VYBRAT REGION
Zavřít mapu

EMB: Co s přerovskými brownfields? Opuštěné stavby u nádraží nikdo nechce

Přerov – Ve třicátých letech minulého století byly ulice v okolí přerovského nádraží chloubou města. Teď jsou spíše jeho ostudou. Pokud bychom hledali v Přerově lokalitu s největší koncentrací opuštěných a nevyužitých objektů, je to právě kdysi honosná čtvrť v blízkosti nádraží.

4.4.2013
SDÍLEJ:

Na své využití marně čeká také bývalá armádní budova v Čechově ulici, ale někteří považují za naprosté zoufalství i vzhled budov v okolí nádraží. Podle Českých drah už jsou některé prodány, jiné jsou stále v nabídce.Foto: DENÍK/Vojtěch Podušel

Brownfields, tedy pozemky a areály, které ztratily svou funkci a využití, tu za posledních deset let vyrostly jako houby po dešti.

Heinik, Juta, a ti druzí…

Exkurzi, mapující zchátralé objekty v této části města, můžeme začít v areálu bývalé Juty, kterým má vést neustále oddalovaná stavba průpichu. Je sice využívaný, ale jen částečně.

„Postrachem Přerova byla v minulosti i bývalá slévárna Heinik, která byla naštěstí srovnána se zemí. Žádné využití ale tento areál nemá,“ připustil mluvčí přerovského magistrátu Bohuslav Přidal.

Pokud k tomu přičteme několik vybydlených domů v romském ghettu ve Škodově ulici, kde má podle vizí nového majitele vyrůst honosná čtvrť s multifunkčními domy, je obraz „brány do města“ kompletní.

A to jsme ještě zapomněli na opuštěné budovy Českých drah, které se hlavně v zimě stávají vyhledávaným útočištěm bezdomovců.

Například na výškové budově naproti autobusovému nádraží je velká cedule, která vyzývá případné zájemce ke koupi. Vyslyší někdo tuto „lukrativní“ nabídku? Těžko říci.

Opuštěné drážní objekty mají totiž jedno společné – jsou v neutěšeném stavu a jejich rekonstrukce by si vyžádala desítky, možná i stovky milionů korun.

„Budovy, které už pro svůj provoz nepotřebujeme, pravidelně zveřejňujeme na webových stránkách. Tím vysíláme signál, že jsou zbytné a jsou určeny buď k prodeji nebo pronájmu. Prioritně přitom nabízíme výpravní budovy,“ popsala regionální mluvčí Českých drah Kateřina Šubová.

V Přerově je na seznamu budov, určených k prodeji, například bytový dům v Nádražní ulici, ale také administrativní budova naproti nádraží.

„Ty nejlukrativnější objekty z našeho majetku se už prodaly. Asi před třemi lety byla třeba prodána čtyřpatrová budova naproti vlakovému nádraží,“ zmínila.

Dobré příklady táhnou

V Přerově jsou ale i lokality, které se podařilo zvelebit, nebo o to alespoň jejich noví vlastníci usilují. Přestože z původní studie radnice, která měla zmapovat všechny zchátralé areály a hledat pro ně využití, nakonec sešlo.

Například areál bývalých Želatovských kasáren odkoupila brněnská developerská firma, která s ním má smělé plány. Má zde vzniknout zcela nová městská čtvrť se stovkami bytů, náměstíčkem i vlastní infrastrukturou.

„Dalším takovým příkladem je i bývalá kotelna v Předmostí, která se proměnila ve sportovně – společenské středisko Kom-in,“ doplnil mluvčí přerovského magistrátu Bohuslav Přidal.

Je zde restaurace, lidé si sem můžou zajít na bowling, badminton, kulečník nebo do sauny.

Naproti tomu na novou šanci stále čekají některé zdevastované budovy v centru Přerova. Například bývalý Blažkův dům na rohu Bratrské ulice, který kdysi patřil armádě a jenž doplatil na léta „péče“ v režii státu.

Stejně tak leží stále ladem i další smutné dědictví armády. Zchátralá budova v Čechově ulici, pro niž město už léta marně hledá využití.

Co jsou to brownfields?

Zbaví se někdy Přerov pomníků doby, které přestaly sloužit svému účelu a nikdo neví, co s nimi?

„Brownfields jsou plochy, které nepřinášejí žádný užitek majitelům, městu ani jeho obyvatelům. Tyto ladem ležící pozemky, často v srdcích měst, nepřináší daňové výnosy a naopak nepříznivě působí na své okolí a snižují ceny okolních nemovitostí. Francouzi namísto „brownfield“ říkají „la friche,“ čili úhor, což velmi dobře ilustruje jejich stav a užitek,“ shrnul to přerovský architekt Jan Horký.

I když se podle něj často jedná o budovy opuštěné a zchátralé, jsou to mnohdy krásné, historicky, kulturně nebo architektonicky významné objekty. Typickým příkladem jsou prý průmyslové budovy ze začátku 20. století.

„Dokumentují hospodářský vzestup českých zemí, úroveň stavitelství své doby a – bohužel i úpadek. Bohužel, díky chybám, nepochopení a investorským tlakům přicházíme o mnohé cenné doklady naší minulosti. Vzrůstá totiž počet brownfields, které jsou jednoduše srovnány se zemí, namísto aby bylo využito možností přestavby. Nedostatek fantazie a vize, co s takovým areálem, je jedním z důvodů,“ uzavřel Jan Horký.

Takový smutný osud měla například budova komuny, na jejímž místě vyrostl supermarket, přestože jiný je jen přes ulici.

Autor: Petra Poláková-Uvírová

4.4.2013 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Napadení seniora.
6

Mladý cizinec zkopal seniora na zastávce. Nechtěl se nechat okrást

František Rajtoral
AKTUALIZUJEME
1 10

Smutná zpráva. Fotbalista Rajtoral spáchal sebevraždu

Severokorejci: Jsme připraveni potopit americké lodě

Pchjongjang se dnes nechal slyšet, že je připraven potopit americkou loď, která demonstruje svoji vojenskou sílu u korejských břehů. K americké letadlové lodi u břehů Severní Korey se včera připojily dvě japonské, kvůli cvičení v západním Pacifiku. Japonsko má v Asii druhou největší ozbrojenou flotilu, hned po Číně.

Nelegální tunningový sraz: policie musela zasahovat

Kvílení pneumatik, řev trápených motorů a hlasitá muzika. V Mladé Boleslavi, na parkovišti marketů Obi a Albert v ulici Na Radouči, si dali nenahlášený sraz příznivci tunningu, aby se navzájem pochlubili svými vyšperkovanými vozy. 

AKTUALIZOVÁNO

Dobrá zpráva pro Pardubice: Hokejová extraliga je zachráněna

Obrovská radost, vyprodaná hala na nohou, potlesk na otevřené scéně. Tak končil poslední zápas hokejistů Dynama v sezoně. V posledním utkání baráže porazili Jihlavu a odvrátili hrozbu pádu do první ligy. Takže nejvyšší hokejová soutěž je zachráněna!

Akce Kulak, pak samota, vypráví pamětnice

Ze třiaosmdesátihektarového statku v Mistříně na Hodonínsku se museli přestěhovat za jeden den. V roce 1951 jim ho totiž vzali komunisté při akci Kulak. Při ní zabavovali majetek všem velkým statkářům, aby vytvořili státní hospodářství. „Bylo nás devět. Vojáci nás převezli na samotu u Jestřabice na Kroměřížsku, která měla jen jednu místnost," vzpomíná šestaosmdesátiletá Eliška Kolečkářová na dobu, kdy jí bylo osmnáct let. Jejího otce letos hodonínský okresní soud rehabilitoval a očistil jeho jméno.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies