VYBERTE SI REGION

Kde bude spalovna? Ve hře je Mohelnice a Přerov

Olomoucký kraj – Kde by mohla v kraji do pěti let vyrůst spalovna odpadu? Podle hejtmanství jsou ve hře hlavně lokality na jihu regionu, i včetně krajského města. Vedení kraje už má i první návrhy na umístění zařízení, které by mělo řešit žhavý problém, co s hromadami nevytříděného smetí.

7.1.2012
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: DENÍK/Grzegorz Klatka

Kam s odpadem? To je otázka, která čím dál častěji zaměstnává politiky v Olomouckém kraji. Smetí přibývá, i když lidé stále více třídí. Skládky se plní a budou o poznání dražší.

Poslední dobou proto začalo vedení kraje skloňovat slovo spalovna. K jednání o novém zařízení se zavázala memorandem i největší města hejtmanství.

Kraj už má dokonce první kandidáty na výstavbu: Přerov a Mohelnici.

Ekologové jsou však zásadně proti. Podle nich by se mělo odpadům předcházet, měly by se třídit a recyklovat.

I když obyvatelé kraje separují čím dál více a pravidelně se umisťují na předních příčkách v celorepublikovém srovnání, odpadů stále přibývá. V blízké době se má navíc zpřísnit legislativa a zdražit mají skládky, které nyní města využívají k odstranění smetí nejčastěji.

„Spousta skládek už bude brzy plná. Musíme tedy řešit, kam s odpadem, který se nedá vytřídit. Zadali jsme proto studii, která by nám měla odpovědět, jaké jsou možnosti jeho likvidace. Jednou variantou je právě energetické využití zbytkového odpadu spalováním,“ popsal náměstek hejtmana Pavel Horák.

Města na jihu kraje

Právě spalovna je nejvíce probíranou verzí. Třináct největších měst v kraji se na konci loňského roku dokonce zavázalo, že budou o výstavbě zařízení s krajem jednat.

„Vše je teprve na začátku. Studie by nám měla naznačit vhodné lokality i způsob financování. Lidé se v dnešní době nemusí děsit, že by podobné zařízení mělo negativní dopad na životní prostředí. Technologie totiž pokročily tak, že emise jsou dokonce menší než při spalování černého uhlí,“ vysvětlil Horák s tím, že ve hře jsou lokality spíše na jihu kraje: Olomouc, Prostějov nebo Přerov.

Zároveň potvrdil, že už nyní má hejtmanství první návrhy, kde by mohla spalovna vyrůst.

Zařízení se nebrání v Mohelnici, kde mají nevyužívanou teplárnu.

Kampaň odpůrců: Dýchej v Přerově

Spolupráci kraji nabídla i přerovská teplárna, která by z budoucí spalovny odkupovala vyrobené teplo.

Emisemi bičovanému Přerovu by podle mluvčího společnosti Milana Wagnera takové zařízení navíc mohlo dokonce pomoci.

„Pokud by v Přerově v budoucnu začalo fungovat zařízení na energetické využití odpadu, tak naše teplárna omezí využití jednoho z uhelných kotlů. Bude to znamenat snížení emisí z našich zdrojů a ušetří se tak asi šedesát tisíc tun černého uhlí za rok,“ popsal Wagner.

V Přerově, který patří v kraji mezi města s největšími problémy se znečištěným ovzduším, nadšením ze spalovny nehýří. Dokonce už vznikla i kampaň obyvatel města Dýchej v Přerově, která proti spalovně bojuje.

Samospráva však zcela proti není. Přerovská skládka se totiž rychle plní.

„O verzi přerovské teplárny vedení města diskutovalo, žádné posouzení však zatím nebylo. Podpisem memoranda jsme souhlasili, že budeme o problematice jednat. K tomu jsme připraveni,“ uvedl Bohuslav Přidal, tiskový mluvčí přerovské radnice.

Olomouc: Budeme o spalovně jednat

Podobně se k jednání o výstavbě nové spalovny staví také olomoucká radnice. Také se zavázala, že o novém zařízení bude jednat.

„Nic jiného nám ani nezbývá. Můžeme se dostat do situace, že změnou zákona se obrovsky prodraží skládkování. Stávající spalovny budou zahlcené. Je přirozené, že se nyní o zařízení bavíme,“ podotkl náměstek primátora Jan Holpuch.

Ekologové: Spalování je až to poslední

Zásadně proti výstavbě spalovny jsou však ekologové.

Podle Ivo Kropáčka z olomoucké pobočky Hnutí Duha je zařízení špatné, protože je významným zdrojem emisí. I když jsou nyní technologie na velmi vysoké úrovni.

Zařízení je navíc drahé a nejspíše jej budou města platit z veřejných zdrojů, tedy z daní.

„Spalování je jedna z posledních možností, jak s odpady nakládat. V naší republice je však mezi prvními, což je špatně,“ vysvětlil Kropáček.

Doplnil, že by kraj měl odpadům nejdříve předcházet, měl by lidem umožnit co nejvíce třídit a měl by recyklovat.

„Politikové by se mohli inspirovat odpadovým hospodářstvím ve světě. Například Vlámové vytřídí 72 procent smetí. Proč to u nás nejde?,“ podotkl ekolog.

Třídění problém neřeší, spalovna bude do pěti let

Podle vedení kraje však ani větší třídění, ve kterém jsou obyvatelé regionu mezi nejlepšími v zemi, problém neřeší. Odpadu totiž stále přibývá. Tím se zvyšuje i množství toho, který už nelze dále využít.

„Třídění chceme dále podporovat. Musíme ale vyřešit, co se směsným odpadem. Proto se zabýváme možností odpad energeticky využít. Spalovna by mohla vyrůst do pěti let,“ uzavřel Horák.

Autor: Lucie Bukvová

7.1.2012 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Čechům chutná. Přibrzdili ale v alkoholu

Praha – „Spotřeba potravin nabrala dobrý trend. Zdá se, že lidé nemají hlad, ale chuť," zhodnotil poslední čísla šéf odboru statistiky zemědělství, lesnictví a životního prostředí Jiří Hrbek. Poukázal na to, že v Česku i v roce 2015 rostla spotřeba potravin. Má to jen jednu vadu na kráse, bohužel tu podstatnou. Zatímco z Česka mířily do zahraničí suroviny, z ciziny k nám putovaly hotové výrobky.

Dřevo je drahé. Krade se rovnou v lese

Beroun – Topná sezona jede naplno a policisté na nejrůznějších místech republiky znovu vyšetřují krádeže dřeva v lesních porostech.Mnohým lidem se za palivové dříví nechce utrácet a raději si pro něj zajedou do lesa. Zloději odvážejí nejen kulatinu, která je nařezaná u lesních cest, ale také stromy, které si sami pokácí.

Britové poprvé utratili více za vinyly než za stažené desky

Londýn - Příjmy z prodeje vinylových desek v Británii minulý týden poprvé předstihly příjmy ze stahování nahrávek, oznámilo britské sdružení maloobchodníků v zábavním průmyslu (ERA). Za vinylové desky lidé podle ERA utratili 2,4 milionu liber (asi 76 milionů Kč), zatímco za stahování 2,1 milionu liber (zhruba 66,5 milionu Kč). Loni ve stejném období přitom tento poměr činil 1,2 milionu liber za vinyly ku 4,4 milionu liber za digitální hudbu.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies