VYBERTE SI REGION

Odliv lidí mě nestraší, říká starostka Polomi Marta Koubková

Polom – Původní název obce Polomy je odvozen od pískovcových lomů v této lokalitě. Později došlo ke kosmetické úpravě v názvu. V dnešní Polomi, ležící na východ od Hranic, žije 289 obyvatel. Odliv lidí starostku Martu Koubkovou vůbec nestraší.

3.8.2013
SDÍLEJ:

Marta Koubková, starostka obce PolomFoto: archiv

Kdybyste měla jmenovat nejdůležitější věc, jež teď v obci máte vykonat, která by to byla?

Úspěšně dokončit Komplexní pozemkovou úpravu. Doufáme, že bude realizována síť hlavních polních cest. Dojde tak k odlehčení místních komunikací, které trpí častým průjezdem obřích zemědělských strojů. Také doufáme v další bezproblémovou spolupráci se všemi vlastníky, které jsme požádali o pomoc při realizaci protipovodňových opatření na jimi využívaných pozemcích. Není samozřejmostí, že tito lidé poskytnou část obhospodařované půdy k založení remízů, mezí osázených stromy, zasakovacích či travních pásů, že dají část půdy, která je živí, ve prospěch občanů Polomi. Zatím musím jen poděkovat za vstřícnost a věcný přístup. Na pozemkovou úpravu naváže tvorba nového územního plánu. A to bude jistě také velká výzva.

Co považujete za největší úspěch vaší obce, kterého se letos podařilo dosáhnout?

Formulujeme-li úspěch obce jako výstavbu, rozsáhlé rekonstrukce, radikální obnovu apod., tak to není náš případ. Jdeme malými krůčky, v rámci svých možností. Máme za sebou další etapu dostavby obecního domu. Ten původní úspěšně patnáct let chátrá ve vlastnictví restituentů žijících ve Švýcarsku. Dokončujeme zateplení bytovky, opravíme část veřejného osvětlení, kaplička včetně varhan září novotou apod. Pro jiné možná málo, pro nás je to radost a považujeme to za úspěch.

Co je podle vás největším problémem vašeho současného starostování?

Komplikování stávajících a hlavně fungujících postupů vytvářením systémů nad systémy, vytvářením agend a superúřadů všeho druhu. Polistopadový předpoklad přivést vše co nejblíže k občanovi nabral opačný směr, a to v podobě centralizace směrem ke státu, slučování za účelem tzv. optimalizace. Zato z množství kontrol, prověřování a auditu by si měla ministerstva vzít příklad. Při tak důkladném prověřováním, jako probíhá na malých obcích, od slovních spojení při zápisu z jednání zastupitelstva až po poslední paragon z papírnictví, by se „ve státě" neztratila ani koruna. Pomíjím celkovou hospodářskou situaci a to, že se každý pereme s náklady na chod obce a investicemi do infrastruktury, jak se dá – to už snad není nová informace.

Obyvatelé obcí dnes často trpí nedostatkem kulturního vyžití. Jak je to u vás? Pečujete o své obyvatele i po kulturní stránce? Daří se u vás spolkům a kulturnímu životu?

Pokud srovnám okolní vesnice, je pro Polom příznačný spíše malý zájem občanů podílet se dobrovolnickou prací na kulturním a společenském životě obce. Kromě Sboru dobrovolných hasičů nefunguje pravidelně žádný spolek. Nemáme zázemí v podobě budovy, kde by byl prostor pro společenské akce, a tak se u nás konají tradiční akce pod širým nebem jako Kácení Máje, Den dětí, Den obce, Mikuláš jezdí s koňským povozem od domu k domu, Mateřská škola organizuje maškarní bál, Myslivecké sdružení a Červencovou noc. Občané si zvykli spolu s přáteli jezdit na plesy, zábavy a sportovní akce do sousedních vesnic a nedalekých měst. Pro tak malou obec by také nebylo vůbec jednoduché udržovat a dotovat objekt rozměrů bývalých sokoloven či obřích kulturních domů. Náš budovaný obecní dům pojme kancelář obecního úřadu, knihovnu, síň tradic, zázemí pro obecní pracovníky a spolkovou místnost pro sportovce, hasiče a příležitostné obecní akce.

Straší vás odliv obyvatel z obcí do velkých měst a aglomerací? Nemáte strach, že se vesnice zcela vylidní? Máte možnost, jako starostové, s tím vůbec něco udělat?

Odliv obyvatel do měst mě nestraší vůbec. V pidivzdálenostech naší vlasti je téměř každá vesnice předměstím. Pozoruji, jak hustě se staví v sousedním Bělotíně, lidé se nás také ptají na stavební pozemky. O přílivu a odlivu lidí se napsaly hromady písmenek. Slyším o tom od dětství, ale vlny se stále vracejí. Takže ať každý žije tam, kde mu to svědčí. Pro Polom jsou typické statky s obrovskými přilehlými pozemky. Lidé už nechovají dobytek o několika kusech v každé chalupě, přesto musí obhospodařovat stráně a veliké zahrady, kde je každé léto třikrát tráva do pasu. Proto se domnívám, že časem přistoupí mladá generace k odprodeji menších částí pozemků třeba pro stavební účely.

Zkuste vyjmenovat tři důvody, proč se právě ve vaší obci dobře žije.

Překvapivě těžká otázka. Dobře se žije tam, kde milujete své blízké, kde se staráte, radujete, sousedé jsou dobří a práce vás uživí. Snad je takových lidí v Polomi dost. Jsme obec pro lidi, kteří tu chtějí žít. Najdete tu místa těžce zkoušená hlukem z dopravy, zkoušená povodněmi, ale také nádhernou přírodu, klid, zeleň a životní prostor, kde vám nikdo nehledí přímo do oken. A taky prý starostka má lidi ráda, neříkali vám to?

Kdybyste si mohla vybrat nějaké místo na světě, kde byste chtěla žít, a nesměla by to být vaše obec, kde by to bylo?

Já „na kdyby" už dost dlouho nehraju. Ale když se ptáte, tak tam, kde nebudu mít při každé povodni metr vody v kuchyni. Ale seriózně si myslím, že naše republika je vhodné místo k žití. Nežijí tu jedovaté potvory, lékaři fungují a školy jsou dobré. Na zkušenou do světa ano, ale žije se mi dobře tady. Švagrova tetička z Ořechova to nedávno vyjádřila přesně: „Kde se kdo zrodí, tam se aj hodí!"

AUTOR: MARTIN VOJÁČEK

Autor: Redakce

3.8.2013 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

POHLEDEM DENÍKU: Zeman a jeho lidé. Co se děje na Hradě?

Odchod vrchního protokoláře Jindřicha Forejta spustil lavinu otázek ohledně toho, jak to vlastně na Pražském hradě chodí.

Zastánci tradičních Vánoc zase bojují proti Santa Clausovi

Praha - Tradiční podobu českých Vánoc před anglosaskými vlivy obhajuje iniciativa Zachraňte Ježíška. Na sociálních sítích ji letos podpořilo už přes 55.000 lidí. Její zastánci brojí především proti všude přítomné reklamě a postavě Santa Clause spojené v počátcích s propagací jednoho výrobku. Míní, že dekorace spojené s touto podobou Vánoc ničí v dětech fantazii, a i když doma dárky třeba dále nosí Ježíšek, představují si ho stále více jako dědu v červeném plášti, což vede k postupnému zapomínání na české tradice a přebírání vzorů z ciziny.

Dana Zátopková brzy opustí nemocnici, Vánoce už stráví doma

Praha - Po více než dvou měsících by měla olympijská vítězka v hodu oštěpem Dana Zátopková opustit střešovickou nemocnici. Čtyřiadevadesátiletá atletická legenda se zotavuje po zlomenině krčku stehenní kosti a následné operaci.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies