VYBERTE SI REGION

Jediným vyšetřením v koncentráku byla facka od lékaře, vzpomíná Jan Přidal

Vřesovice – Ve středu si celý svět připomenul osmašedesáté výročí konce druhé světové války. Všechny její hrůzy si ve svých dvaadvaceti letech prožil také Jan Přidal z Vřesovic, který se za války zúčastnil odboje a v koncentračním táboře ve Flossenbürku si prožil nejtěžší dva roky ve svém životě.

9.5.2013
SDÍLEJ:

Jan PřidalFoto: Pavel Moš

K odboji se připojil v roce 1941.

„Tehdy mě kontaktoval jistý Drásal, který vedl moravskou část sokolské odbojové organizace Jindra. Vybíral si důvěryhodné členy Sokola k vytvoření odbojové sítě, jejímiž hlavními úkoly byla pomoc rodinám uvězněných a popravených, zpravodajská činnost a shromažďování zbraní pro přípravu povstání," popsal pamětník.Jan Přidal s jídelní miskou z koncentračního tábora

„Rodinám jsme posílali balíčky s potravinami, dokonce se nám jich podařilo několik doručit i přímo vězňům do koncentračního tábora. Také jsme přes vysílačku posílali do Londýna informace o pohybu vojáků a situaci na prostějovském letišti," vzpomíná Jan Přidal.

I když byla podle historiků organizace Jindra velmi dobře vedena, došlo k jejímu prozrazení. Němci zatkli zakladatele organizace, který po několikaměsíčním vyslýchání a mučení prozradil své dva nejbližší podřízené.

„Přes ně se pak gestapo dostalo až k nám. Z naší rodiny jsme byli zatčeni tři, já a mí bratři Karel a Josef. Karel se dočkal jako jeden ze tří vězňů osvobození v brněnských Kounicových kolejích. Při výsleších totiž začal předstírat šílenství, změnil všechny výpovědi, a tak zachránil život nejen sobě. Tím, že zdržel celý proces, přispěl totiž k záchraně mnoha z dalších sedmdesáti obžalovaných," popsal Jan Přidal, který takové štěstí neměl a čekal jej transport do koncentračního tábora.

„Nahnali nás do dobytčáků a tři dny nás vezli neznámo kam. Nakonec nás vyložili ve Flossenbürku, což byl likvidační tábor. Strava se skládala z kousku chleba a čaje ráno a večer, v poledne jsme dostávali řídkou polévku. Celkem toho bylo méně než na udržení života. (Na snímku vpravo Jan Přidal s jídelní miskou z koncentrančího tábora)

Někteří slabší vězňové se po výdeji vrhali do várnic a vytírali prsty zbytky na stěnách. Ani pití jsme neměli dost, ráno jsme olizovali rampouchy, které se dělaly u světlíků ve stropě. Navíc řádily v táboře úplavice a skvrnitý tyfus. Já jsem prodělal obojí. S nemocnými zacházeli dozorci hůř než s dobytkem. Jediným vyšetřením byla často facka od táborového lékaře," vzpomíná na těžká léta pamětník, jehož trápení v táboře ukončilo až osvobození.

„Němci utekli před Američany, a tak jsme se dočkali svobody. Na nákladních autech nás převezli do Rokycan, kde nás předali Rusům, a pak jsme jeli přes Prahu až domů, na Moravu. Tam pro mě válka skončila," říká Jan Přidal.

„Myslím, že je důležité o těchto věcech mluvit. Dnes už je zejména mladí lidé neznají a neuvědomují si, kam až to může dojít, když se teď znovu objevují různá extremistická hnutí," varoval pamětník válečných hrůz. 

Autor: Hana Masaříková, Pavel Moš

9.5.2013 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto.
AKTUALIZOVÁNO

Pád vrtulníku pár kilometrů od zavaleného hotelu si vyžádal šest mrtvých

Petra Kvitová
9 5

Případ tenistky Kvitové: šlo o vydírání

Prezident nevylučuje, že podá kárnou žalobu kvůli kauze Rath

Třemošná - Prezident Miloš Zeman dnes nevyloučil, že podá kárnou žalobu na soudce, který v korupční kauze Davida Ratha rozhodl o nezákonnosti pořízených odposlechů. "I prezident má právo podat kárnou žalobu v případě, kdy soudce pochybí. A já nevylučuji, že právě v této kauze této kárné žaloby využiji," řekl Zeman na setkání s obyvateli v Třemošné u Plzně.

Iráčtí uprchlíci, kteří žijí v Českém Těšíně, našli práci

Český Těšín - Pro všechny dospělé irácké křesťanské uprchlíky, kteří loni přijeli do Moravskoslezského kraje a nakonec se usídlili v Českém Těšíně na Karvinsku, se podařilo najít práci. V kraji z původních čtyř rodin nakonec zůstaly tři, celkem 13 lidí, řekla dnes novinářům Zuzana Filipková ze Slezské diakonie, která křesťanským uprchlíkům pomáhá s integrací.

Proč republika nekončí u Ostravy? Před 98 lety Češi uspěli v bitvě o Těšínsko

Sotva oschla krev první světové války, už se prolévala nová. Česko-polským Těšínskem se během sedmi dnů přehnal konflikt, díky němuž dnes v Bohumíně, Karviné nebo Třinci mluvíme česky.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies