ANKETA: Vyberte nejkrásnější formuli jedna

Svět formule jedna je plný nej. Největší počet vítězství, největší počet odjetých závodů, nejvíce pole positions…

Ale jedno nej se nedá určit podle čísel: nejkrásnější monopost.

Vedou se spory mezi progresivními fanoušky a „staromilci“ o tom, zda jsou krásné vozy dneška, nebo to hezké už tu bylo.

Teď máte možnost rozhodnout vy. A protože se od roku 1950 objevily na tratích stovky různých monopostů, rozhodli jsme se vám výběr ulehčit.

Vybrali jsme desítku těch, které si podle našeho názoru zaslouží vavříny.

A až si prohlédnete jejich obrázky a dozvíte se víc z malých profilů, můžete sami hlasovat.

Tak která formule je „ta vaše“?

PROFILY FORMULOVÝCH KRASAVCŮ

Mercedes-Benz W196 (1954 – 1955)


Juan Manuel Fangio a Stirling Moss s ním v roce 1955 vyhráli 9 z 12 Velkých cen. Vůz navazoval na předválečnou éru Mercedesu a pod kapotou se skrývala řada novinek. Například motory měly přímé vstřikovaní, jaké bylo použito i ve stíhačkách Messerschmitt Bf 109.

Cooper-Climax T53 (1960 – 1963)

Představitel klasické „britské závodní zeleně“ a zlaté éry malých britských týmů. Vůz v roce 1960 dovezl k druhému titulu mistra Jacka Brabhama a stal se oblíbeným „náčiním“ soukromých stájí. Pod kapotou nejčastěji burácel motor Climax.

Lotus 49 (1967 – 1970)

Monopost byl konstruován pro potřeby motoru Ford Cosworth DFV, který se všemi svými variantami stal posléze nejlepším agregátem všech dob. Colina Champan experimentoval i s aerodynamikou, například použil vysoké křídlo nad kokpitem.

Ferrari 312T (1975 – 1980)

Nekomplikovaný a čistý design inspiroval řadu dalších konstruktérů. Největší hvězdou se v něm stal Niki Lauda. Populární Rakušan se stal mistrem světa 1975 a 1977. Mezi tím v něm taky málem našel smrt, když téměř uhořel na Nürburgrigu 1976. 

Tyrrell P34 (1976 – 1978)

Nejextravagantnější monopost všech dob s šesti koly. Konstruktér Derek Gardner postavil zajímavý, ale nepraktický monopost. Speciální řiditelná přední kola o průměru 25 cm se stala místo tajné zbraně největším problémem. Přesto Jody Scheckter vyhrál GP Švédska 1976.

Lotus 79 (1978 – 1979)

Jedno z mistrovských děl Colina Champana dovezlo ke světové proslulosti Američana Maria Andrettiho. Černé zbarvení a zlatá písmena JPS se staly legendou. Vůz byl několikrát vyhlášen jako nejlepší závodní design všech dob.

Lotus 88 (1981)

Legendární Colin Champan rád překračoval hranice poznaného a zažitého. Tady ale narazil. Monopost měl totiž druhé, vysouvací, šasí. Tím obešel zákaz používání bočních lišt pro zvýšení přítlaku vozu k vozovce a jeho start v Grand Prix byl zakázán.

Brabham BT52 (1983)

Definitivní zlom v nasazování turbomotorů. První monopost, který získal s přeplňovaným agregátem titul mistra světa. Za volantem seděl Nelson Piquet senior. Pro monopost vyrobila firma Castrol speciální palivo využívající plně výkon motoru 970 kW.

Jordan 191 (1991)

První stroj z garáže nezdolného Eddieho Jordana, ve kterém se s formulí jedna seznamoval Michael Schumacher. Jenže na startu GP Belgie 1991 ho zradila spojka. Kromě mladého Němce se za volantem monopostu vystřídalo dalších pět pilotů.

Ferrari F2004 (2004 – 2005)

Drtivá zbraň Michaela Schumachera, která jej dovezla k sedmému titulu mistra světa. Vyhrál 13 Grand Prix, další dvě Rubens Barrichello. Extrémně rychlý stroj s velkou výdrží byl poháněn desetiválcem Ferrari Tipo 053. Jeho základy využil pro nový vůz seriál A1GP.