Se širokým úsměvem a hlasitým pozdravem v češtině si tento týden na radnici vyzvedl potvrzení, že město navštívil. Dokument potřebuje, protože se snaží o zápis do Guinnesovy knihy rekordů.

Usměvavý Ital se na Horním náměstí vřele přivítal se všemi přítomnými zástupci vedení města i tisku. Bezprostředně podával ruku i kolemjdoucím, s některými se hlasitě zdravil ahoj. Ochotně pózoval fotografům a pak začal spontánně italsky vyprávět. Když mu v sedmi letech zemřel otec, otevřel poprvé atlas. Nad mapami snil o tom, že bude celý život cestovat a poznávat vzdálené krajiny.

„V osmadvaceti letech jsem si ten sen začal plnit a dodnes si ho plním. Už jedenáctým rokem,“ popsal Gianluca Ratta.

Prošlapal už 30 párů bot

Tak dlouho totiž chodí na lehko po Evropě se svou fenkou Shirou, kterou našel ještě jako štěně. Spolu už nachodili křížem krážem evropskými nížinami i horami úctyhodných třiačtyřicet tisíc kilometrů. „Prošlapal jsem už třicet párů bot,“ spočítal s úsměvem Ital.

Chodí pěšky, protože chce svět poznat a pozorovat na vlastních nohách. Chce využít vlastní sílu. „Bez auta a dalších dopravních prostředků. Ty jdou mimo mě. Putuji v jakémkoli počasí. Ať prší nebo svítí slunce,“ podotkl Ratta.

"K jídlu si dává brunetky"

Italský dobrodruh cestuje pouze v tričku a šortkách. Všechno, co potřebuje k cestě, má údajně v duši. Při toulkách jej sponzorují lidé, které potká.

„Co jím? Většinou si dávám tmavooké brunety. Sem tam sním i blondýnu,“ poznamenal žertem a uhrančivě sjel pohledem přítomné dámy.

Na svých toulkách se nejvíce soustředí na lidi. Všímá si jejich očí a pohledů. A které ženy se mu líbí více? Italky či Češky?

„Atraktivní je pro mě každá žena, která se dotkne mého srdce. Zatím se to v Olomouci nestalo. Většina totiž reaguje, že jsou vdané nebo mají rodinu,“ na oko posmutněl.

Olomouc mu učarovala

Úsměv se mu na tvář vrátil, když popisoval Olomouc. „Je krásná. Máte tu nádherné historické paláce. Jako první jsem viděl Trojici, což je určitě vzácná památka. Říkal jsem si, jak podivný magistrát. Až pak jsem si všimnul radnice,“ vtipkoval Ital.

Během svých toulek se snaží navštívit co nejvíce obecních či městských úřadů, aby získal potvrzení, že v daném místě opravdu byl. Sbírá je proto, aby po skončení dlouhé cesty mohl být zapsán do Guinnesovy knihy rekordů za nejdelší pouť člověka se psem.

„Do Olomouce jsem přišel z Ostravy a ze Zlína. Zůstanu zde do středečního rána. Pak se opět vydám na cestu. Tentokrát mířím do Pardubic, potom do Prahy a do Brna,“ vyjmenoval dobrodruh.

S primátorem "pokecal" anglicky

Před radnicí se vřele přivítal i s olomouckým primátorem a anglicky si s ním povídal o své cestě. Dokonce hlavu města za ovládání jazyka pochválil.

„V Ostravě a ve Zlíně nic moc. Vy jste zatím jediný primátor, který umí hovořit anglicky,“ řekl cestovatel, kterého odpoledne čekalo ještě setkání s hejtmanem Olomouckého kraje. I na to konto si neodpustil drobný šprým.

„Pan primátor musel seskočit z dvacátého patra radnice, aby se se mnou setkal. Počítám, že pan hejtman skočí z mnohem větší výšky,“ ukončil vyprávění cestovatel a rozhlížel se po okolí, s kým by si ještě v Olomouci podal ruku.