VYBERTE SI REGION

Budou v plumlovské přehradě kapři? Co vápnění?

Mostkovice/Plumlov – Na nejčastější dotazy ze strany veřejnosti i novinářů odpovídá pro Prostějovský deník Petr Loyka, který vykonává biologický dozor nad ozdravěním plumlovské přehrady a Podhradského rybníka. Akce běží od roku 2009. Letos mají stavbaři dokončit opravy hrází obou nádrží. Počítá se s vybudováním mokřadů u přítoků.

23.6.2013
SDÍLEJ:

Petr LoykaFoto: Archiv Petra Loyky

Při vypouštění a odbahňování přehrady jste řekl, že než začnou práce, musí být splněny podmínky stanovené v rozhodnutích orgánů ochrany přírody. Stále si myslíte, že je správné stavět ochranu přírody před to ostatní?

Pokud není vyřešena ochranářská problematika, tak žádný projekt nemá šanci na úspěch. Zákonodárci schválili zákon na ochranu přírody, kompetentní úředníci vydávají rozhodnutí a ta je nutné dodržet. V případě přehrady jsem biologický dozor, který řeší právě otázky spojené s ochranou přírody podle těch rozhodnutí úředníků. Mnoho lidí si moji roli plete se stavebním dozorem, nebo si myslí, že třeba počítám množství odtěženého sedimentu z přehrady. To biologický dozor opravdu nedělá, mojí věcí jsou pouze ochranářské a ekologické záležitosti, nic víc. Různé dotazy na mě směřují, protože jsem vždycky řekl svůj názor a neodmítal odpovídat na otázky i v době, kdy se zrovna nedařilo. Tak lidé znají mě a moje názory, i když na Prostějovsku mám kolegy z oboru včetně úředníků, kteří věci velmi dobře rozumí a jejich názor by byl také jistě zajímavý. Moje ochranářská citace se objevila i s komentářem třeba ve filmu pana Valouška. Dozvěděl jsem se o tom od lidí na přehradě, kteří se mě ptali, co tomu říkám. Řekl jsem jim, že mu to nemám za zlé, není to odpůrce ani nepřítel, ale člověk, který se o přehradu zajímá. Ty, co očekávali z mé strany nějakou jinou reakci, jsem velmi rád zklamal, mě ta negativní atmosféra v naší zemi plná osobních střetů, kdy se neřeší podstata problémů, vadí.Plumlovská přehrada 31. května 2013

Také Vám bylo vyčítáno, že jste před zahájením nad projektem prohlásil, že je revitalizace přehrady dobře připravená. Stále si to myslíte?

Ano, měl jsem v ruce projekt a balík všech „povolení", k tomu jsem se jako externí spolupracovník vyjádřil. To byla doba, kdy se slavnostně točilo při vypouštění přehrady kolem, u čehož jsem já osobně nebyl. Tehdy jsem to prohlásil a zároveň zdůraznil, že zásadní je, jakou vodou budeme přehradu napouštět, protože Bidelec, Podhradský rybník a přehrada tvoří jeden systém, který od sebe nelze oddělit. Při zahájení vypouštění přehrady se všichni tvářili optimisticky a hovořili o tom jak se všechno sladí a zvládne. Mluvil jsem o revitalizacích v krajině a hlavně jsem zdůrazňoval, že nesmíme napouštět splašky z obcí, nebo hlínou z polí. Pojmenoval jsem příčiny i důsledky. A taky jsem řekl, že pro projekt tohoto typu je dobré méně politiky a více odbornosti. Psal se rok 2009. Když se s odstupem času podívám na podklady a analýzy, tak odtěžení sedimentů bylo nutné. Kdyby sedimenty odtěženy nebyly a naopak díky opatřením, která bohužel zatím nejsou do přehrady tekla relativně čistá voda, tak by to bylo zase jenom částečné, v tomto případě opačné řešení. Sinice měly v přehradě zásoby na několik desítek let a dařilo by se jim tam. A opět by se rozvinula diskuse o vyhozených penězích a špinavé vodě, tentokrát na téma proč se neodtěžila přehrada, když se to léta slibovalo. Každý, kdo se seznámí s rozsahem činností a úkolů Povodí Moravy tak dospěje k závěru, že z pozice správce toku a nádrží udělalo Povodí maximum.

Ale o mokřadu tehdy nikdo nemluvil, proč?

S návrhem mokřadu, který podporuji, neboť horní část musí být dořešena, přišel současný pan generální ředitel, v pořadí čtvrtý generální ředitel, který se věcí zabývá. Je to dobrý nápad a zajímavá kombinace vodního a mokřadního biotopu. Jeho předchůdci o mokřadu opravdu nemluvili. Stejně tak se tehdy nemluvilo o reálných termínech opravy hráze.

Pohled na zapadlé stroje není přece pohled na dobře připravený projekt?

Jedna věc je projektová dokumentace a příprava, druhá věc je provedení stavby dle reálných možností, kdy pravidla stanovuje hlavně příroda. Myslím tím vývoj počasí, množství srážek, průběh zimy. A to jsme oproti kolegům z Čech, kteří řeší Jordán a já jim strašně moc držím palce, měli to štěstí, že nás příroda vůbec ty práce nechala provést. Od povodní v roce 1997 se tu střídají všechny typy povodní, které pro Českou republiku připadají v úvahu. Pocitově je to tak, že máme zimu nebo léto, střídají se tu extrémy a nikdo nemůže tušit, že to, čemu dneska říkáme v daném místě stoletá voda, nepřijde dvakrát do roka. Vedle extrému povodní nesmíme zapomínat i na extrém sucha, i proto je zadržení vody v krajině tak důležité. Srážky, které spadnou nad přehradou, ní protečou a podmáčený terén je pak místo, kde technika často zapadne. Představa některých také byla, že se hlína odveze a zůstane hladké, čisté dno, taková „čistá vana". Jenomže se pohybujeme dle hloubky práce stroje stále na mladším či starším poli, kdy tím stářím myslím stovky let.

Když tvrdíte, že voda musí být čistá, tak proč jste se ze začátku vyjadřoval tak opatrně k srážedlům fosforu?

Nebylo to opatrně. Tolik let se o problému mluví, čištění vod není zajištěno a zase je to správce toku, který musí něco udělat, aby Plumlovská přehrada 31. května 2013eliminoval fosfor pro sinice. Vím, že je to dočasné opatření, ale mě fakt zajímá ta dočasnost, i když do toho nemám co obcím ani mým kolegům úředníkům z Prostějova co mluvit. Postup Povodí Moravy, které instaluje na přítoky srážedla fosforu a bude napouštět vodou zbavenou fosforu považuji za jediný možný a naprosto nutný. Ale musím krotit přehnaný optimismus, protože srážedla nemohou dlouhodobě nahrazovat kvalitní čištění odpadních vod. Nevyřešený problém je splavování hlíny z polí. Odstranění sedimentů z přehrady nebylo nic jiného, než odtěžení hlíny, která se do přehrady za ty roky z polí dostala.

Je vápnění ještě aktuální, nebo co by se podle biologického dozoru mělo v nejbližších dnech dít?

Mnou doporučované vápnění je stále aktuální. Můj poradní hlas je stále stejný, názor jsem nezměnil. To, že se Povodí rozhodlo vzhledem k vodohospodářským podmínkám a tempu opravy hráze pro zachování určité hladiny vody, neznamená, že se vůbec nikde nebude vápnit. Vápnění na dno má mineralizační a dezinfekční účinky a před finálním napouštění je žádoucí ošetřit po odstranění vegetace všechny dostupné plochy. Já bych to samozřejmě rád s výjimkou budoucího mokřadu v horní části povápnil celé, ale i kdybychom teď všechnu vodu vypustili, tak se rolbou s vápnem na podmáčenou plochu stejně nedostaneme, budeme ztrácet čas a plocha bude zarůstat. Podporuji postup, kdy část poseče speciální sekačka na vodě, zbytek vegetace bude odstraněn dle potřeby postupně „na suchu", dostupné suché plochy budou všechny povápněny. Ten svůj poradní hlas uplatním i v případě podpory porovnání kamenů opevnění prostorově zhruba od Panelu k věži. Dle vodohospodářské situace se po ukončení opravy hráze přehrada napustí na optimální stav.

Je pravdou, že v přehradě nebude kapr?

Rybářství není dořešeno. Pokud jde o kapra, tak já považuji za žádoucí stanovit rozumné množství kapra a také rozdělení násady do několika dávek v průběhu roku. Stále platí, že po úplném napuštění přehrady musí dojít k stabilizaci podmínek. A zase jsme u té ochrany přírody, protože po ustálení vhodných podmínek vrátíme do přehrady škeble i velevruby. Ale když se vrátím k rybám, opravdu bych se nebál po nějakou dobu dravce štiku a candáta hájit, žádoucí je i objektivně posoudit vývoj rybí obsádky v nádrži a její skutečný vliv na kvalitu vody. Plumlov není vodárenská nádrž, kde je jedinou prioritou kvalita vody. Chceme se koupat, chceme, aby se dařilo těm, co tam podnikají, chceme tam vrátit tu správnou atmosféru. Po úplném napuštění přehrady proto musíme sladit zájmy jako jsou kvalita vody pro koupání, rekreace, protipovodňová ochrana, rybolov a ochrana ryb, a v mém případě asi nikoho nepřekvapí, když nezapomenu na ochranu přírody.

Petr Loyka Narodil se v Olomouci v roce 1970. Absolvoval Přírodovědeckou fakultu Univerzity Palackého v Olomouci, obor Systematická biologie a ekologie a pokračoval ve studiích na Ústavu biologie obratlovců Akademie věd České republiky v Brně. Dvanáctým rokem je vedoucím odboru životního prostředí Magistrátu města Olomouce. Je autorem odborných prací a spolupracuje na projektech v oblasti životního prostředí. Při revitalizaci Plumlovské přehrady řeší problematiku ochrany přírody formou biologického dozoru.

Autor: Radim Havlík

23.6.2013 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Švýcaři otevírají nejdelší tunel světa

Historický moment. V neděli 11. prosince 2016 se pro pravidelný provoz otevře Gotthardský železniční tunel. V jeho případě se podařilo něco neskutečného – stavitelé dodrželi rozpočet schválený už na počátku 90. let.

Spisovatel Jiří Stránský: Škoda každého dobrého slova, které se neřeklo

Praha /ROZHOVOR/ - Autorem oblíbených dětských knih O dešťovém kameni, Povídačky pro moje slunce nebo Perlorodky je spisovatel a scénárista Jiří Stránský (85). Čtenáři a diváci jej přitom znají více jako autora filmů Zdivočelé země, Bumerangu či Štěstí, zachycujících atmosféru komunistického režimu a života politických vězňů v kriminálech a lágrech. „Slíbil jsem ve vězení básníkovi Honzovi Zahradníčkovi, že podám svědectví o lidech, kteří s námi seděli," říká Jiří Stránský, který připravuje další tři scénáře, povídkové knížky a prozrazuje, že brzo vyjde kniha Doktor vězeňských věd, kterou napsali s novinářkou Renatou Kalenskou.

Starosta Pískové Lhoty na Nymbursku byl obviněn z rozkrádání obecních peněz

Písková Lhota /FOTOGALERIE/ - Zpronevěra a zneužití pravomoci úřední osoby. To jsou dva trestné činy, z nichž policie obvinila šestačtyřicetiletého starostu Pískové Lhoty na Nymbursku Radovana Staňka. Obecní peníze měl rozkrádat ve spolupráci s účetní obce.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies