VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Gottvald o konci na Dakaru: Bojoval jsem do noci. Pak jsem padl do písku

Antofagasta, Brno - Motocyklista Zdeněk Gottvald z Ježkovic na Vyškovsku skončil na Rallye Dakar ve čtvrté etapě. Pro Deník okomentoval svůj marný boj na trati.

9.1.2015
SDÍLEJ:

Motocyklový závodník Zdeněk Gottvald.Foto: Archiv

„Tak pro mě můj první Dakar skončil. Víc než třicet kilometrů před cílem čtvrté etapy mezi chilskými městy Copiapó a Antofagasta mi definitivně vypověděla službu moje motorka, se kterou jsem měl problémy už při cestě na představovací pódium. Konečnou stopku mi vystavila porouchaná spojka.

Po nějakém čase od startu jsem zjistil, že mi spojka prokluzuje. V tu ránu jsem musel jet velmi opatrně, protože mi mohla shořet. Po kamenitých a šotolinových úsecích postupně vedla trať i po písečných dunách. V písku s poruchou nešlo vůbec jet, ale snažil jsem se duny nějak objíždět.

Dorazil jsem na druhý kontrolní bod, kde byl konečně signál. Zavolal jsem tedy týmovému kolegovi Pedrovi, že mám problém. Do cíle se totiž dál jelo už jen po písku. Dvě hodiny jsem čekal na mechanika, který mi spojku opravil. Jenže po deseti kilometrech začala opět zlobit.

Noc v poušti

Bylo už pozdě a pomalu se začalo stmívat. Viditelnost, která je v písku hodně důležitá, se zhoršovala a duny se zvětšovaly. Bojoval jsem a snažil se motorku dostat nějak do cíle. Věděl jsem, že když tam dojedu, druhý den vystartuju. Pohyboval jsem se rychlostí zhruba sto metrů za hodinu. Vždy jsem musel okouknout nejdřív cestu, pak jsem chvílemi pomalu jel a chvílemi tlačil. Do toho jsem padal a zvedal stroj. To jsem vydržel do tří hodin do rána. Dál jsem nemohl.

Ve tmě to bylo velmi nepříjemné. Hrozilo, že spadnu z nějakého písečného srázu, odkud bych se už nevyhrabal. Nakonec jsem se únavou svalil do písku vedle motorky a použil bezpečnostní výbavu. Zabalil jsem se do izotermické fólie a spal.

Chtěl jsem za světla pokračovat do cíle. Jenže pořadatelé mě vzbudili dřív, od sedmi kolem mě pobíhal maník s vysílačkou a přiletěl vrtulník. Našli mě podle GPS a řekli, že pokud chci pokračovat, musím ihned do cíle. Jenže s porouchanou motorkou to nešlo. Chvíli jsem se nimi dohadoval, ale byli nekompromisní. Musel jsem nechat stroj v poušti a nastoupit k nim do vrtulníku.

Ještě v noci kolem půlnoci kolem mě projížděli zpozdilé posádky, tak jsem měl ráno výčitky, že jsem skončil. Jenže jsem pak z vrtulníku viděl, jak dlouhá cesta mi ještě zbývala do cíle. Mým tempem bych na trati bojoval ještě tak pět dní.

Strach ne, obavy ano

Ze vzduchu jsem pozoroval, kolik aut tam zůstalo. Paradoxní byl třeba případ kamioňáků, kteří mě v noci míjeli. V půl osmé ráno stáli asi kilometr a půl ode mě. Nejvtipnější na tom je, že měli funkční auta. Další kamion jsem nedaleko viděl převrácený na bok a druhý mu pomáhal. Problémy měla spousta dalších.

Je pravda, že posádky u mě zastavovaly a snažily se mi pomoct. Japonci mi dali pití. U ostatních ani nevím, jaké byly národnosti, v té tmě to šlo těžko rozeznat. S jednou posádkou jsem se domluvil, ať dají v bivaku vědět, že jsem v pořádku. Ráno jsem nad nimi letěl vrtulníkem a viděl, že také stojí.

Strach, že mě nenajdou, jsem neměl. Ale obavy jsem cítil. Věřím, že kdybych měl motorku v pořádku, etapu bez větších problémů zvládnu. Možná by se nějaké obtíže vyskytly, ale s funkční motorkou je vyřeším."

Zdeněk Gottvald

Autor: Jan Pařík

9.1.2015 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Ladislav Leksa pečuje o hodiny v kostele sv. Josefa v Obořišti.
1

Zvoník Ladislav Leksa: Změna času je proti přírodě

Bohuslav Sobotka na setkání lídrů států Evropské unie.
4 6

Sobotka po summitu EU: Deklarace obsahuje priority České republiky

Ceny Thálie pro Vránovou či Kňažka. V muzikálu uspěl Vojtek

Herečka Alena Vránová převzala dnes večer v Praze za dlouhotrvajícího potlesku zaplněného hlediště české první scény prestižní Cenu Thálie za celoživotní činoherní mistrovství. Na jevišti historické budovy Národního divadla v Praze stála už před devíti lety, kdy přebírala prestižní pohár za výkon v inscenaci Bouřlivé jaro v Divadle Ungelt, které je už téměř 20 let jejím druhým domovem.

Dominik Feri: Lajknutí neznamená hlas v urně. A to je výzva i pro mě

/ROZHOVOR/ Sešli jsme se v restauraci, která podle Dominika Feriho (TOP 09) změnila prostředí v Praze. Ráno tu lidé snídají, odpoledne studenti píší seminární práce a v létě se tady sedí na okenních parapetech a pije pivo. Přesně to vystihuje atmosféru, kterou má nejmladší radní nejen v Teplicích, ale v celé české historii, rád – uvolněnou, plnou života, diskusí a plánů. Ty má Dominik Feri velké. 

Sivok před San Marinem: Vpředu máme hladové kluky, věřím jim

/ROZHOVOR od zvláštního zpravodaje Deníku/ Od českého národního týmu se zítra v San Marinu očekává čisté konto. Podle kapitána Tomáše Sivoka však právě první pohled klame, svěřence Karla Jarolíma, a speciálně obránce, nečeká jednoduchá práce. 

Týdenní zkrat: Milujte se a množte se

V Česku vzrostl počet obyvatel na 10,6 milionu. Migrací přibylo 25 tisíc lidí. Jeden by doufal, že to je proto, že S umělým oplodněním pomáhají Češkám bratranci, ale prý za to můžou zase migranti. 

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies