VYBERTE SI REGION

Část bývalé textilky Perla v Zábřehu postupně mizí

Zábřeh – Kus zábřežské historie pomalu mizí. Dělníci postupně bourají zchátralé tovární haly, které tvoří jádro bývalé textilky Perla v centru města. Ta bývala kdysi největším zaměstnavatelem ve městě. Po ukončení výroby v roce 2005 už pro objekty nebylo využití.

24.7.2014 3
SDÍLEJ:

Dělníci postupně bourají zchátralé tovární haly, které tvoří jádro bývalé textilky Perla v centru města.Foto: DENÍK/Michal Krestýn

Tři budovy, které nyní dělníci bourají, patří k nejstarší části textilky. Jejich bývalí majitelé, rodina Brassů, je postavili v polovině devatenáctého století. Součástí prostoru jsou i dva tovární komíny, které zatím zůstávají stát.

„V těch halách, které se teď bourají, bývala přádelna, skárna a kotelna," říká důchodce František Krňávek, který v Perle pracoval jako seřizovač textilních strojů celý svůj život.

Nastupoval sem v roce 1958 a končil v roce 2002, kdy už se utlumovala výroba. „To už se postupně propouštělo a lidí ubývalo. Je to smutné, že to tak dopadlo. Po ukončení výroby se některé novější stroje odvezly do závodu v Ústí nad Orlicí, ale velká většina jich skončila ve šrotu," vzpomíná František Krňávek.

V dobách největší slávy v zábřežském závodu pracovalo 840 lidí. K tomu je nutné přičíst ještě devadesát učňů. „Když jsme tenkrát chodili z odpolední směny, bylo ve městě víc lidí, než potkáte teď někdy odpoledne. Zábřeh byl kdysi průmyslové město, kam se za prací sjížděli lidé ze širokého okolí. Stejně jako Perla přitom dopadla i Hedva," upozorňuje bývalý textilák na smutný osud dvou velkých podniků.

Budovy, které čeká demolice, patří společnosti Moravský zemský holding se sídlem v Plzni. Jaký bude další osud této části areálu zůstává otázkou. Společnost nemá žádné internetové stránky a redakci Deníku se na ni nepodařilo sehnat ani telefonický nebo e-mailový kontakt.

Vedení města vítá, že nevyužité objekty jdou k zemi. „Měli jsme obavu, aby se tam někdo nezranil, především děti a mládež. Řešili jsme to i na schůzkách s policií. Navíc se tam stahovaly různé živly, hlavně bezdomovci a zloději kovů. Byla to jizva na tváři města a ještě navíc tam hrozilo nebezpečí," řekl starosta Zábřeha František John.

Město nemá žádné informace o tom, že by se zde mělo v nejbližší době stavět něco nového. „Spíš budou majitelé čekat na investora," míní František John.

Možnosti dalšího využití omezuje územní plán města. „Určitě sem nepůjde umístit výrobu nebo nějaký market. Důvodem je problematické dopravní napojení. Spíš by mohlo jít o menší obchody, služby, veřejnou zeleň nebo byty," dodal starosta.

O získání areálu textilky do majetku města usiloval přibližně před deseti lety tehdejší starosta Zábřeha Petr Fabián. Záměr ale tehdy neschválilo zastupitelstvo.

Další možnost získat chátrající objekty do svého majetku mělo město před třemi lety. Majitel je nabídl k odkupu asi za patnáct milionů korun. Představitelé města se po diskusi rozhodli nabídku odmítnout.

„Nejde už o ucelený areál. Je tam celá řada různých vlastníků a bylo by složité vše majetkoprávně vypořádat, aby taková investice měla nějaký smysl. To území má určitě svůj potenciál, ale musel by přijít opravdu schopný investor, který by případně celý areál znovu scelil," sdělil starosta John. Problémem by ale zřejmě bylo další využití rozlehlého prostoru.

Po ukončení výroby byl areál textilky Perla postupně rozprodán. Částečně stále žije. Funguje zde závod na výrobu netkaného textilu, stolařství nebo ubytovna. V budově při ulici 28. října jsou obchody s ložisky a plastovými okny a dveřmi a nad nimi byty. V části areálu je nyní sklad a prodejna paliva a v sousedství psí cvičiště. Část bývalých prostor Perly nejblíže k centru města už před lety zabral market Billa.

Z historie Perly ZábřehAreál zábřežské textilky Perla na snímku pocházejícím z roku 1975.* V roce 1856 zřídil v Zábřehu Julius Lensen barvírnu příze. Jako první ve městě použil parní stroj. Společníkem se stává Wilhelm Brass pocházející z rodiny barvíře z německého Rheydtu.
* V roce 1970 po smrti Julia Lensena získal Wilhelm Brass i druhou polovinu podniku a pustil se do rozšiřování výroby.
* Roku 1878 nechal vedle barvírny postavit i přádelnu. V letech 1883 až 1889 k ní připojil ještě tři další. Počet zaměstnanců vzrost téměř na patnáct set.
* Od sedmdesátých let devatenáctého století ve firmě pracovali i Brassovi synové a název se změnil na Wilhelm Brass und Söhne.
* V roce 1876 se stal provozním ředitelem nejstarší syn Wilhelma Brasse Otto, který také o rok později založil v Zábřehu německou spořitelnu. Od roku 1883 byl společníkem zábřežské slévárny a strojírny E. Lederer a spol. a od roku 1894 společníkem Schmeisserovy přádelny v Hrabové.
* V roce 1897 převzal vedení celého podniku po otcově smrti nejmladší syn Wilhelma Brasse Hermann. Podnik postupně až do své smrti v roce 1938 rozšiřoval. Zasloužil se také o postavení evangelického kostela u zábřežských kasáren a byl známý jako velký germanizátor a zakladatel německých škol v okolí.
* Za druhé světové války přešla Brassova firma na zbrojní výrobu. Rodina proto byla hned po konci války v roce 1945 vysídlena do Německa.
* Podnik spadal nejprve pod národní podnik Spojené české a slovenské bavlnářské závody Utex v Ústí nad Orlicí. Od roku 1949 byl součástí národního podniku Vigona Svitavy.
* V roce 1953 přešla textilka pod podnik Perla, který sídlil nejprve v České Třebové a později v Ústí nad Orlicí.
* V padesátých a šedesátých letech minulého století prošel závod rozsáhlou modernizací. Výrobní sortiment se z klasických přízí změnil na příze česané.
* V sedmdesátých letech se z původní barvírny stala výrobna netkaného textilu.
* Po Sametové revoluci v roce 1989 se Perla transformovala na akciovou společnost. Zvyšující se konkurence z Asie, převážně z Číny, znamenala pokles zakázek a postupné utlumování výroby. V roce 2005 byl závod v Zábřehu definitivně uzavřen.

Autor: Michal Krestýn

24.7.2014 VSTUP DO DISKUSE 3
SDÍLEJ:

„Cítíme velkou křivdu," říkají manželé, kteří měli naftu ve své studni

Zdounky – Společně se svou manželkou cítí velkou křivdu a bezmoc poté, co před více než 14 dny zjistili, že jejich do té doby průzračná a kvalitní pitná voda ve studni je kontaminována starou směsí topných olejů. Znehodnocenou vodu nic netušíce několik dní pili.

AKTUALIZUJEME

Zpátky na 'bedně'! Koukalová byla třetí ve sprintu: Je to pozitivní kopanec

Östersund (Švédsko) /FOTOGALERIE/ - Biatlonistka Gabriela Koukalová dojela třetí ve sprintu v Östersundu a poprvé v nové sezoně Světového poháru vystoupila na stupně vítězů. Královna minulé zimy přesně střílela a prohrála jen s vítězkou Marií Dorinovou-Habertovoui z Francie a druhou Finkou Kaisou Mäkäräinenovou.

Policie obvinila souzeného Íránce Zadeha z ovlivňování svědka

Brno – Policie v sobotu obvinila podnikatele Sharama Abdullaha Zadeha, který je souzený za daňové úniky, že se měl podílet na ovlivňování svědka. Nyní ještě probíhají výslechy. Po poledni to sdělil Zadehův mediální konzultant Jan Jetmar. Zadeh je obžalován z daňových úniků, hlavní líčení se koná u brněnského krajského soudu. V současné době je na svobodě díky vysoké kauci, kterou složil na začátku roku.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies