Deník
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

K volbám se v Šumperku chystá i Ruska Naděžda Něstěrenková

Šumperk - Naděžda Něstěrenková je Ruska s českými kořeny z Ukrajiny,  už jednadvacet let žije v Šumperku a  z toho šestnáct let má české občanství. Žádné volby od té doby nevynechala a volit půjde i teď.

12.10.2012
SDÍLEJ:

Naděžda Něstěrenková ze Šumperka.Foto: DENÍK/Stanislava Rybičková

„Nás tak vychovali, že volby jsou důležitý moment v životě státu. Navíc mě politika vždycky zajímala, sleduji ji v novinách. Denně ráno si jdu koupit Šumperský a jesenický deník a Právo a u kávy si je pak čtu," říká paní Naděžda, které už táhne na sedmdesátku. Pečlivě také studuje všechny letáky s volebními programy a rázně odmítá ty kandidáty, kteří hodně slibují.

„Těm nevěřím, slibovat hory doly umí kdekdo, daleko víc mě osloví ti, kteří říkají, že se budou snažit změnit věci k lepšímu," říká Naděžda Něstěrenková.

Lístek pro krajské volby už má připravený, chystá se dát hlas levici. U senátních voleb váhá mezi Zdeňkem Brožem a Miloslavem Vlčkem. „Asi ten hlas nakonec dám Brožovi, protože je starostou Šumperka a na svůj region určitě v Praze nezapomene," konstatuje paní Naděžda.

Hned na začátku života měla velké štěstí v neštěstí. Narodila se totiž v Českém Malíně na Ukrajině pár měsíců předtím, než ho Němci v červenci 1943 vypálili a většinu obyvatel povraždili. Její otec Rus byl v té době na frontě, matka Češka byla zrovna za prací v jiné obci a o malou Naděždu se starali prarodiče. „Jeli to ráno brzy na pole a mě vzali s sebou, což jim i mně zachránilo život. Zdálky sledovali dým nad vesnicí, vrátili se, až bylo po všem," říká důchodkyně, která na Ukrajině působila jako učitelka a na své rodiště i teď nedá dopustit. Každé dva roky tam jezdí na návštěvu.

Její prarodiče, volynští Češi, využili šance a v roce 1947 se vrátili do Československa. Než se ke stejnému kroku odhodlala i matka, hranice už byly neprodyšně zavřeny, a tak se matka do Čech dostala až v roce 1977. Naděžda tehdy jet odmítla; měla dobrou práci, byt, rodinu. K přestěhování do země předků se odhodlala až v roce 1991.

Autor: Stanislava Rybičková

12.10.2012 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Libye.
7

Stovky těl bojovníků Islámského státu čekají na repatriaci z Libye

Ilustrační foto
18

Do půlky srpna má být mírně chladněji a deštivěji, než je zvykem

Na hranici možného: 3,5 tisíce kilometrů „čtyřicítkou“

/INTERAKTIVNÍ INFOGRAFIKA/ Nejrychleji v historii zvládl Tour de France Lance Armstrong. Jenže dopoval.

V Lokti zahynul mladý motokrosař

Motokrosové mistrovství světa v Lokti si vybralou krutou daň. V sobotním závodě evropského šampionátu do 85 ccm 13letý Moldavan Igor Cuharcius havaroval při dopadu svého stroje na dvojskoku z horní části okruhu.

Myslivci rozmisťovali pachové ohradníky. Ty mají zabránit migraci divočáků

/VIDEO/ Tisíce kelímků s pěnou a koncentrátem, stovky myslivců, desítky kilometrů. Tak v sobotu vypadala hranice zlínského okresu od brzkých ranních hodin.

Kláštery nabízejí poznání, odpočinek, ubytování i nové zážitky

Kláštery jako cíl výletů, seznámení s historií i nalezení chvíle klidu v uspěchaném světě prezentuje web Klášterní stezky. Vytvořili ho učitelé a studenti pražské pedagogické fakulty a zahrnuje podrobné informace o více než dvacítce klášterů v Čechách a na Moravě. Seznamuje s řeholním životem i s tím, jak církev postupně staleté objekty renovuje. Kláštery jsou stále více objevovanou skupinou památek, která láká zájemce o kulturu i milovníky technických či přírodních památek.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení