Deník
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Další vrtule nad Olomoucí. Jívová je schválila, posudek byl ale proti

Jívová – Zastupitelé v Jívové tento týden stvrdili, že obec přeje stavbě větrných elektráren. Poté, co se změnila firma, s níž v roce 2006 podepsali smlouvu o spolupráci, schválili potřebné dokumenty pro to, aby mohla pokračovat.

16.2.2014
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: DENÍK

I když část místních obyvatel bezmála rok usilovně bojuje za to, aby skončila.

Jsou přesvědčeni, že větrníky citelně naruší krajinu a znehodnotí lidem nemovitosti.

„Je to průlom. Všechny materiály a smlouva o spolupráci jsou schváleny, přestože jsme navrhovali odstoupit od spolupráce. Mohli jsme to udělat bez sankce!" uvedla zastupitelka Milena Hesová.

„Změna územního plánu, která umožňuje větrníky, byla v květnu krajským úřadem zrušena. Ze studie kraje pro tyto stavby vyplývá, že není možné v Jívové stavět," poukazovala zastupitelka.

Vadí ji i osobní zájem starostky.

„Ten není možné stavět nad zájem veřejný. Navíc vystavit obec riziku zadluženosti? Když dokumenty podepíšeme, jistě se najde způsob, jak na to obec nakonec doplatí," zlobila se Milena Hesová.

Pět ze sedmi zastupitelů nakonec pokračování spolupráce s investorem podpořilo.

Až čtyři miliony korun, předem

Podle starostky obce Milady Malíkové zastupitelé schválili úpravu platných dokumentů především s ohledem na změnu názvu investora.

„Navíc jsme upravili podmínky tak, že se zvedá částka za jednu elektrárnu a nabízí se množnost výplaty předem do výše 4 milionů korun," reagovala starostka na kritiku.

Odmítla, že by vedení obce šlo nějak investorovi na ruku.

„To jestli firma postaví, nebo nepostaví, nebude na rozhodnutí Malíkové, ale na tom, zda investor splní veškeré podmínky. A to i ve vztahu ke krajině a životnímu prostředí," zdůraznila starostka.

„A pokud nadřízené orgány rozhodnou, že stavba možná není, obec neponese žádné náklady spojené s její přípravou," vysvětlovala.

Větrníky v Jívové kritikům vadí hlavně pro jejich dopady na panorama Nízkého Jeseníku.

„Další věcí jsou ceny nemovitostí, které by spadly. Důvodů, proč je odmítáme, je řada," uvedla Milena Hesová.

Vzdálenost od lesa, domů i sakrální stavby

Odpůrci záměru poukazují na to, že naráží na regulativy pro umisťování těchto staveb na území Olomouckého kraje.

„Hned v několika bodech. Ať jde o vzdálenost od zástavby, lesa, přes opomíjení sakrální stavby, po vzdálenost od přírodního parku," vypočítávala.

Zastupitelstvo předloni schválilo změnu územního plánu, která otevřela větrníkům cestu.

Úpravu ale místní napadli. Kritizovali, že někteří vlastníci pozemků neměli o projednávání strategického dokumentu potřebné informace.

Krajský úřad nato změnu zrušil a vše musí proběhnout znovu.

Rušivý zásah do krajiny Nízkého Jeseníku

Dopad větrníků v Jívové na krajinu posuzoval před třemi lety odbor životního prostředí šternberského městského úřadu.

Tehdy se na státní orgán ochrany přírody obrátil investor.

„Souhlas jsme nedali. Udělali jsme posudek, přizvali znalce a závěr byl takový, že zásah do krajiny Nízkého Jeseníku je natolik rušivý, že je neakceptovatelný," uvedl již dříve vedoucí odboru Antonín Kostrůnek.

Investor však stanovisko napadl a případ skončil na kraji. Ten kvůli zejména procesním chybám stanovisko vrátil Šternberským.

„Bylo upraveno a s ještě silnější argumentací podpořené dalším znaleckým posudkem odesláno. Opět bylo napadeno investorem a kraj stanovisko změnil na souhlasné," popisoval.

Turistů prý neubylo, u vrtulí se fotí

Obyvatelé Jívové už mají s větrníky zkušenosti. Necelé dva kilometry od obce, na okraji Hraničných Petrovic, se točí nejstarší stroje na Olomoucku.

„Bude z toho nějaká koruna do obecního rozpočtu. Větrníky v Petrovicích mi nevadí ani trochu," reagovala jedna z obyvatelek obce Alena Stanická.

„Že utrpí turistický ruch? Co stojí větrníky v Petrovicích, turistů neubylo. Naopak, je to pro ně zajímavá atrakce, u které se fotí," hodnotila za starousedlíky Jana Stružková, spolumajitelka Mastňáku, hospody, kde v létě s oblibou zastavují cyklisté a v zimě běžkaři.

Občanské sdružení Krásná Jívová již dříve shrnulo, že postoj obyvatel je přímo úměrný jejich informovanosti.

„Jsme přesvědčeni, že rozumně uvažující občan, který má minimální vztah k místu, kde žije, by nikdy nepodpořil takto jednostranně nevýhodný projekt, kdy za směšnou finanční úplatu dojde k dlouhodobému poškození úrovně žití," uvedlo před časem.

Autor: Daniela Tauberová

16.2.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto
8

Nedokázal jsem si pomoci, tvrdil facebookový pedofil. Schůzce zabránili rodiče

Servírka Barbora Horská byla jednou z těch, která ženu obsluhovala. Na snímku u stolu, kde podvodnice seděla.
5

Blondýna dál okrádá opavské restaurace, policie je na ní krátká

Turistika na Ibize drtí starousedlíky. Nájem za tisíc euro neseženete

Gabriel Alberto Andrade žije už rok v dodávce. Na ostrově Ibiza, který je už téměř dvě desetiletí jeho domovem, nemůže najít bydlení odpovídající jeho příjmům. Činže na tomto turisticky obléhaném ostrově rostou kvůli zájmu turistů do strmých výšin a nikdo neví, kdy a kde se zastaví.

Archeologové našli u Přerova kostry dětí staré tři a půl tisíce let

Předmostí u Přerova, které kdysi proslavil nález hromadného hrobu lovců mamutů, vydává další svědectví o nepřetržitém osídlení tohoto místa. Archeologové, kteří nyní bádají na trase dálnice D1, našli v jedné z jam kostry dvou dětí ze starší doby bronzové. Další jáma ukrývala kostru mladého muže a ženy. Skelety, pochované v typické skrčené poloze, jsou staré zhruba tři a půl tisíce let.

Piráti, sundejte mě z vězeňského autobusu, požaduje Nečasová. Hrozí právníky

Advokáti Jany Nečasové (dříve Nagyové) požadují po Pirátské straně, aby odstranila podobu někdejší šéfky kabinetu premiéra Petra Nečase z "vězeňského autobusu", s kterým tento týden vyrazila do volební kampaně. Piráti na autobusu poukazují kresbami na kauzy politických protivníků. V předžalobní výzvě, žádají zástupci Nečasové také omluvu, v opačném případě hrozí právními kroky. 

Venkovské prodejny končí kvůli zvyšování platů. Má je stát dotovat?

Češi chtějí zachránit venkovské obchody. Šedesát šest procent lidí v České republice souhlasí s tím, že by měl stát ztrátové prodejny v malých obcích do 500 obyvatel finančně podporovat. Pouze 26 procent lidí je proti tomu. Z vesnic pomalu mizí hospody, obchody i pošty.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení