„Chceme upravit koryto tak, aby se umožnil rozliv vody. Vybudujeme i mokřádky," přiblížila Jana Vitnerová, vedoucí programu Ochrana přírody organizace Arnika. Dodala, že půjde o přírodě blízká protipovodňová opatření.

„Dosud jsme podobný projekt nerealizovali," zmínila se Vitnerová. Zdůraznila, že má jít o modelový příklad toho, že ač přírodě blízké úpravy stojí méně než betonová hráz fungují mnohem lépe.

Peníze na stavbu chtějí odborníci z Arniky získat ze zdrojů Operačního programu Životní prostředí. Dotace může dosahovat až 90 procent výdajů. U všech projektů je však podmínkou veřejné spolufinancování. „Na projektu spolupracujeme s obcí Čehovice," zmínila se Vitnerová.

Čehovický starosta Mila Smékal se na výsledek projektu těší. „Bylo by to tam velmi pěkné. Čehovice by dostaly další kousek zeleně," nechal se slyšet.

Popsal, že soutok má zarůst rákos, v tůních by se měly prohánět ryby.

„Navíc vodní rostliny potok vyčistí," připomněl Smékal s tím, že z potoka je občas cítit močůvka. Ta může mít původ v zemědělském družstvu.

Herpetolg Iva Zwach, šéf prostějovské firmy Biokonsulting nabízející ekologický servis, úpravu soutoku potoků v Čehovicích vítá.

„Je to ideální místo pro nevržená opatření. Napomůže to obnovení vodního režimu," prohlásil.

Zwach připomněl, že člověk neuváženě zrušil mokřady, toky napřímil a zlikvidovat vegetaci.

„Přeschlá půda nedokáže pojmout větší srážky a proto jsou zde povodňové stavy," řekl. Vodní režim je dle jeho slov ostatně silně narušený na celé Hané. A to i kvůli orbě půdy až k vodním tokům.

Herpetolog Zwach při průzkumu okolí Čehovic zaznamenal skokany zelené, skřehotavé a štíhlé, ropuchy obecné a zelené.

Plánovaný mokřad na soutoku Vřesůvky a Malého potůčku nabídne chráněným obojživelníkům místo k rozmnožování, skrýš i zásobárnu potravy.