VYBERTE SI REGION

Nová vedoucí CHKO Jeseníky: Chceme být partnerem rozvoje, ne jeho překážkou

Jeseník /ROZHOVOR/ – Budovu Správy Chráněné krajinné oblasti (CHKO) Jeseníky na Šumperské ulici v Jeseníku snadno přehlédnete. Ačkoli tato instituce sídlí v nenápadném domku na okraji města, rozhodnutí jejích představitelů se tak či onak dotýkají života desítek tisíc lidí ve třech okresech.

24.3.2012
SDÍLEJ:

Bývalá vedoucí Správy Chráněnné krajinné oblasti Jeseníky Michaela Pruknerová.Foto: DENÍK/Petr Krňávek

Před pár týdny se vedení Správy ujala Michaela Pruknerová. Že je ve své funkci teprve krátce, o tom svědčí i zatím prázdné akvárium na skříňce v její kanceláři. „Dostala jsme jej na památku od bývalých kolegů z krajského úřadu. Věřím, že až přijedete příště, bude už zabydlené,“ říká.

Deník se Michaely Pruknerové ptal na její plány v nové funkci nebo směr, který chce v ochraně přírody Jeseníků razit.

Do vedení CHKO Jeseníky jste nastoupila 1. března. S jakými plány a vizemi?

Posláním Správy Chráněné krajinné oblasti je ochrana přírodního bohatství a krajiny, všech typických znaků, které zdejší krajinný ráz má. Má to být takový způsob ochrany, díky němuž se zde budou vytvářet vyvážené životní podmínky. Pro mě je důležité to slovo vyvážené. Mou snahou bude usilovat o vyvážený rozvoj celého území tak, aby v něm primárně zůstaly zachovány přírodní hodnoty a zároveň byl umožněn udržitelný rozvoj celé oblasti Jeseníků.

Vašim posledním působištěm byl odbor strategického rozvoje na úřadu Olomouckého kraje. V řadě případů bývají zájmy rozvoje regionu a ochrany přírody v protikladu. Jak chcete v tomto směru postupovat?

Ze své praxe na krajském úřadě vím, že zájmy obcí a ochrany přírody v rozporu nejsou. Obce na Jesenicku určitě nechápou ochranu přírody jako negativní věc. Ba naopak vnímají skutečnost, že se nacházejí v tak jedinečném přírodním prostředí, jako jednu z mála atraktivit, které mohou napomoci zachovat jejich osídlení. Pro mě bude důležité vylepšit spolupráci s obcemi už ve fázi přípravy územních plánů. Myslím si, že se dají najít takové cesty, aby se skloubily rozvojové záměry se zájmy ochrany přírody.

Ředitel Agentury ochrany přírody a krajiny František Pelc vyjádřil své přesvědčení, že budete pokračovat v účinné ochraně jesenické přírody ve spolupráci s obcemi. Znamená to spolupráci v rámci územního plánování nebo i něco jiného?

Vyjádřil to přesně. Tato spolupráce se týká územního plánování, ale i ostatních rozvojových aktivit. V dnešní době existuje snaha koordinovat rozvoj určitého území ve všech směrech. Říká se tomu Integrovaný plán rozvoje území. To je také jedna z cest, jak s obcemi spolupracovat a zařadit do rozvojových programů všechny aspekty. Nejen rozvoj ve smyslu řekněme rozšiřování zástavby, ale i oblast ochrany přírody.

Chystáte v CHKO Jeseníky změny, ať už personální nebo v jejím fungování?

Každá výměna vedení s sebou logicky přináší určité změny. Co se týče těch personálních, v tuto chvíli jsou pro mě naprosto nepředstavitelné. Domnívám se, že řada lidí, kteří v CHKO pracují, jsou odborníci na svém místě a svou práci dělají dobře. Chci se nejdřív podrobně seznámit s chodem celé správy a s náplní práce jednotlivých zaměstnanců. Co se týká fungování CHKO, to už jsem naznačila v předchozích odpovědích. Plánuji určité vylepšení stávající prezentace směrem k obcím, veřejnosti, ale i podnikatelům nebo lidem, kteří se v Jeseníkách rekreují. Chci, aby byla Správa CHKO vnímána jako partner dalšího rozvoje, ne jako jeho překážka.

Co máte na mysli onou prezentací? Například vylepšení podoby webových stránek?

Web je jedna z forem. Pracujeme na jeho určité aktualizaci. Myslím si ale, že řada místních sdružení jako mikroregiony nebo místní akční skupiny pořádají řadu sportovních nebo kulturních akcí. Na těch má správa CHKO možnost se pozitivně prezentovat, těchto příležitostí se v minulosti ne vždy využívalo. Jde o to aktivněji představovat výsledky nebo výzkumy, které se v rámci Správy prováděly. Vysvětlovat, proč se ochrana přírody má dělat právě určitým způsobem. Aby i veřejnost byla více informována a ochranu přírody chápala jako pozitivní věc.

Vidíte v současné ochraně Jeseníku nějaký problém, nějakou záležitost, kterou by bylo možné zlepšit?

Jak jsem už zmínila, je třeba poněkud zlepšit mediální obraz správy CHKO jako takové. Více prezentovat věci, které stojí za to prezentovat. Co dále vylepšit? Oblastí je určitě více. Myslím si, že například s Lesy České republiky by mohla být do budoucna spolupráce na lepší úrovni.

V minulosti se hodně hovořilo o likvidaci kosodřeviny ve vrcholových partiích Jeseníků nebo o regulaci počtu kamzíků jako nepůvodního živočišného druhu. Jaký je váš názor na tyto problémy? Dá se očekávat i změna postoje CHKO?

Přiznám se, že je to složitá otázka. Okolo regulace kamzíků se před několika lety strhal mediální diskuse, hovořilo se dokonce i o celkové likvidaci jejich populace. To považuji za naprosto nepřiměřené. Myslím, že problém kamzičí populace není tak kontroverzní, jak byl prezentován. Správa CHKO nikdy neměla ve svých plánech péče naprostou likvidaci kamzíka, vždy se hovořilo jen o regulaci. I v připravovaném plánu péče, který má platit od roku 2014, se hovoří o zachování kamzíka v regulovaném počtu, který by neměl být oproti stávajícímu nijak výrazně snižován. Dnes je to kolem dvou set kusů. K této shodě došlo i na jednání mezi ministerstvem životního prostředí a organizacemi, které v Jeseníkách zachování kamzíka podporují.

A co se týče kosodřeviny?

Myslím, že v této věci se jednalo spíš o nepochopení nebo špatnou komunikaci mezi správou CHKO a Lesy České republiky. K určité regulaci se přiklání jak Lesy, tak my. Myslím, že úkolem je najít společnou cestu, která bude vyhovovat oběma stranám. Rozhodně si nemyslím, že někdy dojde k úplné likvidaci kosodřeviny, ale v určitých oblastech se dnes rozrůstá na úkor živočichů a rostlin, které tvoří přírodní bohatství CHKO.

Zmínila jste nový plán péče. Jsou v něm navrženy nějaké výrazné změny nebo se teprve připravuje?

Nyní se dokončuje v rozborová část. Vyhodnocuje se stávající plán péče, pak se začnou připravovat návrhy. Většina práce se uskuteční v tomto a příštím roce. Rozhodně v tom novém budou zohledněny trendy posledních deseti let. Bude v něm například více zohledněna soustava Natura, ke které jsme se připojili vstupem do Evropské unie.

Chtěl bych se zeptat na věc, která může být pro někoho úsměvná. Existují aktivity, které podporují návrat medvěda do jesenické přírody. Co si o tom myslíte?

Možná jste to správně pojmenoval jako úsměvné. Návrat takové šelmy není vůbec jednoduchá záležitost. Musel by být vytvořen záchranný program a pokud vím, tak se žádný nepřipravuje ani se o něm neuvažuje. Velké šelmy nicméně do Jeseníků patří. Určitě podporujeme existenci rysa, který se v Jeseníkách vyskytuje. Žije tu několik jedinců. To je například oblast, na kterou se chceme soustředit a šelmy tohoto druhu u nás zachovat.

Do Jeseníků každoročně zavítají desetitisíce turistů. Od rozvoje turistického ruchu si zdejší region hodně slibuje. Nárůst turismu je ale podmíněn rozvojem zázemí. Na druhou stranu existuje zájem jesenickou přírodu chránit. Jak se díváte na tento rozpor?

Musím se vrátit opět na začátek. Domnívám se, že záleží na komunikaci a na partnerském přístupu. Myslím si, že existují oblasti, kterých je poměrně dost a které nabízejí slušné zázemí pro cestovní ruch a mají prostor pro další rozšiřování. Pak jsou území, které je třeba naopak chránit a není v zájmu ochrany přírody je dále rozšiřovat. Stávající území, která jsou funkční, není důvod nepodporovat v dalším rozvoji. Určitě se dají najít cesty, jak vyhovět oběma stranám.

Konkrétně by mě zajímala problematika připravované lanovky na Ovčárně. V jaké je tato věc v současnosti stádiu a jaký je postoj CHKO v této věci?

Podle mých informací se v této záležitosti řeší dvě věci. Jednak probíhá EIA (vyhodnocování vlivu záměru na životní prostředí – pozn. red.), kterou provádí Odbor životního prostředí Krajského úřadu Olomouckého kraje. My jsme k ní dávali své stanovisko a nyní my i investor čeká na vydání rozhodnutí. Zadruhé byla podána žádost o změnu územního plánu obce Malá Morávka právě ve věci rozšíření vleku na Ovčárně. K tomu jsme se zatím nevyjádřili, v této věci běží lhůta do konce března (rozhovor byl pořízen v první polovině března, pozn. red). Jak jsme celou věc zatím konzultovali, jsme připraveni najít kompromisní řešení. Tak, abychom zároveň vyhověli požadavku na určité vylepšení infrastruktury, ale zároveň zachovali tamní přírodní hodnoty. Středisko leží v národní přírodní rezervaci a je třeba k tomu takto přistupovat.

Už máte o tomto řešení nějakou představu?

Určitou představu máme. Ale vzhledem k tomu, že čekáme, až se uskuteční jednání s investorem, tak bych jej zatím nekonkretizovala.

V poslední době se hovořilo o možném vzniku Národního parku Jeseníky. Jaký máte názor na tuto věc?

Osobně si myslím, že ochrana přírody tak, jak je nastavená v rámci CHKO, je dostačující. Národní park je ale určitě marketingová značka, která by zvýšila prestiž tohoto území. Na druhou stranu je třeba o této věci se všemi místními subjekty podrobně hovořit a vysvětlovat jim přínosy, ale i negativa případného národního parku. Rozhodně si nemyslím, že by jeho zřízení byla otázka nejbližší budoucnosti. Letos se o tom asi nezačne intenzivněji hovořit, ale do budoucna to určitě nevylučuji.

CHKO Jeseníky

Zabírá 740 kilometrů čtverečních území jesenických hor ve třech okresech: Šumperk, Jeseník a Bruntál

Spadá do ní nebo při její hranici leží 22 obcí a měst s 53 tisíci obyvateli

Ročně území CHKO Jeseníky navštíví desítky tisíc turistů

Michaela Pruknerová

Narodila se v roce 1970 v Havířově. Ačkoli nepochází z Jeseníků, do zdejšího kraje celý život jezdila. „Moc se mi tu líbí, ráda bych se zde usadila natrvalo,“ říká.

Bakalářské studium oboru cestovní ruch absolvovala na přírodovědecké fakultě Ostravské univerzity. Následně si vzdělání doplnila na Mendlové zemědělské univerzitě v Brně - obor ekonomika a management.

Přes deset let působila v soukromé sféře v oblasti obchodu a marketingu. Od roku 2004 působila ve veřejné správě v oblasti regionálního rozvoje a územního plánování. Hovoří anglicky a německy. Má dvě děti, ve volném čase se nejvíce věnuje sportu.

Autor: Petr Krňávek

24.3.2012 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Úroveň technického vzdělání podle šéfů strojírenských firem klesá

Praha - Úroveň technického vzdělávání se podle 60 procent ředitelů strojírenských firem za posledních deset let zhoršila. Pesimističtější byli v průzkumu mezi 285 podniky šéfové velkých společností. Vyplývá to z průzkumu analytické společnosti CEEC Research, jehož výsledky mají média k dispozici. Kompletní data budou zveřejněna v úterý na konferenci Budoucnost technického vzdělávání na ministerstvu školství.

Taneční soutěž StarDance vyhrál Piškula před Bankem a Plodkovou

Praha - Vítězem osmé řady taneční soutěže StarDance se stal herec Zdeněk Piškula, který tančil s Veronikou Lálovou. Ve finále dnes předstihl lyžaře Ondřeje Banka s Evou Krejčířovou. Třetí skončila v diváckém hlasování herečka Jana Plodková s Michalem Padevětem. Odborná porota v přímém přenosu České televize ohodnotila stejným počtem bodů dnešní výkony Piškuly a Plodkové, Bank v tomto pořadí zůstal třetí.

Anonym ohlásil bombu na pražském hlavním nádraží, vlaky nejezdily

Praha - Policie v sobotu večer kvůli anonymní hrozbě bombou vyklidila pražské hlavní nádraží. Železniční doprava byla na víc než hodinu zastavena. Metro svou stanicí na nádraží projíždělo. Policie bombu nenašla, po původci anonymního telefonátu pátrá. Médiím to řekl mluvčí pražské policie Jan Daněk.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies