Abraham o tragédii: Všichni v paddocku brečeli

Mnohokrát opouštěl závodní dráhu zklamaný. Ale ještě nikdy neměl tak unavené a smutné oči jako tentokrát. Série tří zámořských závodů mistrovství světa silničních motocyklů skončila v Malajsii tak, jak si nepřál vůbec nikdo. Ani jedenadvacetiletý Brňan. „Po oznámení smrti Marca Simoncelliho se celý paddock zhroutil,“ říká tiše jediný český jezdec královské třídy MotoGP při vzpomínce na nedělní úmrtí italského kolegy.

Na startovním roštu sotva někdo z jezdců tušil, že závod potrvá jen dvě kola…

Když jsem přijel do pravé zatáčky, uviděl jsem rozsekanou motorku a Simoncelliho ležet na břiše. Bylo mi divné, že je bez helmy. Nevěřil jsem vlastním očím. Myslel jsem, že vidím špatně. Jenže hned v další zatáčce mávali traťoví komisaři červenou vlajkou a před cílovou rovinkou nás směrovali do boxové uličky.

Co vám v té chvíli blesklo hlavou?

Napřed nikdo nevěděl, co se přesně stalo. Jezdci spíš debatovali s mechaniky o tom, jak před novým startem připravit motorku a pneumatiky. Potom jsem zahlédl v televizi opakované záběry a z nich bylo jasné, že se stalo něco vážného. Čas restartu pořadatelé pořád odsouvali a když už k němu mělo dojít, dvě minuty předtím oznámili, že závod se ruší. To už všem došlo, že se jedná o opravdu velký průšvih, protože předčasně ukončit závod MotoGP není vůbec běžné.

Jaká po smutné informaci o úmrtí mladého Itala zavládla atmosféra?

Všichni brečeli a byli z toho vedle. Celý paddock se zhroutil. Loni v Misanu zahynul Tomizawa, teď se stalo prakticky to samé. Simoncelli byl sympatický a oblíbený, před Velkou cenou Malajsie dojel druhý v Austrálii, což byl jeho nejlepší výsledek ve třídě. Patřil k mým soupeřům, přesto mu náš tým, ve kterém pracuje i několik Italů, fandil. Hodně lidí ho považovalo za nástupce Rossiho a budoucího mistra světa. Teď je všem líto, co se stalo.

Vypadá to, jako by se třída MotoGP proměnila v lazaret. Při závodech chybí z nejrůznějších důvodů hned několik závodníků.

Je blbý, že v Japonsku se zranil Barbera, v Austrálii Cudlin, Spies a Lorenzo, teď zase přišlo neštěstí v Malajsii. Obávám se však jiné věci. V příštím roce budou stroje s novými litrovými motory ještě silnější a tím i náročnější na fyzickou kondici. Třeba v Malajsii si neumím jízdu s litrem představit. Už teď je problém na motorce vydržet celý závod. Terol i na lehké stopětadvacítce byl ke konci závodu úplně zničený. Chudák Simoncelli říkal, že když nedávno v Japonsku litrové džípíčko testoval, měl toho po šesti kolech plné zuby a musel ze stroje slézt.

Velkou cenu Malajsie tradičně provázejí obtížné klimatické podmínky. Jaké byly tentokrát?

Panoval zase strašný pařák a hrozná vlhkost. Srovnávat tamní klima se saunou ani nejde, skutečnost se dá jen těžko popsat. Člověk tam snadno přijde k nachlazení, protože v každé místnosti je kvůli stabilně zapnuté klimatizaci chladno. Víkend začal pro mne docela dobře, akorát jsme museli řešit drobné problémy s nastavením motocyklu. Před závodem jsem však byl z toho vedra trochu nervózní.

Stoner má už titul jistý, Simoncelliho stáj Gresini drží smutek, náladu nemají ani ostatní. Nehrozí, že poslední závod ve Valencii, který se jede za týden, pojmou týmy pouze jako povinnou formalitu?

Myslím si, že žádné předstírání nehrozí. Pořád jsme závodníci a každý se bude snažit zajet co nejlépe.

Na španělský okruh máte příjemnou vzpomínku: loni jste tam vyhrál ve třídě Moto2 svůj první závod světového šampionátu. Ovlivní to vaše psychické rozpoložení?

Návrat do míst spojených se skvělým zážitkem určitě znamená dobrý pocit. Jenže už jezdím zase jinou sezonu a musím myslet na to, aby se mi dařilo teď. I když vůbec netuším, jaký výsledek mám od sebe čekat. Všichni jsme po neštěstí z toho stále špatní. Každopádně se budu jako vždy snažit podat dobrý výkon. To je bez diskuze.

ČTĚTE TAKÉ: Zesnulý jezdec Simoncelli při záchraně vypadl z nosítek (VIDEO)

AMOS KREJČÍ