VYBERTE SI REGION

Jsme rádi, že už tu žádná munice není, říkají lidé v Mikulovicích

Mikulovice – U Vrbětic na Zlínsku vybuchl ve středu 3. prosince už druhý muniční sklad. Podobný areál jako na Valašsku přitom až do přelomu tisíciletí existoval také v Mikulovicích na Jesenicku. „Jsme rádi, že už se tu taková věc stát nemůže," říkají místní.

6.12.2014
SDÍLEJ:

Bývalý vojenský areál zvaný Muna v Mikulovicích.Foto: DENÍK/Petr Krňávek

Kdo se vydá za mikulovickým kostelem po silnici do polí, narazí po pár stech metrech na přízemní budovy. Při cestě hlouběji do lesa míjí návštěvník další a další stavby, k nimž vede hustá síť lesních asfaltek. Ještě před dvanácti lety býval v těchto místech muniční sklad.

Historie MunyAreál lidově zvaný MUNA má bohatou historii. Lokalitu vybrali pro zřízení muničního skladu důstojníci wehrmachtu po obsazení Jesenicka nacistickou Třetí říší. „Bylo to místo, kde nedolétly bombardéry z Francie nebo Anglie," řekl mikulovický kronikář a znalec místní historie Pavel Macháček.
První objekty vznikaly na začátku 40. let 20. století. Během války zde pracovali váleční zajatci. Po květnu 1945 sloužila Muna jako sběrný tábor pro německy mluvící obyvatele regionu, odkud byli deportováni do Německa. „Přes Munu bylo odsunuto přes padesát tisíc lidí," upřesnil Pavel Macháček.
Po ukončení odsunu fungovalo v areálu tři roky výcvikové středisko Sboru národní bezpečnosti. Od roku 1950 zde byla umístěna vojenská posádka. Armáda objekt využívala až do roku 2005. V roce 2006 areál připadl obci Mikulovice. V současnosti je jeho severní část zčásti využita jako průmyslová zóna, v jižní části působí neziskové organizace. Řada objektů je dodnes prázdných.

„Skladovala se tu munice od pěší až po dělostřeleckou včetně granátů, min a podobně. Bylo tu uskladněno třicet procent veškeré munice, kterou česká armáda měla," říká Jaroslav Plašil, který býval posledním velitelem vojenské posádky v Mikulovicích. Poslední munici ze skladů v lese armáda odvezla před dvanácti lety.

U obecního úřadu v Mikulovicích se v pátek dopoledne baví několik místních lidí. „To víte, že jsme teď rádi, že už tady nic takového není. Nikdy v minulosti nás ale ani nenapadlo, že by se tu něco jako ve Vrběticích mohlo stát. Tady to bylo dost chráněné, všechno tu měli v pořádku," odpovídá na novinářský dotaz starší žena, která v Mikulovicích žije dvaačtyřicet let.

S muničním skladem za vesnicí podle jejích slov žádné problémy nebyly. „Teprve až se zavřel, tak jsme se dozvěděli, že to byl největší muničák v republice," dodává.

V Mikulovicích dnes někteří lidé uvažují nad tím, jaká by panovala situace, kdyby se sklad nad obcí ještě stále nacházel. „Určitě nás napadla myšlenka, že se podobná věc jako na Zlínsku mohla stát i tady," říká místostarosta Mikulovic Jiří Šimík.

Jedním dechem však dodává, že zdejší poměry byly od těch ve Vrběticích odlišné. „Tady to vlastnila armáda, to je asi ten zásadní bezpečnostní prvek. Když tu posádka skončila, armáda vše sanovala a odvezla. Kdežto ve Vrběticích armáda nefiguruje, tam byly sklady svěřené soukromým firmám," říká místostarosta Šimík.

Jaroslav Plašil zmiňuje další rozdíly mezi někdejší situací v Mikulovicích, a tou, která dnes panuje na Valašsku. „Tady nedocházelo k delaboraci (rozebírání a likvidace, pozn. red.) munice. Tamní situace vznikla, protože tam soukromý subjekt munici delaboroval. Tady se jen skladovala, problém jako na Zlínsku tu tudíž nemohl nastat," zdůrazňuje Jaroslav Plašil.

Dodává, že podmínky skladování munice bývaly v Mikulovicích velice přísné. „Sklady měly ochranné valy a byly rozmístěny daleko, aby se případný výbuch nerozšířil z jednoho skladu do druhého. Nehledě na to zde existovala řada požárních ochran, nádrže na hašení a podobně. Ty jsou v areálu dodnes," uzavírá Jaroslav Plašil.

Poprvé munice v jednom z objektů ve Vrběticích vybuchla 16. října. Další sklad vylétl do povětří 3. prosince. Policie oba případy vyšetřuje jako úmyslný trestný čin obecného ohrožení. Areál patří Vojenskému technickému ústavu Slavičín, který muniční sklady pronajímá soukromým firmám.

Autor: Petr Krňávek

6.12.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Babiš: Jsem manažer obyvatel této země a mám co nabídnout

Spuštění první fáze EET i snahy o zavedení různých výjimek udaly tón veřejné debatě končícího týdne. Kromě toho byl přijat zákon o střetu zájmů, který bude mít pro Andreje Babiše dalekosáhlé důsledky. Není divu, že během rozhovoru občas křičel, odbíhal pro různé materiály a maily od občanů, kroutil hlavou, ale také se srdečně smál. I když tvrdí, že je naštvaný, hlavně na Bohuslava Sobotku, evidentně je odhodlaný poprat se o vítězství ve volbách a další čtyři roky vést zemi.  

Muž, který postupně přestává ovládat své nohy a ruce: Chci žít naplno

Pracuje jako právník a každý den několik hodin cvičí, aby kvůli své nemoci neskončil nehybný na lůžku. Bojuje, a přes všechny obtíže s postupující ztrátou hybnosti rukou a nohou, které mu způsobuje nemoc nazvaná Charcot-Marie-Tooth (C-M-T), považuje svůj život za šťastný.

Policie obvinila souzeného Íránce Zadeha z ovlivňování svědka

Brno – Policie dnes podnikatele Sharama Abdullaha Zadeha, který je souzený za daňové úniky, obvinila, že se měl podílet na ovlivňování svědka. Nyní ještě probíhají výslechy, dnes to po poledni řekl Zadehův mediální konzultant Jan Jetmar. Z tiskové zprávy policie navíc vyplývá, že se Zadehem bylo obviněno ještě dalších pět lidí, ačkoliv mluvčí Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) Jaroslav Ibehej přímou souvislost nepotvrdil. Zadeh je obžalován z daňových úniků, hlavní líčení se koná u brněnského krajského soudu. V současné době je na svobodě díky vysoké kauci, kterou složil na začátku roku.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies