VYBERTE SI REGION

Dvacet let po konci těžby ve Zlatých Horách střídají horníky turisté

Zlaté Hory – Za vysokým plotem se do dálky táhne travnatá plocha. Tak rozlehlou rovnou pláň by na tomto opuštěném místě v horském svahu čekal málokdo.

19.1.2014
SDÍLEJ:

Takto vypadal těžební závod ve Zlatých Horách po svém uzavření. Foto: www.zdarbuh.cz

Před dvaceti lety sem přitom denně mířily za prací stovky lidí. V těchto místech pod Příčným vrchem u Zlatých Hor se nacházel závod na těžbu a zpracování rud. Dnes tu po něm není ani stopa. Pamatují jen jen dva vzrostlé smrky, které rostou mezi malými sazenicemi.

Historie těžby rud
ve Zlatých Horách
* 13. století: První písemné zmínky o těžbě ve Zlatých Horách.
* 1510: Biskup Jan Thurzo uděluje městu horní řád, těžba však nedosahuje očekávaných výsledků.
* 1541: Biskup Baltazar z Promnitz přilákal do oblasti podnikatele snížením odvodů, horníkům poskytl svobody. Podnítil tím báňský ruch v regionu.
* 17. století: Těžba vlivem nerentability ložisek i válečných událostí upadá.
* konec 18. století: Poslední historický pokus obnovit těžbu ve Zlatých Horách.
* 30. léta 20. století: Proveden průzkum v okolí Příčného vrchu, těžba nezahájena.
* 1952: Proveden velký průzkum ložisek kovů. Důvodem plánů na obnovení těžby byla politická situace, nedostatek kovů v Československu i snaha o oživení po válce vylidněného regionu.
* začátek 60. let: Zahájení výstavby těžebního závodu.
* listopad 1965: Začátek dobývacích prací na středisku Zlaté Hory-jih.
* konec 70. let a 80. léta: Největší rozmach těžby.
* začátek roku 1990: Přijat útlumový program.
* 17.12. 1993: Vytěžen symbolický poslední vozík.

„Tady byly správní budovy, šatny, jídelna za nimi byla kompresorovna, trafostanice, sklady. Na druhé straně stála těžní budova s těžní věží, pod ní byla úpravna. Vzadu stála kotelna a dílny," ukazuje Jan Kotris místa na travnaté pláni.

Je vedoucí provozu RD Jeseník, který spadá pod odštěpný závod Geam státního podnik DIAMO. Patří k několika málo lidem, které pozůstatky hornictví ve Zlatých Horách zaměstnávají doposud.

Zlato. Tento drahý kov se poblíž městečka na polské hranici těžil prokazatelně od 13. století a pronikl i do jeho názvu. Stál za rozvojem města a byl i na samotném konci průmyslové těžby rud v Jeseníkách. Od roku 1990 do konce roku 1993 horníci ze země vydobyli bezmála jeden a půl tuny žlutého kovu.

„Měli jsme tu na ukázku zlatou cihličku. Vsázeli jsme se, kdo ji zvedne. Nikomu se to nepovedlo," vzpomíná devětapadesátiletý muž.

Hornictví ve Zlatých Horách doplatilo podobně jako jiné rudné doly v republice na útlumový program. Vláda jej vyhlásila v roce 1990. Všechny rudné doly tehdy stát dotoval. Začal šetřit, a tak se každý rok příspěvky krátily na polovinu.

„Poslední rok jsme ještě těžili se ziskem. Mohlo by se pokračovat, ale byl vyhlášen útlumový program, a tak jsme museli skončit," vzpomíná Jan Kotris.

Při cenách zlata ze začátku devadesátých let by důl, byť s obtížemi, přežíval. Dnes by byl vysoce ziskový. Drahého kovu skrývá země tolik, že by jej po nezbytných přípravách mohli horníci těžit ještě šest nebo sedm let.

Hornický závod u Zlatých Hor mizel ze světa v několika etapách. Jako poslední šla k zemi v dubnu 2011 pětapadesátimetrová těžní věž. Dnes je hlavním úkolem šestnácti zdejších zaměstnanců zabezpečit čistění důlních vod. Každou vteřinu jich z útrob země vyteče sto litrů. Za rok jsou to těžko představitelné tři miliony kubíků.

„Zůstala nám tu jen ta kyselá voda, co nás teď drží nad vodou," poznamenává Miroslav Klapuch. Opírá se o vozík, který na sobě nese letopočet 17. 12. 1993. Tehdy spolu s kolegou tento vozík tlačili. Byl poslední, který vezl náklad rudy vytěžené ze zlatohorského dolu. Oba muži tu pracují doteď.

„Z lidí, co tu tenkrát dělali, jsme tu zbyli jen čtyři. Byl jsem tu tehdy nějakých deset let a najednou takový rychlý sešup. Převrátil se režim, těžba byla nerentabilní a šmitec," vzpomíná Miroslav Klapuch.

Na konci osmdesátých let zaměstnával tehdejší podnik RD Jeseník ve Zlatých Horách pět set čtyřicet lidí. Další tři stovky pracovaly v geologickém průzkumu.

Aby alespoň částečně zmírnil dopad ztráty pracovních míst, vybudoval na začátku 90. let podnik náhradní výroby. Kousek od starého závodu tak vznikl nový areál s výrobou tvarovek, kontejnerů nebo stáčírnou limonád. Z náhradních provozů však do dnešních dnů nepřežil ani jeden a areál je z velké části nevyužitý.

Městečko na polské hranici tak začali jeho obyvatelé opouštět. Část horníků odešla fárat do Ostravy, někteří šli budovat metro v Praze. Zbytek hledal práci, kde se dalo.

„Po dvaceti letech po ukončení těžby máme o třináct až čtrnáct set obyvatel méně. Tehdy zde žilo téměř pět a půl tisíce lidí, na začátku roku 2013 jsme měli 4010," vypočítává starosta Zlatých Hor Milan Rác. Sám kdysi pracoval na úpravně rud nerostných surovin.

„Vyrovnávání s tím bylo hrozné. Mám pocit, že jednu dobu tu byla až čtyřiadvacetiprocentní nezaměstnanost. To číslo bylo strašné," poznamenává Jan Kotris.

Uzavřením dolu však Zlaté Hory neudělaly za hornickou historií tlustou čáru. Na svou slavnou minulost se snaží nalákat turisty.

Ve městě funguje muzeum s hornickou expozicí, v lesích poblíž osady Ondřejovice vznikl skanzen s replikou historických zlatorudných mlýnů. Ve městě se každoročně koná soutěž v rýžování zlata, v roce 2010 dokonce Zlaté Hory hostily celosvětové mistrovství této soutěže.

Nyní chtějí Zlaté Hory ukázat turistům i část podzemí. V okolí města se skrývá přes sto dvacet kilometrů chodeb. Zatím mohou lidé legálně nahlédnout jen do prostor, které využívá místní sanatorium pro léčbu speleoterapií. Výpravy ale musí mít minimálně dvacet členů a musí se objednat dopředu.

„Snažíme se dostat zájemce i pod zem, aby se mohli podívat, jak se v historii těžilo. Prvním krokem je otevření Poštovní štoly. Během tří let, na které teď vidíme dopředu, bychom v ní chtěli vybudovat prohlídkový okruh," říká starosta Milan Rác.

Podobný záměr má také Klub přátel Zlatých Hor. Od státu získal do správy starý důl Marie Pomocná v blízkosti stejnojmenného poutního kostela. Lidé by si zde v budoucnu mohli prohlédnout například ukázky různých typů těžby.

„Zatím pracujeme na přípravě zpřístupnění dolu. Sháníme peníze. Pokud bude vypsaný program na podporu takových aktivit, budeme se snažit získat prostředky. Sami to neufinancujeme, tak bohatý spolek nejsme," konstatoval předseda Klubu přátel Zlatých Hor Vladimír Začal.

Dvacet let po konci dobývání rud může městečko ze své slavné hornické minulosti opět začít naplno těžit.

Útlum rudného hornictví v 90. letechVelkou diskusi před nedávnem vyvolal plánovaný útlum uhelného dolu Paskov na Ostravsku s 2500 zaměstnanci. Na začátku 90. let však prožilo likvidaci celé odvětví rudného hornictví.

O útlumu rudného hornictví v českých zemích se intenzivně diskutovalo již od roku 1987. 21. června vyhlásila československá federální vláda útlumový program na těžbu a úpravu rud. Týkal se zejména Rudných dolů Příbram a RD Jeseník. V případě příbramského podniku vyjel poslední vůz železné rudy na závodě Měděnec 31.7. 1992. Vůbec poslední vůz rudy (mimo uranové) vyjel v českých zemích z hlubin země 17. 12. 1993 ve Zlatých Horách.

Na konci roku 1990 začal také projekt privatizace majetku, který vlastnily státní podniky a který nesouvisel s procesem útlumu. Na Šumpersku a Jesenicku tak soukromého vlastníka získal grafitový závod ve Starém Městě, závod Teramo ve Vápenné nebo vápenka Vitošov.

Autor: Petr Krňávek

19.1.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Postrach Vysočiny: Žena zničila desítky aut a zapálila volejbalové kabiny

Havlíčkův Brod – Bývalou řidičku kamionu a uklízečku Bohumilu Šustrovou ze Ždírce nad Doubravou poslal v úterý Okresní soud v Havlíčkově Brodě na devět měsíců do vězení, a to za podpálení kabin havlíčkobrodským sportovcům.

Týden fungování EET: 18,1 milionu účtenek a 700 udání

Praha - Restauratéři a hoteliéři odeslali do systému EET do dnešních 19:00, tedy za skoro týden fungování evidence tržeb, zhruba 18,1 milionu účtenek. Zároveň finanční správa už eviduje 706 oznámení o nevydání účtenky. Informovala o tom mluvčí Finanční správy Petra Petlachová. Systém podle ní běží plynule a bez problémů.

ANO chce Jermanovou ve vedení Sněmovny nahradit Vondráčkem

Praha - Poslanci ANO do vedení Sněmovny vybrali svého místopředsedu Radka Vondráčka. Měl by nahradit místopředsedkyni dolní komory Jaroslavu Jermanovou, která se rozhodla rezignovat kvůli zvolení středočeskou hejtmankou. O nominaci rozhodli poslanci ANO ve středu večer v tajném hlasování. Informovala o tom mluvčí hnutí Lucie Kubovičová.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies