VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Zrušené poplatky v nemocnicích: pacienti nespěchají domů

Nadlimitní péči o pacienty budou muset nemocnice uhradit ze svých rozpočtů. Nemocnice zvyšují náklady na stravu o tři miliony korun.

27.2.2014
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: AGEL

Několikatýdenní zkušenosti se zrušením stokorunových poplatků za pobyt v nemocnici ukazují i na skutečnosti, se kterými zdravotnická zařízení původně nepočítala. Tím je nárůst takzvané obložnosti nemocnic. Laicky řečeno někteří pacienti nespěchají jako dříve z nemocnice domů, ale naopak se snaží pobyt si zde prodloužit. Ať už proto, že se o ně doma nemá kdo starat nebo tímto způsobem chtějí ušetřit na svých výdajích.

„V našich zařízeních skutečně registrujeme zvýšený tlak ze strany pacientů na prodloužení pobytu na lůžku. Je to jev, který jsme zaznamenali například na odděleních interní medicíny, neurologie, chirurgie, ortopedie, rehabilitace nebo na odděleních následné péče," potvrzuje náměstek hejtmana pro zdravotnictví Jiří Martinek.

Jak dodává, tyto zkušenosti již registrují ve všech zdravotnických zařízeních, jichž je kraj zřizovatelem.

Nárůst nákladů

„Pro nemocnice to znamená především nárůst nákladů na stravu, léky, praní prádla. Klade to také vyšší nároky na personál sestry, ošetřovatelky," vysvětluje Martinek s tím, že konkrétní finanční dopady zatím vyčíslit nelze. Od ledna, kdy byl stokorunový poplatek za den v nemocnici nebo jiném zdravotnickém zařízení zrušen, uplynula jen krátká doba.

Pro letošní rok však musely krajské nemocnice na základě dosavadních zkušeností navýšit o další tři miliony korun původně plánovanou částku na stravu. Další výdaje spojené s vyšší obložností budou muset jednotlivá zařízení hradit ze svých rozpočtů, což vzhledem k výpadku příjmů ze zrušených poplatků od pacientů může jejich schodek ještě prohloubit.

Obtížnější propuštění

„Výdaje na léčbu jsou hrazeny ze zdravotního pojištění. Problém je ten, že úhrady jsou limitovány. Platba za diagnózu je víceméně stejná bez ohledu na to, zda pacient v nemocnici leží čtyři, nebo deset dnů. Může se tedy stát a stává se to , že péče bude poskytnuta nad limit placený pojišťovnou a zvýšené náklady ponese nemocnice," doplňuje Martinek s tím, že se lékaři samozřejmě snaží, aby doba hospitalizace pacienta byla optimální k jeho onemocnění. „Ale když pacient řekne, že se ještě necítí na to jít domů, jeho propuštění je pro ošetřujícího lékaře obtížnější," vysvětluje Martínek.

Moravskoslezský kraj je zřizovatelem šesti nemocnic Nemocnice s poliklinikou v Havířově a v Karviné-Ráji, nemocnic v Třinci a ve Frýdku-Místku, Slezské nemocnice v Opavě a Sdruženého zdravotnického zařízení v Krnově. Kromě toho jsou příspěvkovými organizacemi kraje i sanatoria v Metylovicích a Jablunkově.

Jen výpadek příjmů ze stokorunových poplatků za pobyt dosáhne letos 67 milionů korun. Už loňské hospodaření nemocnic skončilo hluboko v minusu. Podle prozatímních propočtů zatím totiž nebylo definitivně uzavřeno bylo vyčísleno na minus 40 milionů korun.

Autor: Iva Mušálková

27.2.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

David Rath.
17 21

Rath posílá prezidenta Zemana k Ústavnímu soudu

Trend, dobře známý například v Budapešti, představil v Brně Marek Fišer pod názvem Kološkopek.
2 3

Do Brna se řítí cyklohospoda. Lidé si vychutnají pivo při šlapání do pedálů

Děti zůstávají v ústavech. Může za to jejich vyšší věk i stávající krize rodiny

V boskovickém dětském domově momentálně žije čtyřiatřicet dětí. Pracovníci navíc čekají na dvě další, které se vrací od pěstounů. Stejně na tom bylo zařízení ústavní výchovy loni. Tak jako další na Vyškovsku i Blanensku potvrzuje celorepublikový fenomén – počet chovanců v ústavech se nedaří snižovat.

150 milionů korun. Tolik pošle Česko na pomoc s migrací

Česko letos pošle do zahraničí na pomoc uprchlíkům a státům čelícím migračním tlakům 150 milionů korun. Ministerstvo vnitro v tiskové zprávě uvedlo, že částku v rámci jeho koncepce pro asistenci uprchlíkům na dnešním jednání schválila vláda. Prvních 40 milionů korun z této částky by mělo jít na obnovu uprchlického tábora Azrak v Jordánsku.

Stánky ve Znojmě jsou prázdné. Trhovkyně: Nechci se učit novoty kvůli EET

Brambory, cibuli, jablka nebo třeba česnek od místních prodejců si mohli obyvatelé Znojma donedávna koupit na stáncích na Masarykově náměstí. Zhruba desítka prodejců zde nabízela zboží každé dopoledne vždy od pondělí do soboty. Nyní zůstala prodejní místa opuštěná, i když na konci března již vždy trhovci bývali na svých místech.

Výuka venku? Většina dětí i rodičů ji vítá

Učit se občas venku na čerstvém vzduchu místo mezi čtyřmi stěnami učeben? K tomu se kloní ve spoustě škol. Však venkovní učebny se dají využít od jara do podzimu. Jenže ne vždy je na jejich vybudování v městské či obecní kase hned dost peněz.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies