VYBERTE SI REGION

Nový rektor UP Miller: Olomouc musí začít lákat zahraniční studenty

Olomouc – K Univerzitě Palackého má její čerstvě zvolený rektor Jaroslav Miller podle svých slov láskyplný vztah. Utvářet se začal už před čtyřiadvaceti lety. Poprvé se s ní setkal coby student na zápise do prvního ročníku, v září roku 1989. O tom, jak olomoucká vysoká škola funguje, co by zlepšil, jaké plány má a co mu vadí, promluvil nyní v rozhovoru pro Deník.

3.11.2013
SDÍLEJ:

Jaroslav MillerFoto: DENÍK/Jiří Kopáč

„Jsem bytostně přesvědčen o tom, že mám jako akademik a vědec nejlepší práci na světě a nehovořím o penězích, ale o kreativní práci, svobodě rozhodování a pocitu sounáležitosti s institucí, která existuje bezmála čtyři a půl století. Zároveň ale vím, že některé věci by mohly fungovat lépe. I proto jsem kandidoval," říká Jaroslav Miller, dosavadní vedoucí Katedry historie Filozofické fakulty UP.

„Samozřejmě je možné, že v některých oblastech neuspěji zcela podle svých představ, i to si člověk musí připustit," dodává zároveň.

Rektorem se Jaroslav Miller oficiálně stane 1. února příštího roku po jmenování prezidentem Milošem Zemanem.

Proč jste kandidoval?

Důvody jsem měl dva. První byl ten, že většina z mých kolegů má jisté představy o tom, jak by se univerzita měla nebo mohla v budoucnu rozvíjet. Několik z nich se každé čtyři roky rozhodne že volební martyrium podstoupí a tentokrát jsem to byl já. Druhým důvodem byl poměrně masivní tlak mých kolegů na to, abych vstoupil do rektorského klání. Několik měsíců jsem odolával než jsem se odhodlal k rozhodnutí nabídnout své služby univerzitě jako její případný rektor. Když už člověk do něčeho jde, musí zvednout hlavu a věnovat se tomu na sto procent.

Je olomoucká univerzita spíše zkostnatělým nebo naopak dobře fungujícím organismem?

Univerzity, které v Evropě existují od středověku, jsou z definice poměrně konzervativními institucemi v tom smyslu, že zastávají dlouhodobě základní hodnoty plurality, svobody vyjadřování, filantropie a fungování založeného na demokratických principech. Obecně univerzity symbolizují jistou kontinuitu v leckdy bouřlivých a jinak diskontinuitních dějinách světa. Proto změny, které se dějí uvnitř univerzitního prostředí, jsou většinou pozvolné a málokdy revoluční. To ovšem neznamená, že by akademie neměly jít s dobou. V tomto ohledu se domnívám, že UP je sice starobylá, avšak zároveň moderní univerzita se zdokonalující se vědeckou infrastrukturou, s funkčními centry excelence, ale třeba i se studentskými spolky a rostoucím počtem zahraničních studentů i vědců.

Má tedy Olomouc dobře fungující vysokou školu?

Záleží, co tím přesně myslíte. Univerzita Palackého je obrovský podnik, jeden z největších zaměstnavatelů na Moravě, a to samo o sobě zvyšuje nároky na řízení. Z definice ovšem univerzity nikdy nemohou být vedeny striktně manažersky, protože mají své historicky podmíněné akademické svobody a volí „management" ze svého středu, tedy z řad akademiků, kteří nejsou profesionálními manažery. Abych ale odpověděl na vaši otázku. Na to, že se jedná o značně heterogenní organismus, funguje Univerzita Palackého poměrně dobře. Existují samozřejmě organizační jednotky, které pracují lépe a ty, kterým je třeba k vyššímu výkonu dopomoci. Zjednoduším-li odpověď, potom jedním z úkolů rektora a jeho týmu je starost o „trvale udržitelný rozvoj" instituce.

Kam budete chtít, aby univerzita směřovala?

S nadsázkou jsem mnou vytoužený směr vývoje nazval „od nejstaršího moravského učení ke středoevropské moderní univerzitě". Tím nechci ignorovat starobylost a obrovské tradice Univerzity Palackého. Chci tím pouze říci, že zakotvenost v historii je významnou devizou, ale tváří v tvář výzvám, které nás čekají, nám pomůže spíše flexibilní reakce na nové možnosti i na nová rizika. Mám na mysli například pokles výdajů na vysoké školství, pokles počtu tradičních studentů, novou generaci komunitárních programů, nový evropský program na podporu vědy Horizont 2020 atd. Byl bych rovněž rád, kdyby se UP rozkročila i mimo hranice České republiky a ve střednědobém horizontu dosáhla vyšší míry internacionalizace. V současné době jsme přibližně z jedné třetiny závislí na studentech z Olomouckého kraje. Vznáším tedy otázku, zdali můžeme založit svoji budoucnost na geograficky omezené základně talentů? Má odpověď zní, že nikoliv. Musíme se proto pokusit lovit v širších mezinárodních vodách studenty, kteří jsou aktivní, mají talent, umí jazyky a mají v sobě zdravou touhu po vyniknutí. Řada z nich jednou povede na univerzitě vlastní pracoviště a bude (doufejme) patřit ke vzdělané a sebevědomé elitě této země.

Získat nové studenty odjinud i ze zahraničí, je ale běh na dlouhou trať…

To máte nepochybně pravdu, ale je to jako s fotbalem. Kluby, které se spoléhají na vlastní odchovance, jsou většinou méně úspěšné než ty, které loví dobré hráče za zahraničí. Jsme samozřejmě limitováni do jisté míry financemi, jazykem a snad i jistou pohodlností. Ale musíme se o to pokusit, a to minimálně ve středoevropském prostoru. Mimochodem, na univerzitě máme již řadu pracovišť s vysokou mírou zastoupení zahraničních studentů a vědců. A právě ta patří k vědecky nejúspěšnějším. V současné době na univerzitě studuje okolo sedmi procent studentů ze zahraničí, avšak ve střednědobém a dlouhodobém výhledu by jejich řady měly zhoustnout. S tím jsou ovšem spojeny aktivity, které univerzita musí rozvíjet, aby sem zahraniční studenty přilákala. Lepší marketing, ale také širší spektrum oborů v angličtině i jiných jazycích, vyšší počet doktorských mezinárodních programů. Jinými slovy, musíme si to odpracovat.

Jaké jméno má olomoucká univerzita v zahraničí?

Ve středoevropském regionu je Univerzita Palackého dostatečně známá a je vnímána jako převážně výzkumná instituce s dobrou pověstí. Máme ovšem řadu pracovišť s celoevropským i světovým věhlasem, především na lékařské a přírodovědecké fakultě.

Jednu poznámku na okraj. Na jaře jsem byl pracovně v Austrálii a setkal jsem se jak s lidmi, kteří naši univerzitu znají, tak s našimi vlastními absolventy, žijícími na jižní polokouli. A právě systematická práce s takovými absolventy může renomé univerzity ve světě významně zvýšit.

Jak by měla olomoucká vysoká škola fungovat?

Žijeme ve 21. století a musíme reagovat na požadavek internacionalizace a na skutečnost, že kolem nás se rozvíjí řada konkurenčních institucí. Oblastí ke zlepšení je celá řada. K nim patří vyšší míra angažovanosti v evropských vědeckých programech, intenzivnější sociální politika směrem ke studentům. Obrovskou výzvu představuje například inteligentní fundraising, tedy snaha o získání finančních prostředků od soukromých sponzorů či nadací na přísně stanovené účely. Rád bych otevřel diskusi o založení univerzitní nadace, kam by na charitativní, sociální i vědecké účely přispívali sami akademici, studenti i absolventi. Mimochodem, jedná se o opatření, které významně posiluje sounáležitost jedinců s univerzitou i pocit vzájemné solidarity a odpovědnosti za celek. Tímto si sami do jisté míry spoluvytváříme vlastní budoucnost a podobu Univerzity Palackého.

Podobně by šlo pracovat i s absolventy. Bylo to i jedno z vašich předvolebních témat…

Ano. Například já sám jsem držitelem oxfordské absolventské karty, díky které mám různé výhody. Mohu se levně ubytovat na mé bývalé college, mohu využívat knihovnu, oxfordský klub i hustou síť absolventů Oxfordu v celém světě. O podobném opatření uvažujeme rovněž v kontextu UP. Absolventi by zůstali v kontaktu jak mezi sebou, tak se školou. Mimochodem, podle průzkumu kdysi prováděného v západní Evropě až 70 procent absolventů, s nimiž jejich univerzita komunikuje, posílá své děti na stejnou akademii. Univerzity si takto podchycují budoucí studenty často dlouho před jejich narozením.

Je něco v čem byste chtěl na svého předchůdce Miroslava Mašláně navázat?

V mnoha oblastech. Chtěl bych například dále rozvíjet vztahy s aplikační sférou i vztahy s městem a krajem. Myslím, že spolupráce byla poměrně dobře nastartována a je nutné ji dále rozvíjet. Až uzraje čas, rád bych si promluvil o některých projektech s hejtmanem kraje a primátorem města.

Měla by se univerzita otevřít víc i směrem k veřejnosti?

Chtěl bych mnohem více otevřít dveře neziskovým organizacím, a to například formou levného pronájmu místností, spolupořádáním akcí nebo v oblasti PR. Budu také s městem hovořit o projektu městské cyklistiky.

Jak si UP stojí v rámci českých vysokých škol?

Záleží, na který žebříček se podíváte. Podle absolutního vědeckého výkonu jsme loni obsadili čtvrté místo v ČR, což je skvělé číslo. Nezapomeňme, že se srovnáváme s Karlovou a Masarykovou univerzitou, které jsou mnohem větší než Univerzita Palackého. Samozřejmě i u nás existují pracoviště, která jsou excelentní a také ta, která mají rezervy. Co se týče studií a citací ve vysoce prestižních mezinárodních vědeckých časopisech, je UP dokonce na úplné špici. Takže naše postavení je v rámci republiky i střední Evropy v mnoha ohledech výborné. Ale vždy je co zdokonalovat.

Jaká je uplatnitelnost studentů, budete chtít více propojit praxi a studium?

Sám jsem mile překvapen, že procento zaměstnanosti u absolventů, kteří od nás odchází, je vysoké, a to i ve srovnání s mnoha jinými univerzitami. Je nutné ovšem pracovat na společných projektech se zaměstnavateli. Dokáži si představit, že by se potenciální zaměstnavatelé mohli rovněž do jisté míry spolupodílet na podobě vybraných studijních programů a oborů.

Jak se stavíte k otázce školného, jste pro zavedení? Popřípadě v jaké výši?

Obecně jsem zastáncem velmi omezeného a jasně nastaveného finančního podílu studentů na univerzitním vzdělání. Nejde v prvé řadě o to, že by tímto opatřením univerzity zbohatly, ale jde především o vyšší míru odpovědnosti studentů za své studium a také o vyšší míru odpovědnosti univerzit za to, co studenti za své peníze dostávají. Případná finanční účast musí být ale provázána se systémem stipendií, pro ty, kteří si nemohou dovolit studium zaplatit, ale také pro ty, kteří vynikají ve sportu, umění či vědě.

Autor: Petra Pášová

3.11.2013 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Postrach Vysočiny: Žena zničila desítky aut a zapálila volejbalové kabiny

Havlíčkův Brod – Bývalou řidičku kamionu a uklízečku Bohumilu Šustrovou ze Ždírce nad Doubravou poslal v úterý Okresní soud v Havlíčkově Brodě na devět měsíců do vězení, a to za podpálení kabin havlíčkobrodským sportovcům.

Mikuláše, anděla a čerta na Slovensku zadržela policie

Bratislava - Tři sourozence převlečené za Mikuláše, anděla a čerta zadržela v západoslovenské Skalici policie. Bratr a jeho dvě sestry v kostýmech měli neobvykle rozdělené role: zatímco Mikuláš koledoval, anděl kradl, informovala slovenská média.

Šedesátiletá řidička smetla před semafory dítě, je těžce zraněné

Česká Třebová - Vážná nehoda se stala ještě za bílého dne uprostřed České Třebové. Auto zde srazilo dítě.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies