VYBERTE SI REGION

Hora odpadků u Rapotína: 20 metrů vysoká, 19 let stará

Rapotín /VIDEO/ - Z hlavní silnice mezi Šumperkem a Rapotínem vypadá jako celkem přirozený zelený kopec porostlý křovinami a pozvolna se zvedající k lesům po straně údolí. Jen pestrobarevná čepička na vrcholku v zadní, vyšší části kopce napovídá, že je uměle navršený a že pod povrchem se skrývají statisíce tun odpadků. I ta pestrá čepička skládky v Rapotíně ale brzy zmizí pod rekultivační zelení a ze silnice už ji nebude připomínat nic.

4.6.2012
SDÍLEJ:
Fotogalerie
9 fotografií
Na rapotínské skládce končí každý rok kolem 80 tisíc tun odpadu.

Na rapotínské skládce končí každý rok kolem 80 tisíc tun odpadu.Foto: DENÍK/Stanislava Rybičková

Zato z opačné strany nabízí kopec pohled do svých nevábných útrob. Po úbočí dvacet metrů vysoké barevné hory se vine cesta a po ní se nahoru šinou naložené náklaďáky. A na úpatí kopce je čerstvě založeno nové pole skládky.

„V provozu je skládka od roku 1993, celková kapacita je vypočítána a 1,6 milionu kubíků a zatím je zaplněná jen z poloviny. To znamená, že teoreticky ještě do roku 2032 bude možné sem odpad vozit," říká Jiří Navrátil z firmy SITA CZ, k jejíž divizi Sever skládka v Rapotíně patří. Končí tu komunální odpad z celého Šumperska, Zábřežska a Rýmařovska a průmyslový a nebezpečný odpad z širokého regionu.

Na místě bývalé střelnice ruské okupační armády by klidně moha stát cihelna. Podloží totiž tvoří až jedenáct metrů silná vrstva jílu. Je nepropustný, tudíž pro skládku ideální. Na novém poli skládky je dobře vidět, jak se zakládá.

„Na jíl přijde geotextilie na vyrovnání nerovností povrchu, na ni nepropustná, dva milimetry silná plastová fólie, pak drenážní štěrková vrstva, v níž jsou uloženy děrované trubky. Jimi z tělesa skládky odtéká voda do jímky a odváží se pak na čističku," vysvětluje Jiří Navrátil. Do štěrku přijde vrstva ojetých pneumatik, aby podloží pérovalo a těžké stroje neponičily fólii. Pak už následují odpadky.

Skládka je stavba, má přesná pravidla pro tvar a výšku kopce a sklon jeho svahů, aby dobře zapadl do okolní krajiny. „Naši lidé přesně vědí, jaký typ odpadu v kterém místě uložit, aby to dobře drželo pohromadě a svahy nezačaly ujíždět. Jakmile dostane kopec konečný tvar, obalí se srovnávací vrstvou jílu, na to přijde fólie a pak zúrodňující vrstva hlíny. Hora odpadků je taky protkaná potrubím na jímání skládkového plynu, který se spaluje.

Z vrcholu je krásný pohled do údolí. Jen se nesmíte moc rozhlížet, kolem čeho na ten vrchol stoupáte. Zblízka to připomíná kulisy nějakého bizarního filmu žánru sci-fi.

„Tady je vidět, co všechno lidi vyhodí do kontejnerů. Přitom část by se dala ještě třídit. Jenomže s komunálním odpadem nic nenaděláme, bohužel končí celý na skládce," krčí rameny Jiří Navrátil během cesty nahoru.

Všude povlávají a povalují se plasty. Až budou jednou za tisíc let lidé zkoumat naši civilizaci, možná ji nazvou kulturou igelitů.

Jiří Navrátil připomíná, že do budoucna nebude možné ve skládkování dnešním tempem pokračovat. „Zatím se původcům odpadu ukládání na skládku vyplatí, pořád je to celkem levné, ale až se cena vlivem plánovaného navýšení zákonných poplatků ztrojnásobí, bude všechno jinak," říká pracovník firma SITA CZ. Jedinou cestou je podle něj na jedné straně důsledné třídění, na druhé straně využití odpadu k výrobě elektřiny a tepla. „V Německu jsem viděl takové zařízení v blízkosti sídlišť. Ve volné krajině stát nemohou, protože by se nedalo využít vyrobené teplo," podotýká Jiří Navrátil.

V areálu skládky se už dnes dotřiďuje separovaný papír, plasty, sklo a biologický odpad. Do roku v její blízkosti vyroste centrální sběrný dvůr. Sloužit bude pro celé území Šumperska.

Nejbližší podobné skládky, jako je ta rapotínská, stojí v Jeseníku a v Medlově na Olomoucku. Pro obce to představuje velmi slušný příjem. Jako náhradu za ekologickou zátěž jim provozovatel platí zákonem stanovené poplatky za každou tunu odpadu. Pro Rapotín to představuje i s nájemným za pozemky skládky příjem téměř dvacet milionů korun ročně.

Rapotínská skládka v číslech

Uvedena do provozu: 1993
Sloužit bude: ještě asi 20 let
Celková kapacita: 1,6 milionu kubíků
Ročně přijato: asi 80 tisíc tun odpadu
Celková plocha: 112 tisíc metrů čtverečních
Zatím zastavěno: 68 tisíc metrů čtverečních
Výška kopce: 15 až 20 metrů
Sklon svahů: jedna ku třem
Provozovatel: firma SITA CZ
Počet zaměstnanců: 62

Autor: Stanislava Rybičková

4.6.2012 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Politici nechápou, co je věda, jak funguje, říká nositel Nobelovy ceny za fyziku

Brno - Vědci se musí místo výzkumu věnovat papírování, kritizoval nositel Nobelovy ceny za fyziku Claude Cohen-Tannou-dji. „Moje děti se věnují vědě také a tráví šedesát procent času sepisováním zpráv," řekl ve čtvrtek fyzik publiku na VUT v Brně.

Taneční soutěž StarDance vyhrál Piškula před Bankem a Plodkovou

Praha - Vítězem osmé řady taneční soutěže StarDance se stal herec Zdeněk Piškula, který tančil s Veronikou Lálovou. Ve finále dnes předstihl lyžaře Ondřeje Banka s Evou Krejčířovou. Třetí skončila v diváckém hlasování herečka Jana Plodková s Michalem Padevětem. Odborná porota v přímém přenosu České televize ohodnotila stejným počtem bodů dnešní výkony Piškuly a Plodkové, Bank v tomto pořadí zůstal třetí.

Veterinární správa varuje chovatele před ptačí chřipkou

Benešov – Odbor životního prostředí na základě výzvy Státní veterinární správy upozornil občany a zvláště drobnochovatele drůbeže na výskyt ptačí chřipky. „V současné době se už v několika státech Evropy objevila řada případů vysoce patogenní ptačí chřipky u volně žijících ptáků i v chovech drůbeže," uvedl vedoucí odboru Tomáš Heřmánek.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies