geologie, poddolování a zakládacím podmínkám v území je věnována samostatná subkapitola. Tato studie prokázala realizovatelnost záměru a doporučila provedení dalšího geologického průzkumu pro bližší ověření podmínek lokality. Tento průzkum probíhá částečně již v současné době, s jeho provedením se počítalo už v době zrodu záměru na přípravu této průmyslové zóny," tvrdí náměstek Sikora.

Dodal, že potřeba dodatečného geologického průzkumu vyplyne až z výsledků právě realizovaných prací. Dodatečné práce by v tuto chvíli hradil kraj ze svého rozpočtu. Obvyklá délka dodatečného průzkumu je podle Sikory zhruba tři měsíce.

Nová průmyslová zóna Nad Barborou měla mít původně 90 hektarů. Pokud by se v důsledku poddolovaných pozemků musela zmenšit, stát by na její vybudování nedal slíbených 750 milionů korun, ale určitě méně. Druhou variantou je prý investice do jiné lokality v zemi. Menší zóna je však pro Karvinsko problém: menší prostor = žádný velký strategický investor, a tudíž méně zaměstnaných lidí. Když se k tomu připočte nejistá situace v OKD, je velký strategický investor pro Karvinsko jasná volba.

Vládní zmocněnec pro Moravskoslezský kraj Jiří Cienciala varuje, že mnoho jiných moc velkých prostor v regionu není. „Kolem Mošnova se nám to plní. Máme tady ještě nějaký prostor v Dolní Lutyni, ovšem tam jsou nějaké limity ekologického charakteru, což se však řeší, takže je zřejmé, že nejpřijatelnější je právě zóna Barbora. Karvinsko jinou možnost než stavět u Barbory nemá," tvrdí Jiří Cienciala.

Bývalý generální ředitel Třineckých železáren, znalec problémů průmyslových aglomerací a jednu dobu také ministr průmyslu v úřednické vládě je však optimistou.

„Myslím si, že když se prověří všechny možnosti, které jsem jmenoval, tak věřím, že těch 750 milionů pro zajištění pracovních míst zrealizujeme," řekl Cienciala. Podle něj musí vláda jasně říci, zda chce rozvíjet republiku komplexně a vyváženě, anebo stát ustoupí od záměru komplexního využití a smysluplného zaměstnání obyvatel jak na východě, západě, na jihu a na severu, nebo se změní strategické rozhodnutí a bude se koncentrovat zaměstnanost v regionu, kde už je i tak dneska vysoká.

Autor: Tomáš Januszek

21.7.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Fanoušci brněnské Komety slaví gól. Ilustrační foto.
AKTUALIZOVÁNO
31

Vztek fanoušků Komety. Za lístek zaplatí o 280 korun víc než příznivci Hradce

Jaroslav Faltýnek a Andrej Babiš
24

Za střet zájmů by měl platit Agrofert, vzkazují soukromí zemědělci

Brečet nebudu, říká sprejer, který poničil hradby

Na místo činu se o víkendu vrátili sprejeři, kteří ve čtvrtek 16. března pomalovali historické hradby a další místa v Klatovech, a způsobili tak škodu za zhruba 45 tisíc korun. Odstraňovali nápisy, které nastříkali. Lítost by u nich ale člověk hledal jen stěží.

Vinni! Policisté, co zasahovali proti útočnici ze Smíchova, vyslechli trest

Obvodní soud pro Prahu 1 uznal ve čtvrtek vinnými dva policisty, kteří zasahovali proti Michelle Sudků poté, co chtěla zabíjet v kavárně na pražském Újezdě. Potrestal je trestním příkazem. Informaci České televize v úterý potvrdila mluvčí Obvodního soudu pro Prahu 1. Konkrétní druh ani výši trestu soud nezveřejní, dokud nebude výsledek sdělen účastníkům řízení. Oba policisté mohou proti rozhodnutí podat odpor, v tom případě by soudkyně musela nařídit hlavní líčení.

AKTUALIZOVÁNO

Valachová ocenila in memoriam šikanovanou učitelku z Třebešína

Ministryně školství Kateřina Valachová (ČSSD) dnes v Senátu in memoriam ocenila šikanovanou učitelku Ludmilu Vernerovou ze Střední průmyslové školy Na Třebešíně v Praze, která zemřela loni v lednu. Plaketu Františky Plamínkové převzala její dcera Kateřina. Valachová tak chce dát symbolicky najevo své odhodlání bojovat se šikanou a přispět k bezpečnějšímu prostředí ve školách.

Azylová loterie v Německu? V Berlíně uspěje jen čtvrtina žadatelů

Jestli běženec v Německu dostane azyl či nikoli, nezáleží jen na jeho individuálním osudu, ale také na tom, ve které spolkové zemi o ochranný status požádá. Vyplývá to ze studie univerzity v jihoněmecké Kostnici. Zatímco v západoněmeckém Sársku v letech 2010 až 2015 uznaly úřady až 70 procent žádostí o azyl, v Berlíně to byla jen asi čtvrtina.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies