VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Domov pro seniory Přerov nerozšíří. Cena by prý byla "otřesná"

Přerov – Zbudovat nový pavilon ve stávajícím areálu Domova pro seniory a rozšířit jeho kapacitu, nebo raději uvažovat o využití budovy Chemoprojektu? Tento problém se snažila vyřešit pracovní skupina, kterou tvoří zastupitelé napříč politickým spektrem.

25.11.2013
SDÍLEJ:

Přerovský domov pro senioryFoto: DENÍK/Petra Poláková-Uvírová

Přestože mezi jejími členy převládl názor, že by byla nejvhodnější dostavba nového pavilonu, město na ni zřejmě nebude mít peníze.

„Dostavět nový pavilon v areálu Domova pro seniory na Optické, který byl kdysi vyprojektován, by bylo nejlepším řešením. Odhadovaných 170 milionů korun je ale cena přímo otřesná," shrnul výsledek jednání pracovní skupiny náměstek přerovského primátora Dušan Hluzín (TOP 09) s tím, že pavilon se rozhodně nezačne stavět v dohledné době.

Jediný domov pro seniory v Přerově už přitom doslova praská ve švech. Žadatelů, kteří zde nenašli místo, je podle úředníků ze sociálního odboru více než sedm stovek. Na umístění ale čekají marně.

Sociální dům z Chemoprojektu

„Ve hře zůstává i nadále také objekt bývalého Chemoprojektu, který je už dnes využíván pro sociální účely. V současné době je tato budova těžce pronajímatelná, jsou zde různé dobrovolnické a seniorské spolky," zmínil Dušan Hluzín, podle něhož by zde mohl vzniknout jakýsi „sociální dům".

Přístavbou nového pavilonu v areálu Domova pro seniory by našlo místo 85 lidí. Pokud by došlo k přebudování bývalého Chemoprojektu, vzniklo by jich až 125. Ani rekonstrukce tohoto objektu by se ale neobešla bez větší investice.

„Budova není k ničemu a všichni, kdo v ní sídlí, nemají tržní nájem. Udělejme z toho tedy sociální dům a dejme tam organizace, které platí nájem," navrhl.

Na město se už před časem obrátili dva zájemci, kteří by chtěli domov pro seniory v budově bývalého Chemoprojektu provozovat.

První firma nabízela za objekt 10 milionů korun a následnou investici 25 milionů, druhá navrhovala více variant. Některým zastupitelům ale vadí nevzhledné okolí budovy.

„Chtěli jste tam umístit knihovnu a křičeli, že tam není parkoviště. Jak tam tedy budou jezdit sanitky?," ptala se před časem na jednání třeba zastupitelka Ludmila Tomaníková (KSČM).

Právě bouřlivá debata na toto téma přiměla radní sestavit pracovní skupinu, která se problémem zabývá.

Autor: Petra Poláková-Uvírová

25.11.2013 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Obyvatelé vchodu, kde hořelo, se ještě vrátit nesmějí. Čekají ale až je hasiči vyzvou, aby si mohli z bytů vzít aspoň pár věcí.
9

Požár paneláku v Jirkově: "Včera jsem se hroutila, dnes to beru s nadhledem"

Ministryně školství, mládeže a tělovýchovy Kateřina Valachová.
AKTUALIZOVÁNO
15 17

Valachová chce maturitu SOŠ z matematiky do roka po gymnáziích

Doprava v Brně v roce 2050? Sdílení cest, o pětinu méně aut, tvrdí plán mobility

Pruhy v protisměru pro cyklisty v jednosměrkách? Rozšíření pěších zón? Přednost autobusů na křižovatkách? Tyto a desítky dalších návrhů ovlivňujících dopravu v Brně představil městský plán mobility do roku 2050. Do 30. dubna k němu lidé mohou zasílat připomínky.

Hitlerův telefon se na aukci prodal za téměř čtvrt milionu dolarů

Telefon nacistického vůdce Adolfa Hitlera se na dnešní aukci ve Spojených státech prodal za 243.000 dolarů (6,2 milionu Kč). Oznámil to aukční dům Alexander Historical Auctions. Vyvolávací cena činila 100.000 dolarů. Prodejní cena se nacházela zhruba v polovině předpokládaného rozpětí 200.000 až 300.000 dolarů, napsala agentura AFP.

Janeček: EET funguje, krácení tržeb je menší

Nejenom obchodníci, ale i berní úředníci finalizují přípravy před druhou vlnou EET. Jak říká v rozhovoru pro Deník šéf Generálního finančního ředitelství Martin Janeček, úředníci zohlední dobrou vůli podnikatele.

Nizozemský publicista: Wilders volby vyhrál už před hlasováním

Klíčovým úkolem pro nizozemské politiky by měla být snaha zasypat příkopy, které se mezi občany vytvářejí v souvislosti s březnovými parlamentními volbami. Myslí si to nizozemský učitel a publicista s tureckými kořeny Halil Karaaslan. Krajně pravicová Strana pro svobodu (PVV) Geerta Wilderse podle něj v zásadě vyhrála už před samotným hlasováním, neboť ostatním stranám dokázala vnutit svůj pohled na situaci v zemi a svou velmi vyhraněnou interpretaci problémů, s nimiž se teď Nizozemsko potýká.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies