Roudnický pilot Buggyry David Vršecký, který se hned po posledním podniku v Německu podrobil chirurgickému zákroku na pravém koleni, bude obhajovat triumf na Czech Truck Prix i navzdory zdravotnímu hendikepu. „Vrchol sezony si nemůžu nechat ujít," vzkázal někdejší dvojnásobný evropský šampion, který neztrácí dobrou náladu ani v těžkých chvílích.

Davide, jak vlastně trávíte poslední dny před startem?
Výborně (smích). Mám to rozdělené na tři akce. Dolaďujeme okruháky, na kterých jsme udělali na poslední chvíli malou změnu na podvozku. Zároveň připravujeme nového Phoenixe (dakarský speciál), kterého představíme právě v Mostě. Taky potřebuju dát dohromady koleno, abych zvládl odjet Most, takže chodím na rehabilitace.

A jak to tedy vypadá s operovaným kolenem? Vydrží půlhodinovou zátěž během závodu?
Vyzkoušené to nemám, protože zatím jsem se projel jen dakarovým autem. Problém je hlavně v brzdění. Myslím si, že krátkodobě to vydržím, ale při delší zátěži mi to koleno otéká a nemůžu 
s ním vůbec hýbat.

Takže hrozí, že první závod vydržíte a dál už to nepůjde?
Já si myslím, že pokud vydržím první závod, tak zvládnu i druhý. Blbý je spíš druhý den, protože do rána se to může změnit. Snažím se koleno co nejvíc ušetřit, aby celý víkend vydrželo. Mám vyzkoušené, že to stačí trochu přepálit a druhý den mám koleno jak někdo hlavu (úsměv).

Berle jste pořád ještě neodložil…
Jsem schopný chodit bez berlí celkem bez problému, ale jen ráno, než se koleno probudí. Řekněme, že první hodina je luxusní, ale potom je to horší a horší. Tahám už jen jednu berli, abych si aspoň trochu ulevil a vydržel déle.

David Vršecký s berlemiJestli půjdete k tahači před závodem o berli, to tedy bude docela komická scéna, co?
Ten kousek odsimuluju bez berlí (smích).

Ani s nástupem nahoru do kabiny nebudete mít potíže?
To ne. Třeba schody vyjdu, ale jde se mi hrozně blbě, protože nemám v noze ten správný cit. Právě proto ani nevím, jak se mi bude brzdit, spíš to vidím na levou nohu.

Čekal jste, že operované koleno bude zlobit tak dlouho?
Na operaci jsem šel den po návratu ze závodů v Německu. Všichni jsme věřili, že to bude otázka pár týdnů, že za tři čtyři týdny budu v pohodě. Na rehabilitaci mi ale řekli, že to vypadá na šest týdnů a ještě i mnohem déle, protože těch problémů tam bylo víc, než se čekalo. Snad se to zlepší.

Napadlo vás vůbec, že byste 
v Mostě nestartoval?
Nechci to vzdávat dopředu, aniž bych to vyzkoušel. Když budu ohrožovat jen sám sebe, tak to mi nevadí, ale nechci ohrožovat ostatní, kteří s tím nemají nic společného. Že mě bodne v noze, já nebudu moct zabrzdit a někoho sestřelím, to mi přijde dost blbý. Máme připravenou i variantu pro případ, kdyby to nešlo. Pak by mě nahradil Martin Kolomý, ale jeho body by se nezapočítávaly do pořadí týmů.

Třeba bolest přebije motivace obhájit loňské prvenství a týmový double? Zvlášť když letos stále čekáte na triumf…
Bylo by to fakt super, kdyby se to s tím vším povedlo. Ale jsem minimálně jednou nohou na zemi (smích). Vím, jak je to složité a byl bych spokojený, kdybychom se potkali s Adamem (Lackem) na stupních a přidali nějaké týmové body. Doufám, že sobota by mohla klapnout i díky adrenalinu. Trochu hrůzu mám ze druhého dne. Před týdnem jsem to přetáhl na kole a dva dny to bylo fakt hodně blbý. Uvidíme ve čtvrtek, kdy se jede spanilá jízda Mostem.