VYBERTE SI REGION

Nejstarší dům v Dluhonicích možná zmizí ze světa

Přerov – Jedna z mála dochovaných původních selských usedlosti v okolí Přerova zřejmě brzy zůstane jen ve vzpomínkách obyvatel přerovské místní části Dluhonice. Dnes již značně zchátralý dům č.p. 10 v centru obce totiž nejspíš čeká demolice.

16.9.2012 4
SDÍLEJ:
Fotogalerie
4 fotografie
Usedlost na návsi č.p.10 v Dluho­nicích patří k nejstarším lidovým stavbám na Přerovsku

Usedlost na návsi č.p.10 v Dluho­nicích patří k nejstarším lidovým stavbám na PřerovskuFoto: Bedřich Novotný

Už na první pohled jde o typický hanácký grunt, který se zachoval díky minimálním zásahům v posledních šedesáti letech prakticky v podobě, jak vypadal někdy na přelomu 19. a 20. století. Samotná obytná část usedlosti ale byla postavena ještě nejméně o dvě století dříve a je pravděpodobně nejstarším objektem ve vesnici. Ruina už zůstala jen z přilehlého novějšího hospodářského traktu, na kterém se vzhledem k nedostatečné údržbě zhroutila střecha.

Po úmrtí bývalé majitelky, která v domě žila více než osm desítek let, přešel letos objekt na její příbuznou, a záhy na novou majitelku. Ta parcelu údajně hodlá využít pro novou výstavbu.

„Stavební úřad v tomto případě zatím nevydal demoliční výměr, ani ještě nebyla podána příslušná žádost," řekl Deníku vedoucí stavebního úřadu přerovského magistrátu Jiří Just. Avšak pokud se k tomuto kroku nová majitelka rozhodne, je zřejmě jen otázkou času, kdy k nakonec k bourání dojde. Podle Miroslavy Švástové, která má na magistrátu památkovou péči na starosti, nejde totiž o chráněnou památku.

Průzum etnologa

Shodou okolností prováděl výzkum nemovitosti začátkem letošního roku odborný pracovník Národního ústavu lidové kultury Martin Novotný. Ten se na základě dispozice domu a jeho nesourodé materiálové skladby domnívá, že objekt lze zařadit minimálně do 18. století. Dají se na něm ale vysledovat znaky starohanáckého domu až z pozdního středověku.

„Přestože zvenčí dům působí jako zděná stavba, jizba je roubená, zatímco zbytek stěn je postaven z hlíny," doplnil etnolog. Právě srubová konstrukce stěn obytné části se podle něj na Hané už vyskytuje jen velmi zřídka. Zajímavá je také netypicky zaklenutá tzv. černá kuchyně s mohutným komínovým tělesem. V každém případě má jít nejen na Přerovsku o jednu z posledních ukázek tradičního hanáckého lidového domu v téměř původním stavu.

Vybavení skončilo u překupníků

„Stará paní nechtěla nikoho pouštět dovnitř, měla tam hrozný nepořádek. Ještě začátkem letošního roku tam bylo původní vybavení pokojů, takové malé muzeum. Všechny cennější kusy si na jaře odvezli překupníci," poznamenala jedna ze sousedek. Ostatní vybavení prý skončilo po posledním vyklízení většinou na smetišti.

Dluhonice v minulých desetiletích neblaze poznamenalo rozšiřování areálu nedaleké chemičky Precheza. V této části Přerova době by šlo v posledních několika letech už o druhou obdobně starou usedlost, která by nadobro zmizela. Ve vesnici kdysi zaplněné selskými grunty, zůstává jedinou chráněnou památkou dům č.p. 15, v němž v minulosti bývala škola. (ben)

Autor: Bedřich Novotný

Autor: Redakce

16.9.2012 VSTUP DO DISKUSE 4
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

děti na základní škole
1 14

Stát bude platit školy asi podle počtu odučených hodin, ne žáků

Europoslanec Pavel Telička.
15 9

Telička se stal místopředsedou Evropského parlamentu

AKTUALIZOVÁNO

Itálii postihla série silných zemětřesení

Řím - Střední Itálii dnes postihla série silných zemětřesení. Podle seismologického střediska EMSC měly sílu od 5,3 do 5,7 stupně. Informace o případných obětech zatím nejsou k dispozici, první menší škody ale hlásí město Amatrice, které ničivé zemětřesení o síle 6,2 stupně postihlo loni v srpnu.

Poláci o olympiádě v Krkonoších: Velká šance, jakkoli se to může zdát bláznivé

Vášnivé diskuse rozpoutalo prohlášení polských měst Karpacz a Szklarska Poreba uspořádat zimní olympijské hry 2030 v Krkonoších, společně s českými středisky.

Miliardy za bahno. Opravdu lidem pomáhá?

Ani pití, ani lék. Do jaké škatulky patří lázeňské prameny, doposud nikdo v Česku nerozlouskl. Neví se ani, jestli a jak fungují. Pojišťovny přitom posílají na léčbu minerální vodou a rašelinou miliardy. Což se jim nelíbí. „Nejradši bychom výdaje na lázeňství škrtli," přiznal šéf Svazu zdravotních pojišťoven Ladislav Friedrich. To by se ale mohlo brzy změnit.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies