VYBERTE SI REGION

Přerov lidi netáhne, obyvatel města prudce ubývá

Přerov – Přerov už dávno není městem, které kvůli své strategické poloze láká investory a kam se lidé stěhují za prací. Spíše naopak. Pohled do posledních statistik ukazuje, že obyvatel Přerova rapidně ubývá.

17.2.2013 15
SDÍLEJ:

Doprava v Přerově. Ilustrační fotoFoto: DENIK/Jiří Kopáč

Za posledních pět let jich z města odešlo téměř tři tisíce.

Kde hledat příčiny?

„Jednou z těch hlavních je, že prakticky nevznikají nové pracovní příležitosti. Byty totiž v Přerově jsou a mladí můžou i stavět. Protože ale nemají šanci na uplatnění, odcházejí za prací do větších měst," hodnotí mluvčí magistrátu Bohuslav Přidal.

V Přerově se naštěstí stále „drží" tradiční zaměstnavatelé, jako jsou firmy Precheza, Meopta nebo pivovar Zubr.

Například kolos Přerovské strojírny, v němž v minulosti pracovalo kolem pěti tisíc lidí, ale koncem devadesátých let doplatil na špatné hospodaření a skončil v konkurzu.

Firmy, jež v areálu zůstaly, zaměstnávají nesrovnatelně méně lidí. I to je jeden z důvodů úbytku pracovních příležitostí.

Ze statistik, jež poskytlo oddělení evidenčně správních agend matriky magistrátu, vyplývají zajímavé údaje.

Přerov s chemičkou Precheza

Přerov s chemičkou Precheza. Foto: DENÍK/Jiří Kopáč

Počet obyvatel spadl pod 45 tisíc

V Přerově žije k lednu letošního roku pouze 44 660 obyvatel, zatímco ještě v roce 2008 jich bylo 47 373, tedy zhruba o 2 700 více. Odliv lidí je přitom postupný.

„V roce 2009 jich ve městě žilo 46 919, v roce 2010 46 672 a o rok později 46 360," shrnula údaje Milena Klímová z přerovského magistrátu.

K největšímu propadu došlo v minulých letech – v roce 2012 poklesl počet obyvatel o zhruba třináct set na 45 035, letos v lednu dokonce spadl pod magickou hranici 45 tisíc a činí pouze 44 660.

Jen pro zajímavost – nejvíce „zalidněnou" místní částí Přerova je Předmostí se zhruba 4,5 tisíci obyvateli. Nejméně obydlená je naopak příměstská část Lýsky, kde žije pouze 202 lidí.

Zatímco ještě v roce 2008 se v Přerově narodilo 499 miminek, v roce 2012 jich už bylo pouze 417. 

Stále ale přibývá těch, kteří mají trvalé bydliště v ulici Bratrská 34, což je adresa magistrátu. Počátkem letošního ledna jich bylo 1990.

Inverze v Přerově výrazně zhoršila ovzduší

Inverze v Přerově výrazně zhoršuje ovzduší. Foto: DENÍK/Jiří Kopáč

Ceny bytů prudce padají

Přerovany, které jsme oslovili v ulicích města, sice údaje o odlivu obyvatelstva zarazily, ale moc je nepřekvapují.

„Já takové spády nemám a netlačí mě to odejít. Je ale pravda, že se před lety jeden můj známý přestěhoval i s rodinou do Beskyd. Děti měl totiž pořád nemocné s průduškami, což se po změně prostředí jako zázrakem změnilo k lepšímu," svěřil se Ivan Korábečný z Přerova.

„Hlavním důvodem toho, proč mladí odcházejí pryč, je vysoká nezaměstnanost. Je to vidět i na bytech, spousta jich je prázdných a ceny pořád padají," vyjádřil svůj názor další z dotázaných Jiří Srubek z Přerova.

Realitní makléři tuto informaci potvrzují.

„Pokles cen bytů je opravdu značný, ve srovnání se situací před pěti lety došlo ke snížení o třicet až čtyřicet procent," shrnul jednatel přerovské realitní kanceláře Nemo Alexandr Beták.

Výrazný propad cen podle něj nastal zejména u dvoupokojových by­tů.

Autor: Petra Poláková-Uvírová

17.2.2013 VSTUP DO DISKUSE 15
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto.
AKTUALIZOVÁNO

Pád vrtulníku pár kilometrů od zavaleného hotelu si vyžádal šest mrtvých

Petra Kvitová
15 5

Případ tenistky Kvitové: šlo o vydírání

Prezident nevylučuje, že podá kárnou žalobu kvůli kauze Rath

Třemošná - Prezident Miloš Zeman dnes nevyloučil, že podá kárnou žalobu na soudce, který v korupční kauze Davida Ratha rozhodl o nezákonnosti pořízených odposlechů. "I prezident má právo podat kárnou žalobu v případě, kdy soudce pochybí. A já nevylučuji, že právě v této kauze této kárné žaloby využiji," řekl Zeman na setkání s obyvateli v Třemošné u Plzně.

Iráčtí uprchlíci, kteří žijí v Českém Těšíně, našli práci

Český Těšín - Pro všechny dospělé irácké křesťanské uprchlíky, kteří loni přijeli do Moravskoslezského kraje a nakonec se usídlili v Českém Těšíně na Karvinsku, se podařilo najít práci. V kraji z původních čtyř rodin nakonec zůstaly tři, celkem 13 lidí, řekla dnes novinářům Zuzana Filipková ze Slezské diakonie, která křesťanským uprchlíkům pomáhá s integrací.

Proč republika nekončí u Ostravy? Před 98 lety Češi uspěli v bitvě o Těšínsko

Sotva oschla krev první světové války, už se prolévala nová. Česko-polským Těšínskem se během sedmi dnů přehnal konflikt, díky němuž dnes v Bohumíně, Karviné nebo Třinci mluvíme česky.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies