VYBERTE SI REGION

Nechci, aby sem přišli Němci! Spor o hrad Bouzov místní rozdělil

Bouzov – Na nově opraveném náměstí v Bouzově byl ve čtvrtek dopoledne klid. Sem tam se někdo vydal na poštu v centru obce, občas projelo auto. Hrad je ale vidět při každém zvednutí hlavy. Právě o majestátní dominantě se mezi místními začíná znovu mluvit.

18.11.2013
SDÍLEJ:

Hrad BouzovFoto: DENÍK/Jiří Kopáč

Německý řád totiž v tomto týdnu zažádal o navrácení památky do svého vlastnictví. Část obyvatel je pro, druhá zase zásadně proti.

Řád se kromě bouzovského hradu také hlásí o lázně Karlova Studánka, zámek v Bruntále nebo hrad Sovinec. Celkem jde 
o osm nemovitostí a pozemky o rozloze třináct a půl tisíce hektarů.

Hrad nikdo neodnese

Přímo v podhradí bydlí Michal Mayer, rozlehlou památku by řádu bez problémů vrátil.

„Ve vesnici je ale obecně trend takový, že by jej lidé nikomu vrátit nechtěli. Myslí si, že je jejich. Věřím tomu, že jsem asi v menšině," konstatoval mladý zlatník.

Myslí si, že pokud někdo někomu něco zabavil, je slušné to vrátit.

„Hrad nikdo neodnese, nezamkne a určitě to nedopadne tak, že by tam nikoho nepouštěli. Mně je jedno, kdo jej vlastní. Pokud to bude dobrý hospodář, ať je to německý rytíř. Obci se podařilo navrácení lesů, nevidím důvod, proč by se to řádu nemělo povést taky," doplnil Michal Mayer.

Historie hradu BouzovEvžen HabsburskýRomantický hrad založený na přelomu 13. a 14. století, kdy jej nechal postavit Buz z Moravičan. Nachází se v malebné krajině Litovelska a Mohelnicka.
Do roku 1696 jej střídavě vlastnili příslušníci různých českých a moravských rodů, na začátku 15. století se v něm podle části historiků měl narodit Jiří z Poděbrad, pozdější český král.
Pak panství s hradem koupil Řád německých rytířů.
Na přelomu 19. a 20. století velmistr řádu a rakouský arcivévoda Evžen Habsburský (1863-1954, na snímku vpravo) nechal hrad na své náklady kompletně opravit, už v té době to byla velmi drahá rekonstrukce a vyšla na 20 milionů zlatých.
Tehdy také Bouzov získal svou dnešní podobu. Evžen Habsburský jej pak využíval jako své zimní sídlo.
V roce 1938 Hitler Německý řád společně s dalšími spolky zrušil a hrad se stal majetkem třetí říše. Často se mylně uvádí, že Hitler věnoval Bouzov ministrovi vnitra Heinrichu Himmlerovi, faktem ale je, že majetek převzala říšská správa pro ochranu německých kulturních památek a byl spravován státem, konkrétně ministerstvem vnitra.
V předhradí opravili byt pro místního gauleitera (župního vedoucího) NSDAP, ale jinak hrad jako takový sloužil jako skladiště uměleckých předmětů, které se sem svážely z celé Evropy.
V roce 1945 přešel do majetku československého státu. V roce 1999 byl prohlášen za národní kulturní památku

Stát udělal nové střechy

Proti by nebyla ani Jana Baroňová, další z obyvatel vesnice. To, že se místní brání, však chápe.

„Věřím tomu, že když se hrad řádu vrátí, že nic nezničí, že budou majetek spíš rozvíjet," řekla žena.

Ve vesnici bydlí osm let a jak sama říká, k hradu nemá takový vztah jako starousedlíci.

„Řekla bych, že většina lidí je proti a já je chápu. Berou to tak, že to je český majetek, 
a nechtějí ho vracet," vysvětlila seniorka.

Její přítelkyně byla v reakci razantnější.

„Stát hrad spravil, udělal nové střechy, valy a nový je 
i mostek. Kdyby se jim to vrátilo, mně by to vadilo. Jednoznačně jsem proti a nechci, aby sem přišli Němci," uvedla rozhodně žena, která odmítla zveřejnit své jméno.

Téma církevních restitucí se nelíbilo ani další obyvatelce Bouzova. O navrácení památky má celkem jasno, měla by zůstat v rukou státu.

„Jsem proti. Obávala bych se, co by pak s hradem bylo," řekla Marcela F.

Řád: Hrad zůstane přístupné muzeum 

Obavy o chod hradu, v případě, že by změnil majitele, však vikář velmistra Německého řádu Metoděj Hofman vyvrátil. Ujistil, že by se veřejnosti neuzavřel.

„Říkáme od samého začátku, že hrad byl stavěn jako řádové muzeum a jako takový
i zůstane. Jestliže tam řád prezentuje svoji historii, byl by sám proti sobě, aby ho zavřel," reagoval vikář Metoděj Hofman.

Vedení obce informace 
o vydání majetku nepřekvapila. Soudní spor o hrad Bouzov totiž trvá řadu let.

„Fakt je, že s novým zákonem o církevních restitucích se to možná trošku urychlilo," konstatoval starosta Bouzova Zdeněk Foltýn.

Kromě budov a památek má řád zájem také o pozemky, celkem o třináct a půl tisíce hektarů. Na asi osmnáct set hektarů lesa, které před dvěma lety obec po táhlém soudním sporu získala do své vlastnictví, by se žádost vztahovat neměla. Obec se teď soudí s Lesy ČR o zbývající pozemky a budovy.

„V rámci první pozemkové reformy církev přišla 
o část pozemků, o které žádat nemůže. Mezi tyto pozemky patřil i velkostatek Bouzov. Veškeré lesy, které jsou v okolí Bouzova, připadly onomu lesnímu družstvu, a protože je řád odprodal státu, nemůže se o ně ucházet. Je to uzavřená kapitola," potvrdil za Německý řád Metoděj Hofman.

Majetek pro Němce? Nesmysl

Řekl také, že souhlasí se slovy bývalého ministra Karla Schwarzenberga, který řekl, že nejde o to, jestli byl majetek znárodněný podle Benešových dekretů nebo ne.

„Znovu se šíří šovinismus, že to je majetek Německého řádu, a my přece těm Němcům nic nevrátíme. Přitom málokdo si uvědomuje, že vlastnictví řádu nebylo majetkem Němců, ale církevní instituce, která ještě před válkou v Německu nepracovala," řekl vikář Metoděj Hofman.

Německý řád požádal v rámci církevních restitucí o vydání 13 500 hektarů pozemků, zpět chce například i hrady Bouzov a Sovinec a lázně Karlova Studánka. Pokud neuspějí, obrátí se na soud.

„Pokud bude majetek vydán, bude sloužit k dalšímu rozvoji činnosti řádu v České republice a to zejména v oblasti vzdělávání, charitativní a sociální oblasti, stejně jako v oblasti duchovní správy," doplnil Metoděj Hofman.

VÍCE: Bývalý kastelán Bouzova: Německému řádu stala křivda, ale před rokem ´48

Autor: Petra Pášová

18.11.2013 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Policie intenzivně pátrá po pohřešované Míše Patricii Muzikářové.
11 21

Pátrání po pohřešované Míše o víkendu nabírá na intenzitě. Tým se rozšířil

Ilustrační foto.
2 8

Domácích zabijaček prasat ubývá

Motoristům se má ulevit při registru aut na úřadech. Emise budou v systému

Je to dobrá zpráva pro všechny majitele aut. Motoristé už by totiž v budoucnu nemuseli chodit vyřizovat změny v registru vozidel pouze na úřady podle svého bydliště. Registrovat vozidlo by mohli na všech úřadech obcí s rozšířenou působností. „Novelu zákona schválili poslanci a poslali ji do Senátu. Ještě ji bude muset podepsat prezident. Zhruba za čtvrt roku by mohla začít platit," říká Michal Cuc, předseda Profesní komory STK a vedoucí STK Ivesur v Dubí a v Litoměřicích.

Před rokem zemřel europoslanec KSČM Miloslav Ransdorf

Europoslanec KSČM Miloslav Ransdorf, který zemřel náhle před rokem, 22. ledna 2016, byl výrazným komunistickým politikem posledních 25 let. Nejprve zasedal ve Federálním shromáždění, poté byl poslancem Sněmovny a od roku 2004 vykonával mandát v Evropském parlamentu. Ransdorf byl znám svým intelektuálním rozhledem, který oceňovali i jeho političtí oponenti. Dožil se 62 let.

Udělal si fajn selfie. Ostatní mysleli, že je sebevrah

Ústí nad Labem – „Je tam sebevrah," ukazovali kolemjdoucí na oblouk Benešova mostu. Na místě svítily majáčky policie a hasičů, byla sobota asi osm hodin večer, provoz na mostě byl uzavřen policií a vypnuto trakční vedení trolejbusů.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies