VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Kvůli zrušení poplatků za hospitalizaci přijde nemocnice o miliony

Přerov – Zhruba o devět milionů korun přijde přerovská nemocnice kvůli zrušení stokorunového poplatku za hospitalizaci pacientů. Zdravotnické zařízení přitom tyto peníze využívalo na nákup nového vybavení a zdravotnického materiálu či zařízení čekáren. Pacienti, které jsme oslovili v Přerově, ale změnu vítají.

10.1.2014
SDÍLEJ:

Nemocnice Přerov. Ilustrační fotoFoto: Nemocnice Přerov

Novinka, jež začala platit od ledna letošního roku, potěšila hlavně pacienty, kteří lékařskou péči vyhledávají častěji než je obvyklé. Tedy chronicky a vážně nemocné, kteří potřebují stálý dohled lékařů. Pro zrušení poplatku jsou i obyvatelé Přerova, jež jsme oslovili v anketě Deníku.

„Je dobré, že to konečně zrušili. Normální člověk to ze svého důchodu nemůže utáhnout a rozmyslí si, jestli může v nemocnici zůstat delší dobu," komentovala zrušení poplatku třeba Helena Zavřelová ze Lhotky u Přerova.

Podle jejího názoru navíc není úroveň péče a kvalita stravy taková, aby odpovídala tak vysoké částce na jeden den.

„Celý život si platíme zdravotní a sociální pojištění, a kam tedy tyto peníze jdou? Když si i za pobyt na lůžku musíme připlácet," pozastavuje se.

Stejně to vidí i důchodkyně Irena Pavlíková z Přerova.

„Marodná naštěstí často nejsem, ale kdybych měla strávit v nemocnici více než týden, určitě bych to finančně pocítila. Devadesátikorunový poplatek na pohotovosti mi ale připadá spravedlivý, lékaři tu mají hodně práce a je jich málo," soudí.

Pacienti dnes musejí uhradit pouze částku 90 korun při návštěvě lékařské pohotovosti a pak také 30 korun za recept u lékaře nebo v lékárně.

Výpadek 70 milionů

Pro skupinu Agel, pod niž spadá i přerovská nemocnice, znamená úplné zrušení poplatků výpadek příjmu ve výši zhruba 70 milionů korun ročně. Vedení zdravotnického zařízení ale doufá, že se chybějící peníze podaří zajistit.

„Finanční prostředky z těchto poplatků směřovaly v jednotlivých nemocnicích zejména do nákupu nového vybavení, ať už šlo o nová lůžka, matrace nebo vybavení do čekáren. Využívali jsme je ale i na nákup a obnovu přístrojové technologie a zdravotnického materiálu," uvedla mluvčí přerovské nemocnice Hana Szotkowská.

Podle ní zatím není znám mechanismus, který by tento výpadek finančních příjmů kompenzoval.

„V době, kdy se obecně regulační poplatky a poplatky za hospitalizaci zaváděly, snížily zdravotní pojišťovny nemocnicím platby s ohledem na jejich zavedení, protože se staly regulérním příjmem nemocnic," vysvětlila.

Bylo by tedy logické, aby zdravotní pojišťovny platby opět navýšily, protože finanční prostředky budou nemocnicím chybět.

„Proto zatím nebudeme předjímat a počkáme, jak se celá situace vyvine," konstatovala.

Autor: Petra Poláková-Uvírová

10.1.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Pavel Bělobrádek.
16 8

Bělobrádek: Minimální mzdu dramaticky zvedat nebudeme

Auta OBSE, Ukrajina
AKTUALIZOVÁNO
32 9

Auto mise OBSE na Ukrajině najelo na minu. Řídil Čech. Jeden mrtvý

Volby ve Francii ONLINE: obrovský zájem voličů, měl by pomoci Macronovi

Lid Francie hlasuje v prvním kole voleb, je o ně bezprecedentní zájem. Ve volebních místnostech se tvoří fronty, jaké nebyly k vidění posledních 36 let. Podle politilogů to pomůže centristovi Emanuelu Macronovi. V desítkách evropských měst se demonstruje na podporu EU, tedy proti Le Penové. Favoritce voleb se povedl lapsus - nestihla zaslat své plakáty do volebních místností v zahraničí.

Co s korunou po intervencích? Zavedení eura je v kurzu

Po uzavření intervencí se mezi politiky i byznysmeny otevírá otázka přijetí eura. Je prioritou i pro Svaz průmyslu a dopravy. Česko se při svém vstupu do EU zavázalo euro přijmout. Proti zavedení evropské měny je ministr financí Andrej Babiš.

Rektora ČVUT chtějí senátoři odvolat, ohradil se proti nim

Rektor Českého vysokého učení technického (ČVUT) v Praze Jan Konvalinka se ohradil proti nařčením členů Akademického senátu školy, kteří tento týden podali návrh na jeho odvolání. Reaguje v něm na deset bodů, které čtyři senátoři uvedli jako motiv pro jeho odvolání. Převažují v nich důvody týkající se napjatého hospodaření univerzity. Podle Konvalinky nejsou tvrzení pravdivá.

Akce Kulak, pak samota, vypráví pamětnice

Ze třiaosmdesátihektarového statku v Mistříně na Hodonínsku se museli přestěhovat za jeden den. V roce 1951 jim ho totiž vzali komunisté při akci Kulak. Při ní zabavovali majetek všem velkým statkářům, aby vytvořili státní hospodářství. „Bylo nás devět. Vojáci nás převezli na samotu u Jestřabice na Kroměřížsku, která měla jen jednu místnost," vzpomíná šestaosmdesátiletá Eliška Kolečkářová na dobu, kdy jí bylo osmnáct let. Jejího otce letos hodonínský okresní soud rehabilitoval a očistil jeho jméno.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies