„Výsledky určitě předčily má očekávání.“ Tak pozitivně může hodnotit letošní sezonu rallyeový jezdec Jan Kopecký.

A není se čemu divit. Tovární pilot Škody vyhrál dvě soutěže seriálu IRC, včetně populární Barum rallye ve Zlíně. A v celém seriálu do poslední chvíle bojoval o celkový triumf. Nakonec z toho ale bylo „až“ druhé místo za Krisem Meekem s Peugeotem.

A toho Kopecký dokázal se zcela novým vozem, Fabií S2000. Mladoboleslavská továrna s ním byla tak spokojená, že mu nabídla smlouvu i pro příští rok. Pokračuje tak spolupráce, která se, s drobným přerušením, táhne už od roku 2003.

Jak se člověk z okruhové rodiny, vítěz Octavia Cupu, dostane k rallyeovému závodění? Kde přišel ten první impulz, že jste opustil okruhy?

V roce 2000 mě začaly soutěže lákat. S tátou jsme jednomu zákazníkovi servisovali nadupané Mitsubishi, mělo asi 150. A on nám nabídl, jestli náhodou nechceme jet. Mně bylo osmnáct, tak jsem se bál řídit a za volantem seděl táta. V té době jsem na okruzích vyhrál pohárové seriály a měl jsem stejný úkol i pro rok 2001 v Octavia Cupu. Přes zimu jsme postavili áčkovou Octavii pro rallye. Táta si myslel, že s tím hnedka praštím a že se mi to nebude líbit. Že se hnedka vrátíme na okruhy. Ale mně se to líbilo víc a víc. On byl v začátku proti, ale teď už mě všemožně podporuje.

Na co si vzpomenete, když se hovoří o vaší první rallye?

První jsme měli jet v Blovicích, ale auto jsme tenkrát bohužel nestihli dodělat, chyběl nám týden. Pak následovala Šumava, takže hned velkej mistrák.

Jak jste se jako soutěžák cítil?

Hrozně se mi to líbilo. Jeli jsme strašně rychle, než jsme skočili na poslední rychlostní zkoušce první etapy do lesa a opřeli jsme se o strom. Naštěstí nás pár diváků, kteří za námi přijeli z Kostelce, vytáhlo. Takže soutěž jsme dokončili.

Kde se zrodila vazba na Škodovku?

Ta vznikala postupně během roku 2002. Přeskočil jsem na WRC, jezdil jsem ještě s Toyotou. A pak jsme začali komunikovat se Škodovokou a v roce 2003 jsme dostali v uvozovkách tovární vůz.

Jak jste byl tehdy s Octavií WRC spokojený?

Oktávka byla obrovská, to byl takovej vagon, ale spolehlivé auto. Bylo hezký jezdit jako tovární jezdec. Auto bylo dobrý, bylo hezký, ale nebylo dodělaný. Chyběly detaily, které jej dělily od světové extratřídy, tohle naštěstí Fabia S2000 má.

Když Škodovka oznámila konec ve světovém šampionátu, přišlo období nejistoty, nebo jste hned věděli, co budete dělat?

Nevěděli jsme vůbec. Jsme malý soukromý tým a sehnat peníze na WRC je nepředstavitelné. Tovární tým se rozdělil na dvě části. Vznikl tým Red Bull a náš. Pak se to nějakým způsobem úplně přetočilo a my dostali šanci. Ale bez podpory Škodovky by k tomu rozhodně nedošlo.

Škodovka je zpátky ve světové špičce. Jak dopadá současná dvoutisícovka v porovnání s Fabií WRC?

Obojí je Fabie, ale už na první pohled to vypadá jinak. Auto je trošičku vyšší a hranatější. Nejzásadnější rozdíl je v motoru. WRC mělo stejný objem, dva litry, ale byl přeplňovaný. Takže ve výkonu se moc neliší, jenže S2000 je těžší, a to dělá hodně.

Kam podle vás spěje světový šampionát v rallye? Pravidla se mění téměř měsíc co měsíc...

Je to škoda a podobné změny určitě další nové automobilky nepřilákají. Pokud se zafixují pravidla, s nimiž nebude souhlasit 90 procent automobilek, bude tu chaos a dva šampionáty, které si budou jen konkurovat. Potřebovali bychom zavést stabilní pravidla. Já bych nechal tři čtyři roky jezdit jen vozy S2000, protože teď je k tomu ještě finanční krize a musíme počkat, než se fabriky z toho nějakým způsobem vykopou. Jsou to atraktivní auta. Když s nimi člověk umí zacházet, jsou rychlá.

Co byla pro vás největší chyba v regulích mistrovství světa?

Vozy WRC jsou neúnosně drahé. To za prvé. A za druhé, když s ním přijdete jako soukromník, nemáte šanci jet vpředu. Nemáte na to auto, k tomu díly, nemáte k tomu materiál. Prostě to nejde. Co to je za závod, když tam jsou jen čtyři lidi, kteří jej mohou vyhrát? Když se podíváte na IRC, tak tam v každé zemi dokážou soukromníci míchat kartami a vyhrávat.

Takže podle vás je největší devizou IRC vyrovnanost?

Přesně tak. Tam se to prostě mele od začátku do konce. Nikdy nevíte, co se stane a jak soutěž dopadne. Používají se stejné pneumatiky, které si můžete vybírat. Ale nejsou žádné speciálně tovární. Tohle všechno funguje a auta jsou na stejné úrovni.

Letos jste v šampionátu IRC vyhrál dvě soutěže. Barum rallye a španělskou Rallye Principe de Asturias. Které výhry si ceníte víc?

Obě vítězství měla svoje. Ale to krásnější bylo na Barumce. Doma je doma a diváci vytvořili nádhernou atmosféru. To se prostě nedá popsat, to musí člověk zažít. Pro všechny české jezdce musí být pohádka závodit mezi českýma vlajkama a fanouškama.

Motorsport Kopecký je už zavedená značka. Uvažujete, že v budoucnosti po tátovi převezmete rodinný byznys?

(výbuch smíchu) Tak daleko nemyslím. Samozřejmě bych chtěl ještě nějakou dobu zůstat za volantem. Tohle prostředí mám rád a chci se v něm dál pohybovat. Myslím, že v té naší malé dílně dokážeme dělat pěkné věci, navíc je nádherně vybavená. Určitě bych chtěl pokračovat v tradici. Jsem tam i teď, i když letos jsem toho kvůli povinnostem továrního jezdce tolik nestihl. Určitě v tom nechci nechat tátu samotného. Pokud táta svolí, rád bych pomyslné žezlo jednou převzal.

Má pro vás otec, bývalý úspěšný okruhový šampion Josef Kopecký, stále užitečné rady?

Určitě. Dokázal z ničeho dosáhnout úžasných věcí. Nepřišlo to tak, že by na něj něco spadlo. Ne, tvrdě si šel za svým. A toho si moc cením. A oceňuji, že mi dal šanci pokračovat a že mě podporuje. Samozřejmě, někdy má jiné názory. Ale s tátou máme báječný vztah. Jeho rady jsou vždycky k dobru. Když si sedne za volant, dělá si s autem, co chce. Jezdecky je na tom pořád dál než já.

Jak prožíval vaše letošní úspěchy?

Kdo ho zná, tak vám potvrdí, že je detailista. Jeho zajímá pouze první místo. To, že byl někdo druhý, je hezké... Ale pořád tam byl někdo rychlejší. Chce být tím nejlepším a nejrychlejším. A o to se snažíme všichni. To je jediná cesta k úspěchu. Měl velkou radost z druhých míst. Ale když jsem vyhrál Barumku a Austurias, byl úplně šťastný.

Sezonu jste začal v Monte Carlu v novém týmu a s novým autem. Kolik procent očekávání letošní rok nakonec splnil?

Výsledky určitě předčily všechna má očekávání. To ano. Ale zároveň říkám i ne. S novou Fabií S2000 jsem ujel první metry a od začátku jsem z ní měl perfektní pocit. Viděl jsem tvrdou práci lidí. Viděl jsem našeho neodbytného šéfa, který šel po všech detailech. Viděl jsem otce, který do toho také zasahoval. A říkal jsem si: tohle auto bude mít na to jezdit v první trojce. Nevěděl jsem, jestli bude vyhrávat hnedka nebo ne. V týmu jsme netušili, co přes zimu udělají u Peugeotu nebo Fiatu. Auto od začátku do konce ukazovalo, že je rychlé. Chtěl jsem letos vyhrát soutěž IRC. Povedlo se mi to dvakrát, takže spokojený jsem. Lituju pouze toho, co jsem vyvedl na San Remu. Zbytečná chyba a ulomené kolo nás stály boj o titul. Ale stane se. Z toho špatného se vždycky snažím něco vytěžit, aby se podobná věc neopakovala.

Vývoj Fabie S2000 je prakticky stále na začátku. V čem se liší od cesty Fabie WRC?

Oproti WRC je tu obrovská vyrovnanost. Škodovka je dobrá tady v tom, Peugeot v něčem jiném, ale na třicetikilometrové erzetě jedou v jediné desetině vteřiny. Existuje určitá hranice. Dá se za ni jít, ale pak se vám taky může rozsypat motor. Do toho nikdo nejde.

Která soutěž ze seriálu IRC byla pro vás nejtěžší?

Hnedka ta první, Monte Carlo. Měli jsme nové auto, pro nás to byl nový tým. I když jsme necítili tlak, byla tu očekávání. Navíc tam nachumelilo, měli jsme dilema s volbou pneumatik. Po prvních pěti kilometrech mi přestal fungovat posilovač řízení, takže jsem bez něj musel ujet dalších 400 kilometrů. Byl jsem vyřízený. A nakonec z toho bylo nádherné čtvrté místo.

Zdá se, že Škoda Fabia S2000 je zatím velmi spolehlivá. Je to její hlavní deviza?

To určitě ano. V minulosti jsme právě s tímhle měli hodně problémů. Teď musím zaklepat (ťuká na dřevěnou desku stolku), kromě posilovače a nějakých snímačů technický problém nebyl.

Pomohlo vám při adaptaci na Fabii i to, že jste loni závodil s Peugeotem specifikace S2000?

Pro mě jako jezdce ano. Pochopil jsem jízdní styl dvoutisícovky. Viděl jsem, jak se auto asi má správně chovat. Ale něco z Peugeotu použít na Fabii? To určitě ne. Jedná se o dva zcela rozdílné vozy. Používáme jiné komponenty, ta auta jsou i uvnitř diametrálně odlišná.

Jak vycházíte se spolujezdcem Petrem Starým, týmovým parťákem Juhou Hänninenem a jeho navigátorem Mikkem Markkulou? Na Barum rallye bylo vidět, jste dobrá parta.

Petr je bezvadnej. Lepšího parťáka k sobě snad ani mít nemůžu. Jsem rád, že jsem mu pomohl splnit jeden ze životních snů: vyhrát Barum rallye. V té chvíli to byl nejšťastnější člověk pod sluncem. On mi to odvádí precizní prací. S Juhou nemám žádný problém. Je mi lidsky blízký, někdo dokonce říká, že vypadáme jako bráchové. Jeden z Čech a druhý z Finska (smích). S navigátorem Mikkem se vidíme jen při závodech, ale působí na mě taky dobrým dojmem.