VYBERTE SI REGION

Ředitel jesenických lázní: Letošek bude zlomový

Jeseník /ROZHOVOR/ – Lázně v regionu letos čeká perný rok. Ministerstvo zdravotnictví připravuje novou vyhlášku, která výrazně omezí rozsah lázeňské péče, kterou hradí zdravotní pojišťovny.

30.6.2012
SDÍLEJ:

Ředitel jesenických lázní Roman Provazník.Foto: DENÍK/Petr Krňávek

Jak se s touto situací vyrovnávají lázně v Jeseníku? Jaké mají plány na letošní sezónu? Tyto a další otázky Deník položil řediteli Priessnitzových léčebných lázní Romanu Provazníkovi.

Kdybyste si mohl vybrat, kam byste jel do lázní?
Samozřejmě bych jel do Priessnitzových lázní do Jeseníku. Možná to zní trochu divně, protože tu bydlím a pracuji. Ale i přesto bych řekl, že bych do zdejších lázní jel na rekreaci, léčebný pobyt nebo preventivní léčebnou kúru. Je tu totiž velmi zdravé životní prostředí. Pocházím z velkého města na jižní Moravě a ten rozdíl je poznat. V horách se žije úplně jinak, člověk se tu cítí lépe.

Bydlíte přímo v lázních?
Bydlím v půli kopce mezi městem a lázněmi. Do lázeňského areálu cesta stoupá do velkého kopce. Jezdíte do práce autem nebo chodíte pěšky?
Někdy chodím pěšky, ale většinou jezdím autem. A to proto, že během dne potřebuji odjíždět a vyřizovat pracovní záležitosti. Auto tak potřebuji mít k dispozici, nemůžu ho nechat u domu. Je to sice velký kopec, ale někteří naši zaměstnanci do něj jezdí na kole.

Před několika týdny jste oficiálně zahájili letošní lázeňskou sezónu, jaké novinky na ni chystáte?
V letošním roce se nám podařilo ve spolupráci s občanským sdružením Společnost Vincenze Priessnitze dokončit realizaci dotačních projektů, konkrétně tří parků. Na těchto akcích pracujeme už dva roky. Poslední park je finálně dokončen až letos. Jsou v něm usazené lavičky, mobiliář, informační systém. Dokonce je zde umístěno umělecké dílo, restaurovaná kamenná lavice. Hlavní novinkou tedy je, že se otevřel prostor jižních svahů nad lázněmi. Je propojen třemi parky a je přístupný pro naše návštěvníky.

V posledních letech se v lázních a jejich okolí hodně buduje. Napadá mě balneopark, park Vincenze Priessnitze. Nyní se má aktivita zaměřit na prostor kolonády…
V letošním roce se pustíme do několika dalších akcí, které jsou v různých stádiích rozpracovanosti. Tou nejzásadnější bude opět budování parku, skládá se ze dvou dotačních projektů. Jeden je zaměřený na území přímo pod budovou Priessnitzova sanatoria, kde jsou přestárlé stromy. Potřebují skácet a nahradí je nová výsadba. Dále je vedle Jubilejní vily nevyužívaná louka. Na ní vznikne nový park, inhalatorium s posezením a rostlinami, které budou příznivě působit na nemocné s dýchacími potížemi. Zde byla opět se žádostí o dotaci úspěšná Společnost Vincenze Priessnitze, která se ve spolupráci s lázněmi ujme řízení realizace projektu a to již letos na podzim.

Jaké jsou další dvě akce?
Druhá akce, svým rozsahem výrazně větší, je obnova celé lázeňské kolonády. Tento projekt je svým rozsahem výjimečný, je zatím největší ze všech realizovaných. Proto byla nyní pro realizaci vybrána jen jeho část, ale i tak se jedná o obnovu skutečně velkého území. Společnost Vincenze Priessnitze je opět žadatelem o dotaci, přičemž již byla vydána oficiální informace Ministerstva životního prostředí o přidělení dotace. Počítáme, že obnovu kolonády zahájíme na podzim letošního roku. Projekt se týká přímo okruhu kolonády, zahrnuje obnovu zeleně, novou výsadbu, záhony, údržbu trávníků, cesty, lavičky. A třetí akce je rekonstrukce léčebných domů Jubilejní vila a Mír.

Můžete ji přiblížit?
Jeden z domů bude rekonstruován kompletně včetně vybudování nové jídelny v přízemí, druhý čeká zateplení, nová střecha, obnova lodžií a vybudování léčebných zařízení v přízemí. Oba domy budou propojeny koridorem a budou připravovány zejména pro matky s dětmi, které mají naše lázně ve velké oblibě. Máme zažádáno o dotaci z Regionálního operačního programu, pokud to dobře dopadne, s pracemi opět začneme letos na podzim. Všechny tyto akce jsou soustředěny do zhruba stejného území lázní. Když už se zde bude rozkopávat krajina, vše je vymyšleno tak, aby se všechny tři projekty realizovaly současně.

Kdy by mělo být vše hotovo?
V létě příštího roku. Je tak otázka, jak bude probíhat zahájení sezóny příští rok. Na druhou stranu zde vznikne spousta věcí nových a pro naše klienty tu bude hezčí, příjemnější prostředí.

Mluvil jsem s vašimi kolegy z Lipové-lázní a z Bludova. Oba mi řekli, že se v jejích lázních snižuje počet pacientů, v posledních měsících dost znatelně. Jaká je situace u vás?
Je to stejné. Pokles počtu pacientů, kterým hradí léčbu zdravotní pojišťovny, se pohybuje okolo patnácti procent oproti srovnatelnému období loňského roku. Je to z různých důvodů a nejspíš i tím, že se pojišťovny snaží šetřit. Už to není jako v minulosti, že lázně dnes dostane každý, kdo si o ně řekne. Chystá se vydání vyhlášky o lázeňské péči, kde bude přímo stanoveno, jakým způsobem bude lázeňská léčba omezena.

Už víte, jak by se vás vyhláška měla dotknout? Má začít platit někdy v polovině letošního roku.
Samozřejmě víme, že dojde ke zkrácení doby léčby dospělých o jeden týden a k omezení opakování léčby. To bude znamenat další pokles v tržbách lázní. Pro lázně je to špatná situace a musí se s ní nějak vypořádat. Každé lázně mají určitou skladbu klientů zdravotních pojišťoven a samoplátců. A musí si vyhodnotit, zda se jim podaří posílit segment samoplátců a tím doplnit chybějící tržby a udržet zaměstnanost. Musí si také vyhodnotit, zda v jejich regionu a s jejich typem léčby vůbec posílit podíl samoplátců lze.

Daří se konkrétně jesenickým lázním získávat dost samoplátců, aby vykrývali propad počtu klientů zdravotních pojišťoven?
Daří se nám oslovovat samoplátce a nahrazovat chybějící pacienty pojišťoven, nikoli však v plné výši, jak bychom si představovali. Od začátku tohoto roku máme v meziročním srovnání samoplátců více, než jsme měli loňský rok. A to i přesto, že ekonomická situace v Evropě je špatná. Každý se snaží šetřit a první, na čem šetří, jsou dovolená nebo lázně. Protože zde se v rodinném rozpočtu nejsnáze škrtá. Pokud dojde k dalšímu poklesu počtu klientů zdravotních pojišťoven, ekonomická situace našich lázní se stejně jako všech ostatních zhorší.

Dotkla se tato situace počtu vašich zaměstnanců? Pokud mám dobré informace, jesenické lázně patří k největším zaměstnavatelům v okrese.
Ano, to je pravda. Lázně v České republice leží v pohraničí, kde většinou nejsou další velcí zaměstnavatelé. Situace u nás je celkem typická. Lázně jsou největším zaměstnavatelem, protože zde není velká továrna, jako třeba na Ostravsku. A i když na Jesenicku je na české poměry hrozivá dvacetiprocentní nezaměstnanost, může být ještě hůře, jestliže nastane situace, že lázně budou muset propouštět. V našem případě ještě nedokážeme říct, zda a v jakém rozsahu ke snížení zaměstnanosti dojde.

Kdy to budete vědět?
Předpokládáme, že zhruba na konci hlavní sezóny, na přelomu léta a podzimu. Záleží na tom, jak se situace vyvine. Jak se projeví působení nové vyhlášky ministerstva zdravotnictví na jedné straně a finanční schopnost samoplátců na straně druhé. Tehdy budeme vědět víc a jednou z možností reakce na situaci je snížení počtu zaměstnanců v lázních.

Z toho, co říkáte, vyplývá, že letošní rok pro vás bude náročný.
Určitě bude náročný, protože v tomto roce dojde ke  zlomu v českém lázeňství. Už teď se na něj musíme připravovat.

Na druhou stranu, jací klienti jsou pro vás perspektivní? Jsou to třeba lidé z blízkého Polska?
Nedá se říci, že by pro nás byli perspektivní pouze tuzemci nebo pouze cizinci. Počítáme se všemi, snažíme se oslovovat nejen tuzemské samoplátce, ale i zahraniční klienty. A jedněmi z nich jsou Poláci, a to díky umístění lázní při polských hranicích. Jezdí k nám polští klienti, polští samoplátci a počítáme s tím, že budeme muset počet zahraničních návštěvníků zvýšit. Problém je trochu v tom, že polské lázně jsou ve většině stále státní. Jsou státem dotované a cenově se pohybují níž než české lázně, které jsou až na výjimky soukromé. S polskými lázněmi vedeme velký konkurenční boj.

Nabízíte samoplátcům jiné služby než pacientům, jejichž pobyt hradí pojišťovny?
Jak se to vezme. Klienti, kterým hradí pobyt pojišťovna, mají předem danou indikaci. Vyšle je sem lékař, který ví, co má konkrétní člověk za problém a co mu tu máme léčit. Kdežto u samoplátců se v poslední době klade důraz na preventivní léčebnou péči.

Co si pod tím představit?
Jako samoplátci k nám jezdí nejen lidé nemocní, ale i ti, kteří cítí, že si potřebují odpočinout nebo nechat své tělo zregenerovat. Nebo si od nás chtějí nechat poradit, co bychom jim mohli nabídnout, aby jejich tělo znovu nabylo sil. Trendem doby jsou preventivní léčebné programy. Po odborné konzultaci s našimi lékaři jsme schopni samoplátcům nabídnout přesně to, co jejich tělo potřebuje, aniž by přitom byli vyloženě nemocní. Je to něco, co wellness zařízení, kterých dnes existuje několikanásobně víc než lázní, nedovedou poskytnout. Díky lékařské péči a odbornému zdravotnickému personálu dokážeme nabídnout víc.

Wellness zařízení se v poslední době objevuje velký počet. Jsou pro vás velkou konkurencí?
Částečně samozřejmě ano. Na jedné straně nám konkurují, na druhé straně dokážeme poskytnout úplně jinou kvalitu zdravotnických služeb než wellness zařízení. Je něco jiného zajet si na víkendovou dovolenou na koupání do wellnessu, nebo si zajet k nám, kde člověku poradí odborný zdravotnický personál. Dohlédne na něj, dokáže mu poskytnout vhodné procedury. A umí mu i poradit, co má dělat sám do budoucna.

Jak vidíte perspektivu lázeňství, ať v České republice nebo na Jesenicku?
Musíme se poprat se situací, která přichází. Že se bude všude šetřit, a to i ve zdravotnictví a lázeňství, je patrné už dlouhou dobu. Musíme najít nové cesty jak dál a postavit se k té situaci čelem. Samozřejmě budou velké problémy v hospodaření a v provozu lázeňských zařízení. Ale i na Slovensku před několika lety došlo k velkému omezení plateb lázeňské péče ze strany pojišťoven. Lázeňská zařízení se přeorientovala na samoplátce podařilo se jim se situací vypořádat. Myslím si, že u nás se to časem podaří také. Co bychom k tomu samozřejmě potřebovali, je zlepšení dopravní dostupnosti zdejšího kraje. Ta nám dělá velké problémy.

Jaké s ní máte zkušenosti?
Roky se mluví o tunelu pod Červenohorským sedlem i o dalších přístupových cestách a roky se nic neděje. Klienti, kteří k nám jezdí, nám jako první řeknou: „Ta cesta byla hrozná". Zlepšení dopravní infrastruktury by nám velmi pomohlo a potom je to jen na nás, jaké prostředí vybudujeme pro samopláteckou klientelu a jaké služby jim nabídneme.

Ing. Roman Provazník

Ženatý, narozen v Brně roku 1962, vystudoval VUT v Brně. Působil nejdříve jako analytik, dále jako obchodní a finanční ředitel ve strojírenství. Před sedmi lety přišel do jesenických lázní jako finanční a personální ředitel a po kratších obdobích, kdy byl pověřen řízením lázní, se stal v roce 2008 ředitelem lázní.

Autor: Petr Krňávek

30.6.2012 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Babiš: Jsem manažer obyvatel této země a mám co nabídnout

Spuštění první fáze EET i snahy o zavedení různých výjimek udaly tón veřejné debatě končícího týdne. Kromě toho byl přijat zákon o střetu zájmů, který bude mít pro Andreje Babiše dalekosáhlé důsledky. Není divu, že během rozhovoru občas křičel, odbíhal pro různé materiály a maily od občanů, kroutil hlavou, ale také se srdečně smál. I když tvrdí, že je naštvaný, hlavně na Bohuslava Sobotku, evidentně je odhodlaný poprat se o vítězství ve volbách a další čtyři roky vést zemi.  

Muž, který postupně přestává ovládat své nohy a ruce: Chci žít naplno

Pracuje jako právník a každý den několik hodin cvičí, aby kvůli své nemoci neskončil nehybný na lůžku. Bojuje, a přes všechny obtíže s postupující ztrátou hybnosti rukou a nohou, které mu způsobuje nemoc nazvaná Charcot-Marie-Tooth (C-M-T), považuje svůj život za šťastný.

Prosinec bude teplotně průměrný, nejchladněji bude mezi svátky

Praha - Následující čtyři týdny budou teplotně průměrné, nejchladnější by mělo být období mezi svátky. Nejvíce srážek má spadnout už příští týden, celkový prosincový úhrn by ale neměl vybočit z dlouhodobého průměru. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies