VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Do Olomouce už vede dálnice, dočkáme se pokračování do Čech?

Mohelnice – Ještě na Silvestra jeli řidiči mezi Mohelnicí a Olomoucí po silnici pro motorová vozidla. O půlnoci, kdy všude bouchaly rachejtle a létaly zátky od sektu, se z ní stala dálnice. Změna souvisí s novým pojetím dálniční sítě, který připravilo ministerstvo dopravy.

9.1.2016
SDÍLEJ:

Modré značky se symbolem auta nahradily na nájezdech a sjezdech na D35 nové zelené cedule se symbolem dálnice.Foto: DENÍK/Michal Krestýn

Kdy se ale dočkáme pokračování D35 směrem na Hradec Králové, zůstává otázkou. Přípravy na výstavbu úseku z Mohelnice po Staré Město u Moravské Třebové jsou po letech znovu prakticky na začátku.

Motoristé změnu rychlostní silnice na dálnici prakticky nezaznamenali. Jde jen o administrativní opatření. I nadále zde platí stejná pravidla provozu včetně maximální rychlosti 130 kilometrů za hodinu a povinnosti mít dálniční známku.

Jedinou změnou tak jsou nové tabule na začátku a konci dálnice. Dosavadní modré značky se symbolem auta nahradily zelené cedule s dálnicí. Totéž platí i pro úsek z Olomouce na Vyškov, který je nově dálnicí D46. Zde ale značky omezují rychlost na 110 kilometrů za hodinu.

Směrové tabule na příjezdech k dálnici se budou vyměňovat postupně a Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) při této příležitosti vymění i poškozené značení.

„Výměna značek v souvislosti s převedením rychlostních silnic na dálnice přijde v celém Olomouckém kraji na 1,7 milionu korun," sdělil ředitel olomoucké správy ŘSD Martin Smolka.

Zvýšení rychlosti na silnicích prvních tříd

Uvolněnou značku silnice pro motorová vozidla s autem na modrém podkladu chce ministerstvo dopravy využít pro silnice prvních tříd, na kterých bude bezpečné zvýšit maximální rychlost z devadesáti na sto deset kilometrů za hodinu. V našem regionu by se to mohlo týkat obchvatu Postřelmova a průtahu Rájec – Zvole.

Podmínkou je, aby silnice splňovala několik kritérií. Musí být směrově oddělená středovými svodidly a nesmí na ní být úrovňová křížení. „Postupně se budou prověřovat všechny silnice první třídy se směrově odděleným čtyřpruhovým uspořádáním. Je nutné, aby silnice plně vyhověla po bezpečnostní stránce a aby případné zvýšení rychlosti schválil krajský úřad," uvedl už dříve mluvčí ministerstva dopravy Tomáš Neřold.

Motoristé by zvýšení rychlosti uvítali.

„Po těchto úsecích stejně každý jezdí minimálně stovkou. Je to bezpečná silnice bez křižovatek, která je v lepším stavu než mnohé dálnice, takže vyšší rychlost tady podle mě mohla být už dávno," míní řidič Filip Morávek.

Zvýšení rychlosti by uvítali zejména v Postřelmově. Mnoho řidičů totiž při cestě od Zábřehu stále jezdí přes obec. Od použití obchvatu je odrazuje komplikovaný nájezd, kvůli němuž neušetří prakticky žádný čas.

„Od zvýšení rychlosti si slibujeme, že ještě ubude aut v obci, když bude jízda po obchvatu rychlejší," řekl před časem starosta Postřelmova Jaroslav Nimrichtr.

Konečné slovo bude mít odbor dopravy krajského úřadu.

„Zatím jsme od něj žádný takový pokyn nebo rozhodnutí nedostali," sdělil Martin Smolka.

Dálnice do Čech zatím v nedohlednu

Rychlejší cesty z Mohelnice do Čech se ale v nejbližších letech nedočkáme. Pokračování stavby D35 z Mohelnice na Hradec Králové se po šesti letech příprav vrátilo na začátek. V současnosti se pracuje na podkladech pro hodnocení vlivu stavby na životní prostředí.

To se přitom připravovalo už jednou v roce 2009, stát ale takzvanou EIA tehdy vrátil k dopracování.

„Materiály pro EIA by měly být zpracované do jara, projednání pak má být hotové do podzimu," nastínil na podzim další průběh příprav Milan Koloušek, technický ředitel společnosti Valbek z Liberce, která úsek po Staré Město u Moravské Třebové projektuje.

Kdy by se mělo začít stavět, je nejasné. Podle Milana Kolouška ale veškeré přípravné práce včetně výkupu pozemků u tak náročné stavby trvají v průměru kolem deseti let.

Jednadvacet kilometrů dlouhý úsek mezi Mohelnicí a Starým Městem u Moravské Třebové se má podle plánů začít stavět jako poslední z celého dálničního propojení Moravy a Čech. Budou na něm tři mimoúrovňové křižovatky. Dvě z nich budou u Mohelnice, další u Maletína. U této obce bude také jedenáct set metrů dlouhý tunel.

Autor: Michal Krestýn

9.1.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Lubomír Zaorálek
3 15

Sobotka: Kandidátem ČSSD na Hrad by mohli být Zaorálek nebo Štěch

Kajínek po propuštění z vězení vyvolává mezi lidmi různé reakce. Jedni jej odsuzují, druzí jej považují za celebritu. Když ve čtvrtek odpoledne s přítelkyní nakupoval v brněnském univerzitním kampusu, lidé se s nim fotili a chtěli autogramy.
AKTUALIZOVÁNO
21 12

Lidé jsou skvělí. Přejí mi a věří, že jsem nevinný, řekl omilostněný Kajínek

Ruské velvyslanectví: Růžový tank pošpiňuje vzpomínku. Podpořilo přemalování

Členy vojenského klubu, kteří se o víkendu pokusili vrátit růžovému tanku IS-2 před červeným kostelem v Brně původní zelenou barvu, ve čtvrtek podpořilo velvyslanectví Ruské federace v České republice. Jeho zástupci se ohradili proti tvrzení Davida Černého, který tank přetřel na růžovo, že se jedná o symbol okupace z roku 1968.

Erdogan v bruselských kleštích. Jednal s Merkelovou i Macronem

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan se musel v Bruselu na summitu NATO podívat přímo do očí těm, které v uplynulých měsících na dálku urážel. Setkal se s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem a německou kancléřkou Angelou Merkelovou. I když s pohledem do očí má v případě Angley Merkelové prezident Turecka problémy. Při jednáních v únoru v Ankaře se turecký prezidnet očnímu kontaktu s kancléřkou v maximální možné míře vyhýbal.

Zase můžete cestovat. Soud pozastavil Trumpův protiimigrační dekret

Když na začátku svého vládnutí v Bílém domě omezil prezident Donald Trump vstup do země občanům zemí, kde převládá muslimské obyvatelstvo, postavili se proti jeho rozhodnutí nejen obyvatelé USA na protestních akcích. Své slovo řekl k naplnění Trumpových předvolebních slibů i soud.

AKTUALIZUJEME / AKTUALIZOVÁNO

V Bruselu bez rukaviček. Problémem bude Turecko, rozpočet, teror a možná i Rusko

Podle článku 5 zakládací listiny Severoatlantické aliance je útok na jednoho člena NATO útokem na celou alianci. To platilo bez výhrady v době studené války. Bude to platit i v éře nového amerického prezidenta Donalda Trumpa?

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies