VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Jak si vede Romské komunitní centrum v Přerově?

Přerov – Romské komunitní centrum v Přerově funguje už dvanáct let. O jeho činnostech ale Přerované příliš nevědí. Přesto se díky této organizaci dostane pomoci řadě romských rodin, kterým hrozí sociální vyloučení. „Jsou to rodiny, kde je dlouhodobá nezaměstnanost, finanční a bytové problémy či jazyková bariéra," uvedla vedoucí sociálně aktivizačních služeb Žížalka Jana Škařupová.

7.9.2012 10
SDÍLEJ:

Přerovští Romové. Ilustrační fotoFoto: DENÍK

Romské komunitní centrum Žížalka je zaměřeno na rodiny s dětmi do patnácti let. Hlavní zásadou je spolupráce s rodinou.

„Pracujeme buď s celou rodinou nebo jen se členy, kteří o to mají zájem. Musí se ale jednat o rodinu," řekla Škařupová. S klienty se věnuje zejména přípravě na nástup do školy.

„Věnujeme se hodně předškolní přípravě, aby se děti mohly do školy řádně připravit, aby si osvojily řečové dovednosti, aby základy, které mají umět, uměly. Zkrátka aby na tom byly tak, jako ostatní děti, když vstupují do základní školy," vysvětlila.

Ambulantní i terénní služba

V Žížalce nabízejí jak ambulantní, tak terénní službu.

„Od osmi do dvanácti hodin je ambulantní služba, kdy máme pro předškolní děti od tří do šesti let připravený program. Je to něco jako školka, ale chceme, aby u toho byli i rodiče," sdělila vedoucí centra. Důležité totiž je, aby se maminky, které měly dítě třeba už v patnácti letech, o něj naučily starat.

Jednou za čtrnáct dní je rodinám nabízena skupinová aktivita. Tam všichni společně vaří, pečou nebo dělají různá cvičení. „Teď je velmi oblíbená zumba. Hodně je také zajímá problematika krásy a péče o sebe," poznamenala. Kromě vnitřních aktivit chodí s rodinami také ven a jezdí na výlety.

„V létě se jezdí na různé celodenní výlety, aby se naučili cestovat, protože na to nejsou zvyklí," řekla.

Za rodinami přímo do bytů

V současné době pomáhá centrum Žížalka šestnácti rodinám.

„Snažíme se u každé rodiny jít jednou týdně do terénu navštívit je. V přirozeném prostředí se práce udělá mnohem více než tady," řekla Škařupová. Podle ní chodí rodiny do centra řešit věci, s nimiž si už neví rady a dosáhly nejvyššího stupně. „Kdežto doma spíše vyplývají ty drobné problémy a také se tam od nich více dozvíme," podotkla.

Vzhůru k samostatnosti

Cílem Romského komunitního centra Žížalka je napomoci romským rodinám k samostatnosti.

„Naším cílem jsou rodiny, které se dokáží postarat samy o sebe, dokáží zabezpečit své potřeby a své děti. Chceme, aby si našli práci, adekvátní bydlení, měli určitý příjem, z nějž by mohli vyžít, aby nemuseli pobírat sociální dávky," doplnila Jana Škařupová.

Čemu se věnuje Dobré srdce?

Na podobných principech funguje také nízkoprahové zařízení pro děti a mládež ve věku od šesti do osmnácti let Lačo Jilo, neboli Dobré srdce. Rozdíl je v tom, že se zaměřuje na jednotlivce a nikoliv celou rodinu.

„Věnujeme se převážně doučování dětí, přípravě do školy, volnočasovým aktivitám. Děláme také poradenství, přednášky a besedy na témata prevence kriminality, prevence drogových závislostí, vypisování poštovních poukázek a řadu dalších praktických věcí," sdělila vedoucí centra Pavlína Mirgová.

Romské komunitní centrum Lačo Jilo má v současnosti asi čtyřicet klientů a každý z nich má individuální plán.

„U individuálních plánů si děti samy řeknou, co by chtěly dělat, nenutíme je do činností, které nechtějí. Míváme také měsíční dětské porady, kde si řeknou, co by rády ten daný měsíc dělaly," řekla vedoucí centra. Jedná se hlavně o děti ze sociálně znevýhodněných a vyloučených rodin, převážně z ulic Kojetínská, Tovačovská a Husova.

Stejně jako Žížalka, také centrum Lačo Jilo provozuje ambulantní i terénní služby. Pracovnice ale nechodí k dětem domů.

„Jsme spíše venku, třeba někde v parku. Bavíme se s dětmi kamarádsky, ale hlavně se zaměřujeme na prevenci kriminality, užívání drog, alkoholu a cigaret," poznamenala. Kromě prevence si Romské komunitní centrum dává za cíl také vyšší vzdělanost, nápravu chování a smysluplné využití volného času.

„Chceme hlavně, aby děti uměly smysluplně využít svůj volný čas, aby něco uměly a byly co nejvíc vzdělané," dodala Pavlína Mirgová.

Obě centra se tak snaží především začlenit Romy do společnosti, naučit je zvládat běžné životní problémy a pomoci jim v krizových situacích. Se svými klienty se tak účastní akcí, které s touto problematikou souvisí.

„V sobotu 22. září jedeme na romskou pouť na sv. Kopeček, kde vystoupí i náš taneční kroužek. Účastníky čeká pěší pouť, mše svatá a kulturní program," řekla Pavlína Mirgová. O týden později, 29. září, se v Kozlovicích spolu s dalšími neziskovými pomáhajícími organizacemi zúčastní Dne soužití v Kozlovicích.

Autorka: DENISA SMETANOVÁ

Autor: Redakce

7.9.2012 VSTUP DO DISKUSE 10
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Eliška Kolečkářová vzpomíná na dobu, kdy jí bylo teprve osmnáct let. Komunisti její rodině v roce 1951 vzali statek na Hodonínsku. Jejího otce Metoděje Hlobílka letos na konci března hodonínský okresní soud rehabilitoval.
1 9

Akce Kulak, pak samota, vypráví pamětnice

NEJŠŤASTNĚJŠÍ. Nemusíte být zrovna papež, stačí být duchovním. Vykonáváte tak nejspokojenější profesi na světě.
23 39

Migranti živoří v koncentrácích, varuje papež František

ONLINE: Francie volí prezidenta

Kdo bude novým francouzským prezidentem? Lid Francie hlasuje v prvním kole voleb. Průzkumy favorizují Marine Le Penovou, vítězem ale může být kdokoli z kvartetu favoritů. Očekáváme nesmírně vyrovnané výsledky.

Roman Prymula: Češi mají nižší práh bolestivosti než Číňané

Jaký je rozdíl mezi poslancem a lékařem? Lékař svojí operaci dokončí. Pokud to nezvládne, práci za něj dokončí hned jiný tým. Poslanec to má jinak: pacienta klidně v polovině operace zašije a odejde. Pak se počká na nový tým, který celou operaci provede znovu, říká nový náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula. V úřadu bojoval za univerzitní nemocnice, tradiční čínskou medicínu a očkování. 

Inkluze není nepřítel, dojímá příběh chlapce s vzácným syndromem

/ROZHOVOR, VIDEO/ Nechci pro své dítě nic speciálního, chci jen, aby měl stejnou šanci, jako ostatní.  Tato slova napsala Hana Kubíková z Liberce. Maminka kluka se vzácným Wiliamsovým syndromem. Už několik let se snaží své okolí přesvědčit, že inkluze nemusí být strašákem. „Člověk může hodně dokázat, pokud to aspoň zkusí," říká.

AKTUALIZOVÁNO

Bude to o prsa. Francie žije prezidentskými volbami. Rozhodnou nerozhodnutí?

Jen pár procent. Takový je rozdíl mezi kvartetem, který se pere o post prezidenta Francie. Bude to centrista Emanuel Macron, pravicový François Fillon, extrémistická Marine Le Penová, nebo ultralevicový Jean-Luc Mélenchon?

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies