VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Kresby v pernštýnském zámku fascinovaly znalce

Prostějov – Na nedávno odkryté unikátní výzdobě pracují restaurátoři v prostějovském zámku. Vzácné malby zatím odhalují, čistí a tmelí, aby se poškozená omítka dále nedrolila.

4.6.2012 1
SDÍLEJ:

Nástěnné malby v Pernštýnském zámku v ProstějověFoto: DENÍK/Pavel Moš

„O tom, že na zámku jsou renesanční malby, se vědělo. Zachytil je totiž na svých akvarelech Tomáš Štětka před více než sto lety," zmínil se městský památkář Daniel Zádrapa. Na Štětkových obrazech však není příliš dobře poznat, ve které místnosti se malby nachází. Malíř si navíc některé věci domýšlel, protože jeho cílem nebylo rekonstruovat několik století starou podobu interiérů.

Ačkoli se většinou hovoří o freskách, není to úplně přesné.

„Jsou to nástěnné malby. Freskovou technikou je provedeno jen tónování některých částí podkladu. Zbytek je tempera na vápenné omítce," upřesnila restaurátorka Yvona Ďuranová. Kromě práce renesančních profesionálů jsou na stěnách také dobové dětské kresby a nápisy vyvedené červenou rudkou. Ty však zřejmě pocházejí z období, kdy už sál přestal plnit svou reprezentační funkci.

Malířská výzdoba vznikla pravděpodobně na přelomu dvacátých a třicátých let šestnáctého století. V jednom z výklenků je totiž vymalován proti pernštejnskému erbu štít se znakem rodu pánů ze Šelmberka. Patřil zřejmě manželce Jana IV. z Pernštejna Hedvice, která z tohoto rodu pocházela.

„S tou se Jan, řečený Bohatý, oženil roku 1527 a zemřela o osm let později. Dá se však předpokládat, že práce na výzdobě skončily asi roku 1532," uvedl umělecký historik Vladimír Hrubý, který přednáší na univerzitách v Hradci králové a v Pardubicích. Právě v posledně jmenovaném městě lze spatřit jedinou analogii k výzdobě pernštýnského zámku.

„Umělci pracující v Prostějově se podle všeho přesunuli do Pardubic. Buď zde pracovali už za života Janova bratra Vojtěcha, nebo pak po jeho smrti, kdy Pardubice zdědil právě Jan," vysvětlil Hrubý.

Prostějovské malby jsou proti pardubickým starší a navíc lépe dochované. Historici je považují za něco zcela výjimečného.

„Tímto nálezem se Prostějov zařadil mezi nejvýznamnější místa na umělecké mapě rané renesance v Evropě. Unikátní je zejména galerie obličejů v horní části stěn. Jednak jsou velmi jemně vypracovány a mají také osobité rysy. Jedná se tedy možná o rodovou galerii," podotkl Hrubý.

Podle něj je nález o to významnější, že byl učiněn v době, kdy historici slaví pernštejnský rok. Prostějov má kromě této výzdoby i další zajímavé památky z této doby, kdy Pernštejnové vládli české politice. Zatím jsou však málo známé, zejména turistům. S tím by se mělo něco dělat," poznamenal Hrubý.

Naši čtenáři se proto mohou těšit na seriál jak o postupu odkrývání maleb, tak o Pernštejnech spojených s Prostějovskem­. (pam)

Autor: Pavel Moš

4.6.2012 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Pavel Bělobrádek.
16 8

Bělobrádek: Minimální mzdu dramaticky zvedat nebudeme

Auta OBSE, Ukrajina
AKTUALIZOVÁNO
24 9

Auto mise OBSE na Ukrajině najelo na minu. Řídil Čech. Jeden mrtvý

Volby ve Francii ONLINE: obrovský zájem voličů, měl by pomoci Macronovi

Lid Francie hlasuje v prvním kole voleb, je o ně bezprecedentní zájem. Ve volebních místnostech se tvoří fronty, jaké nebyly k vidění posledních 36 let. Podle politilogů to pomůže centristovi Emanuelu Macronovi. V desítkách evropských měst se demonstruje na podporu EU, tedy proti Le Penové. Favoritce voleb se povedl lapsus - nestihla zaslat své plakáty do volebních místností v zahraničí.

Co s korunou po intervencích? Zavedení eura je v kurzu

Po uzavření intervencí se mezi politiky i byznysmeny otevírá otázka přijetí eura. Je prioritou i pro Svaz průmyslu a dopravy. Česko se při svém vstupu do EU zavázalo euro přijmout. Proti zavedení evropské měny je ministr financí Andrej Babiš.

Inkluze není nepřítel, dojímá příběh chlapce s vzácným syndromem

/ROZHOVOR, VIDEO/ Nechci pro své dítě nic speciálního, chci jen, aby měl stejnou šanci, jako ostatní.  Tato slova napsala Hana Kubíková z Liberce. Maminka kluka se vzácným Wiliamsovým syndromem. Už několik let se snaží své okolí přesvědčit, že inkluze nemusí být strašákem. „Člověk může hodně dokázat, pokud to aspoň zkusí," říká.

Akce Kulak, pak samota, vypráví pamětnice

Ze třiaosmdesátihektarového statku v Mistříně na Hodonínsku se museli přestěhovat za jeden den. V roce 1951 jim ho totiž vzali komunisté při akci Kulak. Při ní zabavovali majetek všem velkým statkářům, aby vytvořili státní hospodářství. „Bylo nás devět. Vojáci nás převezli na samotu u Jestřabice na Kroměřížsku, která měla jen jednu místnost," vzpomíná šestaosmdesátiletá Eliška Kolečkářová na dobu, kdy jí bylo osmnáct let. Jejího otce letos hodonínský okresní soud rehabilitoval a očistil jeho jméno.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies