VYBERTE SI REGION

Dominanta Mohelnice uvítá první návštěvníky

Mohelnice – Obyvatelé Mohelnice i návštěvníci města budou mít o nadcházejícím prodlouženém víkendu poprvé možnost pokochat se výhledem z městské věže u farního kostela svatého Tomáše Becketa.

2.7.2015
SDÍLEJ:
Fotogalerie
24 fotografií
Z vyhlídky nad hodinovým strojem v městské věži u kostela svatého Tomáše z Canterbury v Mohelnici je krásný pohled nejen na celé město a okolí, ale také na hrady Bouzov a Mírov.

Z vyhlídky nad hodinovým strojem v městské věži u kostela svatého Tomáše z Canterbury v Mohelnici je krásný pohled nejen na celé město a okolí, ale také na hrady Bouzov a Mírov.Foto: DENÍK/Michal Krestýn

Její slavnostní otevření se konalo ve středu 1. července za přítomnosti představitelů města, starostů okolních obcí, zástupců kraje a dodavatelské firmy, která věž na jaře zrekonstruovala. Veřejnosti se nově vybudovaný vyhlídkový prostor nad věžními hodinami poprvé otevře v sobotu 4. července.

„Věž byla postavena po roce 1322, kdy král Jan Lucemburský udělil městu Mohelnici právo opevnit se hradbami. Sloužila městským strážím jako hláska. Stojí mimo chrámovou loď farního kostela a od samého začátku byla majetkem města. Současnou podobu jehlanu věž získala po přestavbě v roce 1875," připomněl Ivo Višinka, jednatel Mohelnického kulturního a sportovního centra, které bude zajišťovat provoz věže.

Cestou nahoru budou muset návštěvníci zdolat 172 schodů a vystoupat osm poschodí. Odměnou jim bude překrásná vyhlídka nejen na samotné město, ale také na hrady Bouzov a Mírov, úsovský zámek, Mohelnické bagry a navazující chráněnou krajinnou oblast Litovelské Pomoraví, Zábřežskou, Mírovskou a Úsovskou vrchovinu s vrcholem Bradlo nebo na úzkou Mohelnickou brázdu, kterou protéká řeka Morava. Na severu je dobře viditelné panorama Jeseníků a za jasného počasí i nejvyšší vrchol Moravy Praděd.

Během výstupu k vyhlídce si mohou návštěvníci prohlédnout expozici věnovanou této dominantě města. Uvidí také trojici zvonů. První zvony byly na věži už v roce 1500, ty současné pocházejí z roku 1992. Největší zvon je zasvěcený patronu kostela svatému Tomáši Becketovi, prostřední Panně Marii a nejmenší svaté Anežce České.

V posledním patře pod vyhlídkou je pak k vidění hodinový stroj. První mechanické hodiny měřily čas na věži už v roce 1600, nynější stroj je z roku 1988. Zajímavostí jsou křídou psaná data na jeho skříni, která zaznamenávají vždy první den, kdy v Mohelnici napadl sníh, a to už od roku 1985. V tomto podlaží jsou také ciferníky o průměru 2,60 metru a elektricky ovládané cimbály, které odbíjejí čas.

Během nadcházejícího prodlouženého víkendu od 4. do 6. července bude věž zpřístupněná vždy od 10 do 11.30 a od 13.30 do 16 hodin v půlhodinových intervalech. Vzhledem k omezenému prostoru i nosnosti vyhlídky budou nahoru chodit skupinky maximálně po dvanácti osobách.

Od příštího týdne pak už bude mít věž běžnou otevírací dobu. „Prohlídky budou dvojího druhu – nekomentované a pak komentované, při nichž se návštěvníci dozví leccos zajímavého z historie věže, kostela i města," doplnil Ivo Višinka.

Nekomentované prohlídky budou vždy od středy do pátku od 15 do 16.30 hodin v půlhodinových intervalech. Komentované prohlídky budou o víkendech v 10, 11, 14 a 15 hodin. Mimo tuto dobu bude věž přístupná jen na objednání v městském infocentru v Domě kultury. Tam se také budou prodávat vstupenky. Vstup na vyhlídku je malou věžičkou na západní straně Kostelního náměstí směrem ke Třebovské ulici.

Zdaleka viditelná dominanta města prošla letos na jaře rozsáhlou rekonstrukcí. Ta přišla přibližně na pět a půl milionu korun. Stavební firma během ní především opravila krovy a položila novou měděnou krytinu střechy. Zrekonstruovala také elektroinstalaci a opravila a doplnila schodiště, aby se sem mohli podívat návštěvníci.

Během rekonstrukce také dělníci objevili čtveřici schránek, které ukrývaly odkazy našich předků. Byly v nich dobové listiny a dokumenty ze druhé poloviny devatenáctého století, kdy věž prošla rozsáhlou přestavbou, i výtisky Rudého práva z roku 1988. Tehdy se věž opravovala naposledy.

Odborníci nález pečlivě zdokumentovali a po skončení prací vrátili tubusy zpět na věž. Doplnili přitom do nich materiály ze současnosti jako odkaz našim potomkům.

tabulka.

Autor: Michal Krestýn

2.7.2015 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Švýcaři otevírají nejdelší tunel světa

Historický moment. V neděli 11. prosince 2016 se pro pravidelný provoz otevře Gotthardský železniční tunel. V jeho případě se podařilo něco neskutečného – stavitelé dodrželi rozpočet schválený už na počátku 90. let.

Spisovatel Jiří Stránský: Škoda každého dobrého slova, které se neřeklo

Praha /ROZHOVOR/ - Autorem oblíbených dětských knih O dešťovém kameni, Povídačky pro moje slunce nebo Perlorodky je spisovatel a scénárista Jiří Stránský (85). Čtenáři a diváci jej přitom znají více jako autora filmů Zdivočelé země, Bumerangu či Štěstí, zachycujících atmosféru komunistického režimu a života politických vězňů v kriminálech a lágrech. „Slíbil jsem ve vězení básníkovi Honzovi Zahradníčkovi, že podám svědectví o lidech, kteří s námi seděli," říká Jiří Stránský, který připravuje další tři scénáře, povídkové knížky a prozrazuje, že brzo vyjde kniha Doktor vězeňských věd, kterou napsali s novinářkou Renatou Kalenskou.

Starosta Pískové Lhoty na Nymbursku byl obviněn z rozkrádání obecních peněz

Písková Lhota /FOTOGALERIE/ - Zpronevěra a zneužití pravomoci úřední osoby. To jsou dva trestné činy, z nichž policie obvinila šestačtyřicetiletého starostu Pískové Lhoty na Nymbursku Radovana Staňka. Obecní peníze měl rozkrádat ve spolupráci s účetní obce.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies