Církev žádá na Šumpersku a Jesenicku o navrácení stovek pozemků

„Největší majetkové nároky olomouckého arcibiskupství a jemu podřízených institucí se v okrese Šumperk a Jeseník týkají lesních pozemků. Konkrétně lesů kolem Jeseníku a Žulové, přibližně se jedná o 24 tisíc hektarů, a kolem Mírova a Mohelnice, zhruba pět tisíc hektarů. V případě polí a dalších pozemků se bude jednat řádově o stovky hektarů roztroušených po jednotlivých farnostech celého okresu Šumperk," sdělil tiskový mluvčí Arcibiskupství Olomouckého Jiří Gračka.

O polnosti či louky žádají také katolické farnosti na Jesenicku, ty však spadají pod správu ostravsko-opavského biskupství.

Pozemkový fond na začátku srpna zveřejnil seznam parcel, o jejichž navrácení církevní právnické osoby dosud požádaly. Stát zatím eviduje žádosti o 350 pozemků z okresu Jeseník. Deník spočítal, že se jedná o 353 hektarů. Více než dvě třetiny z tohoto množství tvoří orná půda, přes šedesát hektarů jsou louky a pastviny.

O zatím nejvíce pozemků požádala církev na území města Javorník. Jsou mezi nimi například pole mezi Jánským a Písečným vrchem.

„Dotkne se nás to v malém množství, asi tak zhruba třiceti hektarů," řekl jednatel javornické zemědělské společnosti Sabas Kamil Surovík. Podle svých slov se bude snažit s novým vlastníkem dohodnout, aby na pozemcích mohla jeho firma i nadále hospodařit. Restituce jí zatím žádné komplikace nepůsobí.

„Máme dva tisíce hektarů. Těch třicet hektarů nehraje žádnou velkou roli, pokud by si na nich církev chtěla hospodařit sama," doplnil Surovík.

Olomoucké arcibiskupství je dohodám nakloněné. „S lesy bude hospodařit společnost založená při arcibiskupství a pole se pokusíme pronajmout. V ideálním případě chceme pokračovat ve spolupráci s těmi, kteří na požadovaných pozemcích hospodaří již dnes," sdělil Gračka.

Církev se na Jesenicku, které dlouhodobě trpí nedostatkem pracovních příležitostí, se patrně stane nezanedbatelným zaměstnavatelem. O nabyté majetky se totiž bude muset někdo starat.

„Příbuzný pracuje v lese. Slyšel, že se prý má církvi vracet strašně moc lesů v Rychlebských horách. Teď neví, jak to bude s jeho prací dál," postěžovala si Marie Smolková, která bydlí v jedné z menších vesnic poblíž hranice s Polskem.

„Prioritou pro nás je pokračování stávajícího způsobu fungování. Pronajmout pole stávajícím nájemcům a při hospodaření v lesích využít služeb lidí, kteří se o ně starají již nyní," vysvětlil Jiří Gračka.

Církve mohou žádat o vydání majetku do konce letošního roku. Během sedmnácti let se uskuteční jejich odluka od státu. Postupně se bude snižovat státní příspěvek na jejich provoz, a to až na nulu. Díky výnosům z nabytého majetku bude moci římskokatolická církev platit své zaměstnance a duchovní, ale také financovat provoz svých škol či charitní činnost.