VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Rakovinových onemocnění na Přerovsku přibývá, mladí kašlou na prevenci

Přerov – Špatný životní styl, kouření, genetická dispozice. Ale také zanedbávání pravidelných lékařských prohlídek, které můžou na závažný problém upozornit, dokud je ještě čas. Takové jsou hlavní důvody toho, že rakovinových onemocnění na Přerovsku rok od roku přibývá.

7.2.2014
SDÍLEJ:

Ilustrační foto.Foto: Deník

Preventivní prohlídky zejména ženy a mladí lidé často podceňují. Lékaři tuto smutnou bilanci potvrzují.

„Onkologických onemocnění u nás stále přibývá. Jen za posledního půl roku jsme zjistili šest pokročilých rakovin u žen. Loni jsme objevili také tři rozvinuté rakoviny plic u kuřáků," shrnul přerovský praktický lékař Michal Chromec.

Alarmující je skutečnost, že zejména mladí lidé stále podceňují význam preventivních prohlídek.

„Na poslední výzvu Všeobecné zdravotní pojišťovny přišlo pět lidí. U těch starších zájem o prohlídky neklesá, mladí na ně ale kašlou – zřejmě v domnění, že jsou nesmrtelní," tvrdí lékař.

Podle něj by měli lidé absolvovat preventivní prohlídku alespoň jednou za dva roky, ideální je ale navštívit lékaře jednou ročně.

„Občas se setkáváme s případy, ke kterým by vůbec nemuselo dojít, kdyby pacienti přišli včas. Zejména ženy odkládají návštěvu u gynekologa a k lékaři se dostaví až ve chvíli, kdy už je pozdě," řekl.

Věda ale v poslední době udělala obrovský pokrok a dívky, které se nechaly očkovat proti rakovině děložního čípku, mají naději, že se v budoucnu vážným zdravotním problémům vyhnou.

U žen je nejvíce karcinomů prsu

Se kterými typy zhoubných nádorů se lékaři na Přerovsku setkávají nejvíce? Podle přerovského onkologa Lubomíra Skopala, jehož ordinací prošly stovky pacientů, je u žen nejčastější karcinom prsu, ale rozšířené jsou i nádory plic.

„Tyto nemoci mají vzrůstající tendenci a je to jednoznačně dáno kouřením, což je velmi znepokojivé zejména u velmi mladé generace," zhodnotil. Ženské pacientky přicházejí velmi často také s gynekologickými nádory a potížemi zažívacího traktu.

„Česko se řadí na přední příčky co do výskytu nádorů tlustého střeva – a to u žen i u mužů. Velkou roli přitom hrají stravovací návyky. U mužů se nejvíce setkáváme s rakovinou plic, zažívacího traktu a prostaty," konstatoval přerovský onkolog.

Jaké jsou hlavní příznaky toho, že s mým tělem není něco v pořádku, a kdy by měli lidé zpozornět? „Varovat by nás měla jakákoliv změna, která se objeví ve vyprazdňování, ale i nečekaný úbytek váhy a u žen pak nahmatání bulky v prsu," řekl.

Kromě pravidelných preventivních prohlídek můžeme mnohé změnit vhodnou úpravou životosprávy a podmínek života. „Prevence je důležitá nejen u onkologických, ale i u cévních nebo srdečních onemocnění," zmínil.

Máme co dohánět

Podle statistik Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) je odhadované pětileté přežití u vybraných onkologických onemocnění

v Česku nižší, než je průměr zemí OECD. Naopak úmrtnost na rakovinu je v České republice celkově nadprůměrná.

„I přes pokrok v informovanosti a samotné onkologické péči je zřejmé, že máme ve vztahu k prevenci rakoviny a v léčbě pacientů stále co dohánět," říká Jana Koželská, předsedkyně onkologického centra Arcus, nositelka Ceny Olgy Havlové a signatářka Pařížské charty proti rakovině.

V České republice dnes žije více jak 450 tisíc pacientů se zhoubnými nádory. Ročně je diagnostikováno na 80 tisíc zhoubných novotvarů a přes 27 tisíc onkologických pacientů každoročně umírá. To nejsou povzbudivá čísla.

Důležitost prevence a včasného zahájení kvalitní a moderní léčby připomíná každoročně Světový den boje proti rakovině, který stanovila Mezinárodní unie proti rakovině právě na 4. února. Jaká jsou letos hlavní témata?

Onkologičtí pacienti i jejich rodinní příslušníci trpí nedostatkem peněz z důvodu výpadku zaměstnání. Ten je však často zbytečně dlouhý, protože zaměstnavatelé neumějí vycházet nemocným lidem vstříc – například prací z domova nebo zkrácenou pracovní dobou.

Problémem je i přístup k nejmodernějším formám léčby. Některé dnešní moderní léky umožňují léčit i bez chemoterapie, která je velkým strašákem pacientů a má vliv na kvalitu jejich života.

„Na trhu jsou již dostupné léky, zaměřené na vyšší komfort nemocných. Jedná se například o personalizovanou léčbu, která je šitá přímo na míru skupině pacientů s určitou genovou mutací, například u rakoviny plic. Příkladem je i léčba nanočásticemi nebo biologická léčba. Tyto metody jsou ale finančně nákladné," uzavřela Jana Koželská.

Autor: Petra Poláková-Uvírová

7.2.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Obyvatelé vchodu, kde hořelo, se ještě vrátit nesmějí. Čekají ale až je hasiči vyzvou, aby si mohli z bytů vzít aspoň pár věcí.
9

Požár paneláku v Jirkově: "Včera jsem se hroutila, dnes to beru s nadhledem"

Ministryně školství, mládeže a tělovýchovy Kateřina Valachová.
AKTUALIZOVÁNO
11 17

Valachová chce maturitu SOŠ z matematiky do roka po gymnáziích

Druhá vlna přináší větší nároky na technické zabezpečení

Zatímco v první vlně EET podnikatelům postačil často tablet a vhodný program, nyní by měly firmy vybírat pečlivěji. Je jich totiž mnohem více a s náročnějšími podmínkami podnikání.

Rakouskou star zabila sláva. Falco by oslavil šedesátku

Jako první německy zpívající interpret dobyl Ameriku. Liboval si v extrémech a měl sklon k přehánění. Jeho sláva byla vrtkavá a zářil krátce, přesto se stal jedním z největších umělců rakouské hudební scény 80. a 90. let.V neděli by Falco, občanským jménem Johann Hölzel, oslavil 60. narozeniny. Zemřel po autonehodě, která byla možná sebevraždou. Řidič autobusu byl odsouzen, Falco měl v sobě koktejl drog a alkoholu. Dožil se pouhých 40 let.

Zemřel Václav Hanf, který patřil k dětem z vyhlazených Lidic

Po dlouhé nemoci zemřel ve vojenské nemocnici v pražských Střešovicích Václav Hanf, jeden z dětských pamětníků vyhlazení Lidic za druhé světové války. Dožil se 82 let. Informaci České televize (ČT) v neděli potvrdil Památník Lidice. Z takzvaných lidických dětí zůstává naživu 12 lidí, uvedla ČT.

Nizozemský publicista: Wilders volby vyhrál už před hlasováním

Klíčovým úkolem pro nizozemské politiky by měla být snaha zasypat příkopy, které se mezi občany vytvářejí v souvislosti s březnovými parlamentními volbami. Myslí si to nizozemský učitel a publicista s tureckými kořeny Halil Karaaslan. Krajně pravicová Strana pro svobodu (PVV) Geerta Wilderse podle něj v zásadě vyhrála už před samotným hlasováním, neboť ostatním stranám dokázala vnutit svůj pohled na situaci v zemi a svou velmi vyhraněnou interpretaci problémů, s nimiž se teď Nizozemsko potýká.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies