Můžete přiblížit méně známou disciplínu?

Motorka je oproti strojům z klasické dráhy o kousek delší, má pérování na zadní vidlici a dvourychlostní převodovku. Nemá řetěz, používají se řemeny. Jezdí se na různých tratích. Jednak to mohou být přírodní dráhy od půl kilometru výš, jiné jsou atypické třeba tvarem nebo větším počtem zatáček. Vedle toho existuje i šampionát na travnaté dráze, což znamená, že se závodí na louce.

V čem je rozdíl mezi závody na krátké a dlouhé dráze?

Základ je společný. Vždycky se ale jezdí na čtyři kola. Na dlouhé je na první pohled zřejmé, že závodníci na rovinách zalehávají na motorky, aby měli co nejmenší odpor vzduchu. Kdyby na stroji někdo seděl jako na traktoru, tak by ho to hodně zpomalovalo. Hledá se každá koňská síla navíc.

Matěj Kůs.
Plochodrážní Markéta v problémech. Polovina týmu je marod

Jaké je jezdecké obsazení?

V rozjížďkách nás startuje pět a šampionátu se zúčastní dvacet závodníků. Nejvíc účastníků pochází z Německa, Francie, Holandska a Británie. Povětšinou se jedná o specialisty, kteří se věnují převážně dlouhé dráze.

Kolik vás letos čeká na dlouhé dráze startů?

Šampionát má pět dílů, ale k tomu se ještě musí připočíst družstva, kvalifikace do šampionátu na příští sezonu a mistrovství Evropy. Vedle toho budu startovat na několika volných závodech. Velice populární je zejména travnatý podnik ve francouzském Marmande. Tam se jede v devět večer na takovém vyznačeném trojúhelníku.

Plochá dráha na stadionu pražské Markéty. Ilustrační foto.
Plochodrážní Grand Prix se v Praze pojede 10. června

Jaké máte letos ambice, můžete navázat na rok 2012, kdy jste skončil třetí v MS a vyhrál jednu Grand Prix, nebo na loňský bronz ze šampionátu družstev v Mariánských Lázních?

Je mi osmatřicet, a pomalu se blíží plochodrážní důchod. Ještě jsem se ale nevzdal ambicí na titul mistra světa. Těžko ale říct, jak mi to letos půjde. Hodně bude záležet na stavu techniky, a co mi dovolí zdraví. Úvod se mi docela povedl. V německém Plattingu jsem v neděli vyhrál volný závod, takže se nechám překvapit.

Jak se závodí na kilometrovém oválu v Mariánských Lázních?

Podle mě se jedná o ikonu dlouhodrážních závodů. Já to tam obdivuju, i když není snadné obrovský areál udržovat a v seriálu mistrovství světa nefiguruje. Je to ale možná vůbec nejrychlejší dráha v Evropě. Na rovinách dosahujeme rychlostí přes 170 kilometrů za hodinu. Je to ohromný šrumec, a to, co lítá za motorkou, je jako výstřely ze vzduchovky. Dlouhá dráha docela bolí.

Mistrem ČR se stal Václav Milík, na druhém místě Josef Franc a na třetím Matěj Kůs.
Milík se suverénně stal počtvrté plochodrážním mistrem

Pád v takové rychlosti asi není nic příjemného…

Ten, koho potká pád, se do závodu už obvykle nevrací. Teď nemám na mysli možné zranění, ale karambol v takové rychlosti je pro lidské tělo docela šok. Motorka je taky obvykle k nepoužití.

Co musí jezdec udělat, když se přiřítí ve sto sedmdesáti do zatáčky?

Obvykle se před zatáčkou neubírá, ale projíždí se pod plným plynem. Konkrétně v Mariánských lázních bývá materiál poměrně hluboký, a tak motorka v zatáčce ztratí rychlost. Při výjezdu klesne zhruba na 110 kilometrů za hodinu, ale pak zase rychle stoupá.

Ilustrační foto
Kdo z plochodrážníků dostane divokou kartu pro GP v Praze? Nejblíže je Milík

Patříte mezi plochodrážní obojživelníky. Nedělá vám problémy přeskočit z dlouhé na krátkou a naopak?

Moc ne. Když se vrátím z dlouhé a hned jedeme s týmem Markéty extraligu, tak se obvykle najde prostor vyzkoušet si odlišný posez a zvyknut si na jinou motorku. Někdy ale přijdou situace, že jdu rovnou na start, takže mi trvá třeba půl kola, než si všechno osahám.