VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Přerované si v Knejzlíkových sadech zasadili svůj strom

Přerov – Obnovení slavných Knejzlíkových sadů je pro Přerovany srdeční a možná i tak trochu prestižní záležitostí. S mírnou nadsázkou se dá říci, že kdo chce být ve městě vidět, ten si koupil třešeň, lípu nebo sakuru ve věhlasné aleji Libosad Malý Noe v Předmostí.

26.4.2013
SDÍLEJ:
Fotogalerie
14 fotografií

Obnovit slavné Knejzlíkovy sady v Předmostí se rozhodlo město ve spolupráci s Nadací Malý Noe. Pro mnohé Přerovany bylo čtvrteční odpoledne, kdy si mohli vysázet svůj strom, historickým okamžikem.Foto: DENÍK/Petra Poláková-Uvírová a Vojtěch Podušel

Ze dvaasedmdesáti stromů se jich už převážnou většinu podařilo prodat. Výtěžek půjde na dobročinné účely.

U zrodu ojedinělého projektu stála Nadace Malý Noe, která se dohodla na obnově sadů s městem.

„Přínosů této akce je více. Kromě toho, že pomůžeme životnímu prostředí a revitalizujeme Knejzlíkovy sady, které byly v katastrofálním stavu, si lidé můžou zasadit svůj vlastní strom a stát se jeho patronem," shrnul Jaroslav Strejček, předseda správní rady Nadace Malý Noe, jež pomáhá zdravotně a sociálně znevýhodněným dě­tem.

Příběhy některých patronů stromů píše sám život.

„Překvapil nás obrovský zájem lidí, a to nejen z Přerova, ale i okolních měst Olomouce a Zlína, nebo obcí. Například jeden pán ze Žeravic, který je po operaci nohy, se nám ozval přímo z nemocnice s tím, že si chce zasadit svůj strom," vylíčil.

Jaroslav Wykrent si k narozeninám dal sakuru

Okrasnou sakuru s číslem 43 má v libosadu také přerovský skladatel a zpěvák Jaroslav Wykrent, jenž si ji dal podle svých slov jako dárek k sedmdesátým narozeninám. Není přitom jediným hudebníkem, který zde bude mít svůj strom.

„Patronem nadace a zároveň stromu s názvem Malý Noe je i houslista Václav Hudeček. Na jeho ženský protějšek – Malou Noe – se zase složili úředníci magistrátu a strážníci, což je sympatické," poznamenal.

Opečovávat svou dřevinu můžou i obyvatelé domů v ulici Svépomoc v Přerově, kteří se na ni složili, a jeden strom bude mít dokonce Tabulový vrch. Patronem drtivé většiny z nich jsou ale firmy.

Náměstka přerovského primátora Michal Zácha (ODS) myšlenka obnovy původních Knejzlíkových sadů nadchla. Finance z prodeje dřevin totiž pomůžou opuštěným dětem.

„Každý z vás, patronů, kteří jste přispěli na konkrétní stromy, může mít hřejivý pocit u srdce. Pomohli jste těm nejmenším trosečníkům, jejichž život začal poněkud komplikovaněji," řekl během slavnostního otevření aleje, které se uskutečnilo ve čtvrtek odpoledne.

Autor: Petra Poláková-Uvírová

26.4.2013 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

David Rath.
17 21

Rath posílá prezidenta Zemana k Ústavnímu soudu

Trend, dobře známý například v Budapešti, představil v Brně Marek Fišer pod názvem Kološkopek.
2 3

Do Brna se řítí cyklohospoda. Lidé si vychutnají pivo při šlapání do pedálů

Děti zůstávají v ústavech. Může za to jejich vyšší věk i stávající krize rodiny

V boskovickém dětském domově momentálně žije čtyřiatřicet dětí. Pracovníci navíc čekají na dvě další, které se vrací od pěstounů. Stejně na tom bylo zařízení ústavní výchovy loni. Tak jako další na Vyškovsku i Blanensku potvrzuje celorepublikový fenomén – počet chovanců v ústavech se nedaří snižovat.

150 milionů korun. Tolik pošle Česko na pomoc s migrací

Česko letos pošle do zahraničí na pomoc uprchlíkům a státům čelícím migračním tlakům 150 milionů korun. Ministerstvo vnitro v tiskové zprávě uvedlo, že částku v rámci jeho koncepce pro asistenci uprchlíkům na dnešním jednání schválila vláda. Prvních 40 milionů korun z této částky by mělo jít na obnovu uprchlického tábora Azrak v Jordánsku.

Stánky ve Znojmě jsou prázdné. Trhovkyně: Nechci se učit novoty kvůli EET

Brambory, cibuli, jablka nebo třeba česnek od místních prodejců si mohli obyvatelé Znojma donedávna koupit na stáncích na Masarykově náměstí. Zhruba desítka prodejců zde nabízela zboží každé dopoledne vždy od pondělí do soboty. Nyní zůstala prodejní místa opuštěná, i když na konci března již vždy trhovci bývali na svých místech.

Výuka venku? Většina dětí i rodičů ji vítá

Učit se občas venku na čerstvém vzduchu místo mezi čtyřmi stěnami učeben? K tomu se kloní ve spoustě škol. Však venkovní učebny se dají využít od jara do podzimu. Jenže ne vždy je na jejich vybudování v městské či obecní kase hned dost peněz.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies