VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Raritní škola v Rohli je na další rok zachráněná

Rohle – Pět letošních osmáků z rohelské školy zamíří i po prázdninách do stejných lavic. I další děti druhého stupně se vrátí do známé budovy a nebudou muset jezdit do Úsova či Zábřehu.

1.7.2012
SDÍLEJ:

ZŠ v RohliFoto: www.zsrohle.cz

Ještě na celý školní rok zůstane škola pohromadě. Jaký bude její další osud, o tom se rozhodne nejspíš v lednu.

Zrušení druhého stupně tady přitom hrozí už delší dobu. Školička v Rohli je totiž raritou: nejspíš je to nejmenší úplná škola v republice. Jejích devět ročníků bude od září navštěvovat pouhých 46 dětí. Například deváťáků bylo letos jen pět.

První stupeň je jasná malotřídka – děti pěti ročníků jsou sloučeny do dvou tříd. Na druhém stupni ale slučování není možné. Jaké je tedy řešení?

„U některých předmětů slučujeme skupiny. Třeba šesťáci mají přírodopis zároveň se sedmáky. Sestavit za této situace rozvrh, to je někdy opravdu hlavolam," říká ředitelka školy Marie Rychlá.

Zdůrazňuje, že navzdory kapesní velikosti školy děti o nic nepřijdou, vybavení je na úrovni. Má dobře zařízenou počítačovou učebnu, interaktivní tabuli, nechybějí pomůcky na výuku fyziky či chemie. Nedávno přibyla venkovní učebna. A výhodou je i rodinná atmosféra, která umožňuje individuální přístup a svědčí zejména problémovým dětem.

Výuku celé školy zvládá osm pedagogů. Právě na jejich platy musí kvůli malému počtu žáků obec přispívat částkou kolem sedmi set tisíc korun ročně.

„Dalších 825 tisíc nás stojí provozní náklady školních budov, takže škola ukrojí z našeho sedmimilionového rozpočtu třetinu. Peníze pak chybějí na další rozvoj obce. Je otázka, jak dlouho to ještě můžeme utáhnout," říká starosta Pavel Kutálek (Starostové a nezávislí).

Rohle má i s místními částmi Janoslavicemi a Nedvězím 666 obyvatel. Maličkou školu navštěvují vedle místních i děti z Lipinky, Strupšína a Kamenné.

„Před šesti lety, když jsem ve funkci starosty začínal, měla škola 120 žáků. Postupně jich ubývalo. Hodně dětí nám bere nižší gymnázium, některé odcházejí na jazykově zaměřenou školu ve městě a někteří rodiče z důvodu averze k místní škole dávají děti do Úsova či Zábřehu. Doufal jsem, že se nám podaří převzít děti z dva kilometry vzdálené Kamenné. To by nám hodně pomohlo, ale nepovedlo se to. Kamenná chce školu zachovat," uvedl starosta Pavel Kutálek.

Autor: Stanislava Rybičková

1.7.2012 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Obyvatelé vchodu, kde hořelo, se ještě vrátit nesmějí. Čekají ale až je hasiči vyzvou, aby si mohli z bytů vzít aspoň pár věcí.
9

Požár paneláku v Jirkově: "Včera jsem se hroutila, dnes to beru s nadhledem"

Ministryně školství, mládeže a tělovýchovy Kateřina Valachová.
AKTUALIZOVÁNO
14 17

Valachová chce maturitu SOŠ z matematiky do roka po gymnáziích

Doprava v Brně v roce 2050? Sdílení cest, o pětinu méně aut, tvrdí plán mobility

Pruhy v protisměru pro cyklisty v jednosměrkách? Rozšíření pěších zón? Přednost autobusů na křižovatkách? Tyto a desítky dalších návrhů ovlivňujících dopravu v Brně představil městský plán mobility do roku 2050. Do 30. dubna k němu lidé mohou zasílat připomínky.

Rakouskou star zabila sláva. Falco by oslavil šedesátku

Jako první německy zpívající interpret dobyl Ameriku. Liboval si v extrémech a měl sklon k přehánění. Jeho sláva byla vrtkavá a zářil krátce, přesto se stal jedním z největších umělců rakouské hudební scény 80. a 90. let.V neděli by Falco, občanským jménem Johann Hölzel, oslavil 60. narozeniny. Zemřel po autonehodě, která byla možná sebevraždou. Řidič autobusu byl odsouzen, Falco měl v sobě koktejl drog a alkoholu. Dožil se pouhých 40 let.

Janeček: EET funguje, krácení tržeb je menší

Nejenom obchodníci, ale i berní úředníci finalizují přípravy před druhou vlnou EET. Jak říká v rozhovoru pro Deník šéf Generálního finančního ředitelství Martin Janeček, úředníci zohlední dobrou vůli podnikatele.

Nizozemský publicista: Wilders volby vyhrál už před hlasováním

Klíčovým úkolem pro nizozemské politiky by měla být snaha zasypat příkopy, které se mezi občany vytvářejí v souvislosti s březnovými parlamentními volbami. Myslí si to nizozemský učitel a publicista s tureckými kořeny Halil Karaaslan. Krajně pravicová Strana pro svobodu (PVV) Geerta Wilderse podle něj v zásadě vyhrála už před samotným hlasováním, neboť ostatním stranám dokázala vnutit svůj pohled na situaci v zemi a svou velmi vyhraněnou interpretaci problémů, s nimiž se teď Nizozemsko potýká.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies