VYBERTE SI REGION

S čím uspěje česká firma v Rakousku?

Vysoká hodnota HDP na obyvatele přesahující 31 000 eur řadí rakouskou ekonomiku mezi deset nejbohatších na světě. Navzdory relativně malé rozloze i nízkému počtu obyvatel Rakousko představuje zajímavý trh se silnou domácí poptávkou.

11.8.2009
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: DENÍK/Radek Weber

Uplatnění na náročném rakouském trhu nalézají především produkty s vysokou přidanou hodnotou, nicméně při současném zachování konkurenční cenové výhody.

Podobně jako ostatní státy bojuje i Rakousko s dopady celosvětové hospodářské krize. Podle červnové prognózy OECD pro rok 2009 poklesne rakouská ekonomika kvůli propadu exportu a následnému poklesu investic o 4,3 procenta. Mírné oživení se očekává v roce 2010.

Rakouská fiskální podpůrná opatření v rámci protikrizových balíčků dosahují 1,8 procenta hrubého domácího produktu.

„Rakouskou recesi provází především zkracování pracovní doby, práce na částečný úvazek, balíčky na záchranu ekonomiky a napětí na finančních trzích způsobené propojením bank se zeměmi střední a východní Evropy,“ charakterizuje nynější ekonomickou situaci u sousedů Martina Konecká, ředitelka vídeňského zastoupení agentury CzechTrade.

Pozitivní očekávání

Celkové klima, očekávání a hospodářská „nálada“ v Rakousku jsou podle institutu IHS znatelně příznivější a optimističtější než loni na podzim. Podle výzkumu veřejného mínění, který uskutečnila agentura GfK, se až 70 procent Rakušanů a až 45 procent firem necítí krizí jakkoli postiženo.

Konjunkturní ukazatele průmyslové výroby se podle údajů Rakouského institutu pro výzkum hospodářství po propadu v prvním čtvrtletí 2009 v dubnu, květnu a červnu stabilizovaly. Maloobchod vykázal v prvním čtvrtletí 2009 nominální pokles 2,2 procenta. Nejhůře dopadl obchod s obuví (-8,3 procenta) a hračkami (-12 procent), růst zaznamenal obchod se sportovními potřebami a potravinami.

Vzájemnou obchodní spolupráci prohloubilo přistoupení ČR k Evropské unii, kdy především český export do tohoto teritoria zaznamenal výrazný nárůst. Od roku 2004 patří rakouský trh – po Německu a Slovensku – mezi největší odbytiště českých výrobků. Česko je pro Rakousko šestým největším dovozním partnerem, přičemž nejvýznamnější položku tvoří stroje a přepravní zařízení.

Právě tato skupina však zaznamenala v důsledku krize nejhlubší meziroční propad, který zásadně negativně ovlivnil jinak velmi dobré výsledky českého vývozu v loňském roce. Na konci roku 2008 zde mělo zastoupení 227 českých firem, zatímco v roce 2006 jich bylo 117.

Němčina je důležitá

Technická úroveň výrobků a nároky na kvalitu jsou na rakouském trhu velmi vysoké. Důsledkem volné konkurence jsou nároční odběratelé, kteří velmi kriticky prověřují kvalitu, vzhled, cenu i pověst zboží a očekávají včasné dodávky podle předložených vzorků.

Samozřejmostí je plynulé zásobování náhradními díly a servisní služby. Rakouští obchodní partneři jsou v jednání důslední, dobře znají své možnosti a většinou i limity obchodního partnera, takže často dochází k značnému tlaku na cenu.

Jednacím jazykem je němčina, ze strany prodávajícího Rakušané očekávají aktivní přístup. A kde vidí šanci pro české podnikatele Martina Konecká z vídeňského zastoupení agentury CzechTrade?

„Perspektivními obory pro úspěšnou obchodní spolupráci s rakouskými podnikateli jsou elektronika, elektrotechnika, stavebnictví a stavební materiály, potravinářský průmysl – zejména biopotraviny a speciality – a průmyslové subdodávky. Velký potenciál v sobě skrývají i obory, zabývající se obnovitelnou energií. V této oblasti patří Rakousko trvale ke světové špičce.“

Co udělat před vstupem na trh

- průzkum trhu
- cílené a systematické hledání a oslovení potenciálních partnerů
- prezentace na veletrhu: společný stánek anebo samostatně
- rozvoj obchodní spolupráce: geografické a časové vymezení spolupráce, sledování výsledků partnera a potenciálu trhu
- založení vlastní společnosti

JOZEF GÁFRIK

11.8.2009 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Babiš: Jsem manažer obyvatel této země a mám co nabídnout

Spuštění první fáze EET i snahy o zavedení různých výjimek udaly tón veřejné debatě končícího týdne. Kromě toho byl přijat zákon o střetu zájmů, který bude mít pro Andreje Babiše dalekosáhlé důsledky. Není divu, že během rozhovoru občas křičel, odbíhal pro různé materiály a maily od občanů, kroutil hlavou, ale také se srdečně smál. I když tvrdí, že je naštvaný, hlavně na Bohuslava Sobotku, evidentně je odhodlaný poprat se o vítězství ve volbách a další čtyři roky vést zemi.  

Martin Svoboda: Za jedovatý alkohol má být potrestán výrobce, ne prodejce

/ROZHOVOR/ Když v září 2012 pacient havířovské nemocnice řekl lékařům, že oslepl po vypití alkoholu, který koupil jeho bratr ve stánku pod náměstím TGM v Havířově-Šumbarku, byl to stánek, kde byl provozní Martin Svoboda a kde šťárou policie, hygieniků a celníků začala metylová kauza, která zasáhla celou republiku a dokonce překročila její hranice.

Muž, který postupně přestává ovládat své nohy a ruce: Chci žít naplno

Pracuje jako právník a každý den několik hodin cvičí, aby kvůli své nemoci neskončil nehybný na lůžku. Bojuje, a přes všechny obtíže s postupující ztrátou hybnosti rukou a nohou, které mu způsobuje nemoc nazvaná Charcot-Marie-Tooth (C-M-T), považuje svůj život za šťastný.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies