Deník
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Památkově chráněný důl chce ministerstvo zasypat

Zlaté Hory – Úřady plánují za přibližně sto milionů korun zasypat památkově chráněnou důlní propadlinu Žebračka u Zlatých Hor. Tvrdí, že je pro lidi nebezpečná. Část odborníků i veřejnosti s tím však nesouhlasí - důl by mohl sloužit jako lákadlo pro turisty.

4.9.2011 1
SDÍLEJ:

Důlní propad Žebračka u Zlatých HorFoto: www.zdarbuh.cz

„V současné době ministerstvo financí na akci Likvidace opuštěného důlního díla Žebračka zadává veřejnou zakázku. Předmětem zakázky je likvidace nestabilního propadu důlního díla, jeho zasypání. Cílem je okamžitě zamezit možnému vstupu veřejnosti do propadu a navazujícího podzemí,“ sdělil Pavel Koscielniak, ředitel společnosti Geam Dolní Rožínka. Ta je odštěpným závodem firmy Diamo, která uzavřené doly v okolí Zlatých Hor spravuje.

Podle Koscielniaka se propad samovolně zavaluje a povrch v okolí jámy není stabilní. Propad od okolí odděluje dvoumetrový plot. Zásadním problémem je, že do prostoru, kam je vstup zakázán, měsíčně proniknou desítky nezvaných návštěvníků.

„Oplocení je na mnoha místech neustále porušované a ničené, případně zcizované. Podle dosavadního pozorování je tak prokazatelně neúčinné. Prostor opakovaně narušuje veřejnost a amatérští speleologové, kteří chtějí vstoupit do systému důlních chodeb. Stav opuštěného důlního díla se nadále zhoršuje, což mimo jiné přímo ohrožuje nezvané návštěvníky,“ píše se v technické zprávě podniku Diamo k likvidaci dolu Žebračka.

K zasypání Žebračky mají výhrady některé instituce i řada místních obyvatel. Důl totiž v roce 1995 vyhlásilo ministerstvo kultury za kulturní památku. Navíc by mohla být přínosem pro cestovní ruch.

„Pokud zde existuje bezpečnostní důvod, navrhujeme, aby byla propadlina oplocena,“ řekl ředitel ostravské pobočky Národního památkového ústavu Matěj Miloš. Prohlášení dolu za památku předcházel výzkum z poloviny 90. let, který na Jesenicku identifikoval nejvýznamnější příklady metod dobývání rud v průběhu staletí. Důl Žebračka patří mezi ně patří.

Podle báňského úřadu, který vydal závazný příkaz k likvidaci dolu, však není jiné řešení možné. „Vzhledem k rozsahu propadu a jeho nestabilitě nelze z technického hlediska provést takové zajištění, které by znemožňovalo vstup do propadu a přitom jej v krajině zachovalo. Jediným možným řešením je definitivní likvidace propadu jeho zasypáním. Odstranění nebezpečného stavu ohrožujícího život a zdraví lidí je přednější než ochrana propadu jako kulturní dědictví,“ píše se v dokumentu úřadu z konce letošního dubna.

Podle předsedy Klubu přátel Zlatých Hor Vladimíra Začala se problém s nelegálními vstupy lidí do podzemí zasypáním Žebračky nevyřeší.

„Do dolu se dá dostat i ze spousty jiných míst, která návštěvníci dříve nebo později objeví,“ argumentuje Začal. Je přesvědčen, že důl Žebračka by byl atraktivním lákadlem pro turisty.

„O zpřístupnění této atrakce jsme se zajímali již delší dobu. Je to jedno z mála míst, kde je důlní činnost vidět na denním světle,“ řekl. Podle jeho názoru by miliony investované do likvidace dolu znamenaly mnohem větší přínos, pokud by se vynaložily na zpřístupnění podzemí turistům. Mohlo by to pomoci mimo jiné snížit nezaměstnanost v regionu.

„Na Zlatohorsku se nachází okolo 140 kilometrů důlních chodeb. Potenciál regionu v tomto směru je obrovský,“ je přesvědčen Začal.

Podobný názor zastává i česká centrála cestovního ruchu Czech Tourism. Obliba hornických památek totiž mezi turisty stoupá. Kvalitní zabezpečení a turistické využití dolu Žebračka by podle ní stálo výrazně méně než zasypání propadliny.

„Podle monitoringu turistických cílů je například Hornické muzeum v Příbrami třetí nejnavštěvovanější technickou památkou v České republice,“ řekl pro ČTK generální ředitel agentury Czech Tourism Rostislav Vondruška. Podobný technický skanzen jako u Příbrami by mohl podle agentury vzniknout i u Zlatých Hor.

Důlní propadlina Žebračka se nachází nedaleko parkoviště u poutního místa Maria Hilf. Vznikla v dubnu 1985. Oválná průrva měří 95 krát 55 metrů a její maximální hloubka je až 40 metrů.

Autor: Petr Krňávek

4.9.2011 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto
18

Žilní roztok může být škodlivý. Musí zmizet z nemocnic

Americký torpédoborec byl schopen plout po srážce vlastní silou.

Americký torpédoborec se srazil s ropným tankerem. Deset námořníků se pohřešuje

Čechoslováci proti Čechoslovákům. V srpnu 1969 esenbáci mlátili a zatýkali spolu

Miroslav, odmala všude známý jako Kamil Černý, se narodil 16. listopadu 1950 v Praze do chudé, ale výrazně nekomunistické rodiny. Vyučil se jemným mechanikem a poté pracoval na stavbách. Už během učení se v něm probudil zájem o humanitní obory a výtvarné umění, a proto po večerech studoval gymnázium pro pracující. Na vysokoškolské studium mu ale po založení rodiny nezbýval čas ani energie.

Žena s výhodou. Svět řeší případ Semenyaová

Kam s ní, respektive kam s nimi? Na vypůjčenou otázku od klasika se hledá odpověď těžko. Zvláště když jde o docela choulostivou záležitost „ženskosti“. Na nedávném atletickém šampionátu se opět probírala Jihoafričanka Caster Semenyaová, ale i další atletky, které mají k zažitému ideálu něžného pohlaví daleko.

Trpké výročí. Připomínáme si 49 let od vpádu vojsk Varšavské smlouvy

Výročí 49 let od invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa si dnes lidé připomenou na několika místech České republiky. Oběti okupace lidé uctí tradičně před budovou Českého rozhlasu na pražské Vinohradské třídě. Pietní akce se uskuteční také v Brně, v Liberci nebo na pražském Václavském náměstí u sochy sv. Václava, kde budou předčítána jména obětí.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení