VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Petici za referendum o hazardu v Olomouci škrtli tisíc podpisů

Olomouc – Aby mohli olomoučtí zastupitelé vůbec jednat o vyhlášení referenda o hazardu v Olomouci, je potřeba sehnat ještě 325 lidí, kteří petici za všelidové hlasování podpoří.

28.8.2014
SDÍLEJ:

Ilustrační snímekFoto: Deník/ Vladimír Šťastný

 Iniciativa Olomouc bez hazardu se tak dostala do stavu, kdy ji 325 podpisů chybělo k požadovanému množství.

Petiční výbor a dobrovolníci proto ve čtvrtek 28. srpna vyrazili do ulic a potřebný počet sehnali a donesli na úřad.

Nových jmen Olomoučanů podporujících referendum, které sběrači ve čtvrtek sehnali a odevzdali, je ke tři sta padesáti.

„Máme tedy i určitou rezervu," řekl za petiční výbor Pavel Bednařík (kandidát v komunálních volbách za Občané pro Olomouc).

Kontrolovalo to 18 úředníků, i o víkendech

Krabici plnou archů s podpisy převzala podatelna magistrátu 12. srpna. Na 647 listech bylo podle iniciativy 8873 podpisů.

Zákonná podmínka stanovuje překročit hranici deseti procent oprávněných osob, což v Olomouci znamená 8160 obyvatel.

Rezerva však nestačila.

„Po zkontrolování všech náležitostí, kterými je požadovaný věk, trvalé místo bydliště či například opakované podpisy, bylo celkem 1056 podpisů vyřazeno, což znamená, že chybovost byla zhruba 11,9 procenta. K zákonem vyžadovanému množství podpisů chybělo 325 osob," sdělila mluvčí olomoucké radnice Radka Štědrá.

Někteří lidé se na archy podepsali dvakrát či dokonce třikrát. Jiní zase uvedli nečitelné nebo nepravdivé údaje, nemají bydliště v Olomouci nebo jsou nezletilí.

Na posouzení měl magistrát ze zákona patnáct dnů. Zákonnou lhůtu stihl na poslední chvíli.

„O tom, že se jedná o organizačně náročnou záležitost, svědčí fakt, že kontrolu provádělo osmnáct zaměstnanců magistrátu, a to i po pracovní době a během víkendů," uvedl tajemník magistrátu Jan Večeř.

Brnu vyškrtli třetinu

Věří, že úřad stihne doplněné podpisy zkontrolovat včas, aby se návrhem na referendum o nulové toleranci provozování loterijních a sázkových her mohli zabývat radní na svém pondělním jednání.

„Snad to úředníci stihnout propočítat, ale jak je vidět, jsou dost flexibilní. Chybí nám necelá stovka. Oproti Brnu, kde vyškrtali osm z jednadvaceti tisíc, jsme dopadli férově," zmínil Pavel Bednařík brněnskou petici o poloze železničního nádraží.

Po projednání radou by mohl návrh putovat na zastupitelstvo, které zasedá 15. září.

Zástupci iniciativy chtějí, aby se všelidové hlasování odehrálo společně s říjnovými komunálními volbami.

Autor: Ondřej Zuntych

28.8.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Obyvatelé vchodu, kde hořelo, se ještě vrátit nesmějí. Čekají ale až je hasiči vyzvou, aby si mohli z bytů vzít aspoň pár věcí.
9

Požár paneláku v Jirkově: "Včera jsem se hroutila, dnes to beru s nadhledem"

Ministryně školství, mládeže a tělovýchovy Kateřina Valachová.
AKTUALIZOVÁNO
15 17

Valachová chce maturitu SOŠ z matematiky do roka po gymnáziích

Doprava v Brně v roce 2050? Sdílení cest, o pětinu méně aut, tvrdí plán mobility

Pruhy v protisměru pro cyklisty v jednosměrkách? Rozšíření pěších zón? Přednost autobusů na křižovatkách? Tyto a desítky dalších návrhů ovlivňujících dopravu v Brně představil městský plán mobility do roku 2050. Do 30. dubna k němu lidé mohou zasílat připomínky.

Hitlerův telefon se na aukci prodal za téměř čtvrt milionu dolarů

Telefon nacistického vůdce Adolfa Hitlera se na dnešní aukci ve Spojených státech prodal za 243.000 dolarů (6,2 milionu Kč). Oznámil to aukční dům Alexander Historical Auctions. Vyvolávací cena činila 100.000 dolarů. Prodejní cena se nacházela zhruba v polovině předpokládaného rozpětí 200.000 až 300.000 dolarů, napsala agentura AFP.

Janeček: EET funguje, krácení tržeb je menší

Nejenom obchodníci, ale i berní úředníci finalizují přípravy před druhou vlnou EET. Jak říká v rozhovoru pro Deník šéf Generálního finančního ředitelství Martin Janeček, úředníci zohlední dobrou vůli podnikatele.

Nizozemský publicista: Wilders volby vyhrál už před hlasováním

Klíčovým úkolem pro nizozemské politiky by měla být snaha zasypat příkopy, které se mezi občany vytvářejí v souvislosti s březnovými parlamentními volbami. Myslí si to nizozemský učitel a publicista s tureckými kořeny Halil Karaaslan. Krajně pravicová Strana pro svobodu (PVV) Geerta Wilderse podle něj v zásadě vyhrála už před samotným hlasováním, neboť ostatním stranám dokázala vnutit svůj pohled na situaci v zemi a svou velmi vyhraněnou interpretaci problémů, s nimiž se teď Nizozemsko potýká.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies