VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Zaměstnávat postižené se vyplatí

Zdravotně postižený zaměstnanec ušetří firmě téměř šedesát tisíc korun ročně. Pamatujte na to, až půjdete na přijímací pohovor.

30.7.2009 1
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: DENÍK/Ivan Babej

Jste zdravotně postižení a přitom chcete pracovat? Možná potřebujete vylepšit finanční situaci rodiny, možná si jen potřebujete dokázat, že toho jste schopni.

V současné situaci na trhu práce se musíte obrnit trpělivostí, sestavit dobrý životopis a obesílat množství potenciálních zaměstnavatelů.

Předem si ujasněte, co můžete firmě nabídnout, ale také za jakých podmínek jste schopni pracovat. Při pohovoru nemá cenu ze strachu z odmítnutí předstírat, že jste zcela zdrávi.

Naopak, pokud jste schopni plnit své pracovní povinnosti i přes svůj handicap, zaměstnavatel na vás může i dost ušetřit na odvodech. Neobávejte se proto tento fakt svému potenciálnímu zaměstnavateli při pracovním pohovoru vhodnou formou připomenout.

„Rozhodně bych tím ale nezačínal,“ varuje místopředseda Asociace zaměstnavatelů zdravotně postižených ČR Karel Rychtář.

První je podle jeho názoru zdůraznit, co umíte a v čem můžete být zaměstnavateli prospěšný. Zjistěte si také předem, jakou mzdu ve vašem oboru a ve vašem regionu zaměstnanci obvykle dostávají.

Handicapovaným lidem firmy většinou nabízejí nižší mzdu než zdravým uchazečům. Takové jednání je však nejen nemorální, ale odporuje i zákoníku práce. Pracovníci musí být vždy odměňováni na základě své práce, nikoliv svého zdravotního stavu.

Šetříte firmě peníze

Každá firma, která zaměstnává více než pětadvacet lidí, musí mezi svými zaměstnanci mít i čtyři procenta pracovníků se změněnou pracovní schopností (ZPS). Za každého zaměstnance, který jí do této hranice chybí, zaplatí do státního rozpočtu za rok dva a půl násobku průměrného měsíčního platu.

V roce 2009 tak přijde firmu každý chybějící zaměstnanec se ZPS na 57 375 korun. V případě zaměstnavatele s dvěma sty pracovníky, který postižené nezaměstnává vůbec, se částka vyšplhá bezmála na čtyři sta padesát tisíc korun.

Firmy mají i možnost náhradního plnění, například odebírání výrobků z chráněných dílen nebo odvody do státní kasy. Zaměstnanec, který je schopen i přes své postižení odvést svou práci, je však oboustranně nejvýhodnějším řešením.

Zaměstnavatelé také mají povinnost na pracovních pozicích, které zadávají na úřad práce, vyznačit, zda se jedná o místo vhodné pro zdravotně postižené osoby.

Faktem je, že často narazíte na inzeráty, které jako místa vhodná pro osoby se ZPS inzerují například práci prodavače nebo strážného. „Zákon žádná omezení nestanoví. V podstatě lze říci, že je na zaměstnavateli, jaká místa určí pro zaměstnávání pracovníků se ZPS,“ říká advokátka Nataša Randlová z právní kanceláře Randl Partners.

Je potom pouze na uvážení každého zdravotně postiženého člověka, zda takové místo přijme či nikoliv. „Zákon o zaměstnanosti zakotvuje pouze povinnost zaměstnavatelů rozšiřovat podle svých podmínek a ve spolupráci s lékařem závodní preventivní péče možnost zaměstnávání osob se zdravotním postižením,“ dodá­vá advokátka.

Pro zaměstnavatele může být vaše zaměstnání dokonce výhodné i dalším způsobem. Podle Jany Skálové z pracovního portálu www.prace.cz pro vás může firma zřídit pracovní místo přes úřad práce.

V takovém případě jde o takzvané společensky účelné místo a po dobu jednoho roku bude úřad práce hradit vaši mzdu i veškeré odvody zdravotního a sociálního pojištění. Zákon také výslovně neříká, jaké úlevy má zaměstnatel svým handicapovaným zaměstnancům poskytnout.

Zatímco pracovníkům, kteří pečují o dítě do patnácti let, musí firma umožnit například zkrácení pracovní doby na šest hodin (pokud tomu nebrání vážné provozní důvody), o zaměstnancích se zdravotním postižením mluví zákon jen velmi obecně.

Na druhou stranu pokud zaměstnavatel umožní svým pracovníkům se zdravotním postižením výhodnější pracovní postupy, například práci z domova, nejedná se podle Nataši Randlové o neoprávněné zvýhodňování takového zaměstnance a o diskriminaci ostatních zdravých pracovníků.

„Toto výslovně potvrzuje i nový antidiskriminační zákon, který nabude účinnosti 1. září 2009,“ říká advokátka Randlová. Pokud už zaměstnáni jste, ale váš zdravotní stav se postupně nebo náhle změní a vy se stanete osobou se změněnou pracovní schopností, firma je povinna převést vás na jinou, vašemu zdravotnímu stavu odpovídající práci.

„Při převádění musí zaměstnavatel přihlížet k tomu, aby nová práce byla pro zaměstnance vhodná vzhledem k jeho zdravotnímu stavu, schopnostem a pokud možno i k jeho kvalifikaci,“ dodává advokátka Nataša Randlová.

Zkušební doba

Na rozdíl od minulosti už současný zákoník práce nepočítá se složitějším propouštěním zdravotně postižených zaměstnanců. Zaměstnavatel vás může propustit ze stejných důvodů jako ostatní pracovníky, jedinou povinností je oznámit vaše propuštění úřadu práce. Po nástupu do nového zaměstnání platí i pro vás zkušební pracovní doba.

Tvrdší paragrafy však handicapovaným lidem podle úředníků ministerstva práce a sociálních věcí spíš pomáhají. Oproti minulosti se totiž zaměstnavatelé už tolik neobávají přijmout handicapovaného člověka do práce.

„Je to však velmi individuální. Majitele běžné firmy k zaměstnávání zdravotně postiženého člověka většinou přiměje osobní zkušenost buď z rodiny, nebo z okruhu kamarádů,“ říká místopředseda Asociace zaměstnavatelů zdravotně postižených ČR Karel Rychtář.

Autor: Martina Šrámková

30.7.2009 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ministr financí a šéf ANO Andrej Babiš
DOTYK.CZ

"Jste zloděj formátu, jaký tu nikdy nebyl," uslyšel Babiš na svém mítinku

Jaroslav Dvořák, známý pod přezdívkou Indián (vpravo).
5

Záhadná smrt bezdomovce Indiána: „Viděl jsem, jak ho surově mlátí,“ tvrdí svědek

AUTOMIX.CZ

Teď umřu... Richard Hammond se konečně vyjádřil k nehodě, co přesně se stalo?

Jsou to už více než dva týdny, co moderátor Richard Hammond ošklivě boural ve Švýcarsku s elektromobilem Rimac Concept One. Na konci vrchařské trati vyletěl ze silnice, a urazil 300 metrů dolů z kopce, než se auto zastavilo a shořelo.

Ostatky Horákové jsou 67 let po její popravě stále neznámo kde

Ani 67 let po justiční vraždě právničky Milady Horákové není zřejmé, jak komunistický režim naložil s jejími ostatky.

Ukrajina hlásí kybernetický útok, hackeři napadli banky, úřady, firmy i poštu

Prvním, kdo ohlásil napadení svých počítačových systémů, byla Ukrajinská národní banka. Útok pak začaly hlásit další banky, státní úřady a soukromé i státní firmy. Za útokem stojí zatím „neznámý virus." Poradce ministra vnitra Anton Geraščenko uvedl, že podobné organizované systémy používají ruské zpravodajské služby. Útok zasáhl i další firmy napříč Evropou.

Konec sporné výstavy? Radnice má „v rukávu" právní posudek

Spor o expozici Body The Exhibition vystavující mrtvá těla spěje k rozuzlení. Vedení Prahy 7 získalo právní analýzu, která by mohla přesvědčit policii o nevhodnosti výstavy.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies