VYBERTE SI REGION

Rozumějí lidé vašim slovům? A vy těm jejich také?

Na počátku bylo slovo… a hned po něm přišlo nedorozumění, prohlásil kdysi jeden moudrý muž. Přesto jsou to právě slova, která používáme jako základní stavební kámen naší komunikace. Proč zrovna slova? Přeci proto, že slovům každý rozumí. Zásadní potíž spočívá v tom, že slovům každý rozumí jinak.

19.1.2009
SDÍLEJ:

Ilustrační foto.Foto: Profimedia

Na začátku semináře komunikace (na němž se mimochodem skoro vůbec nemluví) se vždycky účastníků ptám, zda všichni rozumějí slovu „strom“.

Samozřejmě rozumějí – je to jasné a krátké slovo. Potom se ptám, co si pod tím slovem představují.

Přála bych vám slyšet ty rozdíly: někdo si pod „stromem“ představí lípu, někdo smrk… někdo rodokmen… a někdo třeba strukturu dat v počítači. Přitom ještě minutu před tím by všichni přísahali, že „strom“ je jasné a srozumitelné slovo.

Čím to je? Vysvětlení je docela snadné. Způsob, kterým užíváme slova, je samozřejmě ovlivněn naší výchovou, vzděláním, zaměstnáním, věkem (pro dnešní šedesátníky má slovo „vyvolený“ zcela jiný význam než pro naše teenagery) a mnoha dalšími aspekty.

Potkáme-li se s lidmi, kteří jsou nám podobní, nebývá vzájemná komunikace nijak složitá. Kolikrát jsme ale v životě měli pocit, že někomu při vší snaze vůbec nerozumíme – prostě proto, že dotyčná nebo dotyčný používá slova jiným způsobem.

Je pozoruhodné sledovat, že lidé často používají při svém vnímání jeden ze smyslů jako hlavní.

Někteří vnímají především očima (vizuální typ – například malíři, truhláři, grafici), jiní pomocí zvuků (auditivní typ – třeba hudebníci), pro jiné jsou důležité pocity (kinestetický typ – psychologové, terapeuti, maséři).

Je pozoruhodné, jak se pak tyto smysly odrážejí ve způsobu používání jazyka. Představte si, že budete někomu prezentovat nový projekt.

Někdo odpoví „To vypadá dobře,“ jiný „To zní dobře“ a někdo „Z toho mám dobrý pocit“.

Zajímavé, že? Obsah přitom zůstává úplně stejný.

Lze však něco takového využít v praxi? Samozřejmě ano. Zkuste si všímat, jakým způsobem používají slova (jinými slovy, jaký smysl v jejich komunikaci převažuje) vaši kolegové, přátelé, ale třeba i členové rodiny, a naučte se mluvit jejich jazykem.

Pak se jistě vyvarujete zkušenosti, kterou učinil jeden můj kolega terapeut. Otevíral novou ordinaci a chtěl proto vyrobit letáky, které by mohl rozdávat stávajícím a hlavně potenciálním klientům.

Navštívil tedy grafika… a nedomluvili se. Jejich rozhovor probíhal asi takto:

Terapeut: Dobrý den, já jsem terapeut a otvírám novou ordinaci. Chtěl bych od vásnávrh letáku, který bych mohl dávat potenciálním klientům.

Grafik: A jak by měl ten leták zhruba vypadat?

Terapeut: To já bych rád nechal na vás. Je pro mě ale důležité, aby z něj byla cítit taková pohoda. Aby z něj dýchal klid a bezpečí.

Grafik: Měl by být barevný, nebo černobílý?

Terapeut: Nevím. Nechám si od vás poradit. Hlavní je, aby každý, kdo se na něj podívá, měl dobrý pocit.

Grafik: A chtěl byste formát A 4 nebo A 5?

Terapeut: Tak nic. Na shledanou.

Kolega opravdu chtěl leták a grafik jej opravdu chtěl vytvořit. Přesto se nedokázali domluvit. A ruku na srdce – nestalo se vám to už někdy?

PAVLA SEDLÁČKOVÁ

lektorka a terapeutka Dvůr Sychrov

19.1.2009 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Švýcaři otevírají nejdelší tunel světa

Historický moment. V neděli 11. prosince 2016 se pro pravidelný provoz otevře Gotthardský železniční tunel. V jeho případě se podařilo něco neskutečného – stavitelé dodrželi rozpočet schválený už na počátku 90. let.

Spisovatel Jiří Stránský: Škoda každého dobrého slova, které se neřeklo

Praha /ROZHOVOR/ - Autorem oblíbených dětských knih O dešťovém kameni, Povídačky pro moje slunce nebo Perlorodky je spisovatel a scénárista Jiří Stránský (85). Čtenáři a diváci jej přitom znají více jako autora filmů Zdivočelé země, Bumerangu či Štěstí, zachycujících atmosféru komunistického režimu a života politických vězňů v kriminálech a lágrech. „Slíbil jsem ve vězení básníkovi Honzovi Zahradníčkovi, že podám svědectví o lidech, kteří s námi seděli," říká Jiří Stránský, který připravuje další tři scénáře, povídkové knížky a prozrazuje, že brzo vyjde kniha Doktor vězeňských věd, kterou napsali s novinářkou Renatou Kalenskou.

Starosta Pískové Lhoty na Nymbursku byl obviněn z rozkrádání obecních peněz

Písková Lhota /FOTOGALERIE/ - Zpronevěra a zneužití pravomoci úřední osoby. To jsou dva trestné činy, z nichž policie obvinila šestačtyřicetiletého starostu Pískové Lhoty na Nymbursku Radovana Staňka. Obecní peníze měl rozkrádat ve spolupráci s účetní obce.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies