VYBERTE SI REGION

Bezdomovců v Prostějově přibývá. A mezi nimi seniorů, žen i celých rodin

Prostějov – Lidí bez domova je stále víc a víc. Například Azylové centrum Prostějov bylo po celé léto plně vytíženo. Mezi jeho klienty se navíc stále častěji dostávají ženy, mladí lidé do třiceti let a také senioři.

29.9.2015 1
SDÍLEJ:

Azylové centrum v ProstějověFoto: DENÍK/Michal Sobecký

„Roste počet seniorů, kteří se ocitají nejen bez přístřeší, ale i bez peněz. Často mají také zdravotní problémy a ztrácí schopnost se o sebe sami postarat. A to je velký problém, protože zařízení pro tyto účely zřízená, jako jsou domovy důchodců, ústavy sociální péče je odmítají z různých důvodů přijmout," nastínil situaci v tiskové zprávě ředitel Azylového centra Prostějov Jan Kalla.

Proč končí senioři na ulici?

Právě problém seniorů bez domova je ale pro řešení velmi složitý.

„Se seniory je to trošku patová situace. Do domovů důchodců jsou dlouhé čekací lhůty a samotné domovy mají listiny svých čekatelů. Mnozí ze seniorů bez domova navíc o tyto instituce nestojí, protože se tam dodržují určitá pravidla," prozradila náměstkyně prostějovského primátora Alena Rašková.

S tím souhlasí i psycholog Petr Hroch: „Musíme si uvědomit, že velké množství bezdomovců je zároveň závislých na alkoholu nebo drogách. Mnozí mají i psychické problémy, které se neléčí a ulice je pro ně dobré místo. Nemusejí se o nic starat, nic platit a nic řešit."

Alena Rašková také zmínila druhou skupinu seniorů bez střechy nad hlavou: „Mnozí svou situaci vůbec neřeší, a když ztratí bydlení, tak prostě přijdou a čekají, že se o ně postaráme. Což je velmi těžké, domovy důchodců jak jsem řekla, mají své čekací listiny, a tak jedinou možností pro tyto lidi je právě azylové centrum. My je jinam dát nemůžeme."

„Pro lidi, kteří se na ulici opravdu dostanou jakýmsi řízením osudu, je ta situace, řekl bych až destruktivní. Neumí se s tím vyrovnat a v komunitě bezdomovců se rychle stávají obětmi ostatních lidí bez domova. Tito lidé, ale většinou vyhledávají pomoc v azylových domech nebo v charitě," uvedl psycholog Hroch.

Azylové centrum Prostějov však netrápí jen senioři. Celkově počet bezdomovců narůstá, a to je teprve září. Podzimní a zimní plískanice azylové domy ještě více naplní.

„Počet lidí bez domova se zvyšuje. Mnohdy to jsou celé rodiny, které si podle mne berou nesmyslné půjčky na dovolené a podobně. Poté přijde živitel o práci a rodina se dostane na ulici. Naštěstí se momentálně na Prostějovsku zvýšila poptávka po pracovnících. To by mělo tuto situaci aspoň částečně vyřešit," myslí si Alena Rašková.

Co v zimě?

Pro ty, kteří si práci a peníze neobstarají sami, je tu právě Azylové centrum Prostějov. To bude podle náměstkyně primátora opět připravené i na zimu: „Máme za sebou už několik zim a vždy se to zvládlo. Otevíráme společenskou místnost, kde lidé mohou přečkat plískanice. Kapacitně nejde centrum moc rozšířit, ale pomáhají nám České dráhy, které bezdomovce nechávají ve svých prostorách."

Také finanční pomoc Azylovému centru není pro město velký problém.

„Ještě se nikdy nestalo, že by město neposkytlo Azylovému centru finanční pomoc. Vždy, když o peníze požádali, tak je dostali. Věřím, že se pan Kalla o své svěřence zase postará," uzavřela Rašková.

Autor: Lukáš Horák

29.9.2015 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

David Rath
3 18

Rathova korupční kauza: Soud vrátil k došetření druhou větev

Joe Biden
4

Viceprezident USA Biden se obává vměšování Ruska do evropských voleb

Brno podepsalo smlouvu o Hyperloopu. Má přispět také k rozvoji vědy ve městě

Brno – Kapsle létající tubami rychlostí čtrnáct set kilometrů v hodině může znít jako sci-fi, přesto se na vývoji těchto technologií Brno chce podílet. Zástupci města i Jihomoravské kraje ve středu podepsali dohodu o spolupráci s firmou Hyperloop Transportation Technologies. Ještě letos chtějí začít pracovat na studii proveditelnosti projektu. „Náklady velmi hrubě odhaduji na pět milionů korun pro kraj i Brno," sdělil náměstek krajského hejtmana pro oblast vědy a inovací Jan Vitula.

Nová škola pro sestry by měla vyřešit jejich nedostatek

Rumburk – Již za rok a půl by mohli nastoupit první studenti do nového oboru na vyšší odborné škole ve Varnsdorfu. Studovat by v něm měly budoucí zdravotní sestřičky.

Kavárník Ondřej Kobza: Jsem jezuitský podnikatel

V pražském kavárenském podhoubí nenajdete známější jméno. Ondřej Kobza má hrst plnou nápadů. Jeho tvář, nejprve spojenou s vršovickým podnikem Café V lese, začíná poznávat celá země, kterou v posledních letech rozehrál projekt Piána na ulici. Kobza má originální pohled na byznys, podporuje levicové ideje, věří v občanskou společnost i v sílu jednotlivce.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies